Elmar Klos

Obchod na korze (1965)

Po premiére v New Yorku priletel v deň D (odovzdávanie Oscarov) Jozef Kroner (Tono) späť do Československa na Pražské letisko, kde sa k nemu mali pripojiť režiséri Ján Kadár a Elmar Klos aj Ida Kamińska (Lautmannová) a letieť späť do USA . K nedočkavému Kronerovi pristúpil istý súdruh a povedal: „Pane Kronere, vy jste v Americe již byl. Teď pojede soudružka Kadrnožková z Filmexportu." Tak ostal herec na Pražskom letisku sám aj s kuframi a oblekmi za 17 tisíc korún československých a na odovzdávanie Oscarov sa tak nedostal. (gogo76)

Obchod na korze (1965)

Dvojica režisérov Ján Kadár a Elmar Klos sa dlho delila nielen o prácu, ale aj o spoločný honorár určený osobe režiséra. (Raccoon.city)

Obchod na korze (1965)

Ceny (výběr):
- MFF Cannes 1965: Zvláštní čestné uznání (Kroner, Kamińska)
- Státní cena Klementa Gottwalda 1965: Ján Kadár, Elmar Klos, Ida Kamińska, Jozef Kroner
- Trilobit 1965: herecký výkon (Kroner)
- Výroční cena newyorské filmové kritiky: nejlepší zahraniční film roku 1966, uvedený v USA
- Donatellův David 1966: Zlatá plaketa (nejlepší zahraniční film). (Krouťák)

Obžalovaný (1964)

Pozdější mimořádně úspěšný režisér Jiří Menzel ve svých pamětech "Rozmarná léta" vzpomínal, jak mu tento film svým způsobem založil jeho druhou kariéru - hereckou. Paradoxně za to mohl děkovat své tehdejší ostýchavosti: "Jak jsem tak běhal po Barrandově, padl jsem do oka Jánu Kadárovi. Chystali s Elmarem Klosem film Obžalovaný. Hledali partnera pro hlavního hrdinu, obžalovaného ředitele továrny. Měl to být jeho obhájce ex offo, začínající právník, plachý a neprůbojný typ (...). Kadár s Klosem zkoušeli řadu profesionálních herců a nenašli toho pravého, můj typ jim vyhovoval, a tak mne pozvali k hereckým zkouškám. Byl jsem brýlatý, tehdy ještě hubený a opravdu plachý, stydlivý dorostenec s věčně pootevřenou pusou. Měl jsem před kamerou i před oběma režiséry obrovskou trému, ale Kadárovi, zdá se, jsem se líbil. Nezapomenu na jeho věčně povzbuzující úsměv, se kterým mi před každým záběrem vysvětloval, co mám dělat, a po natočení mne zase pochválil. Ta postava nesmělého advokáta měla povahu téměř totožnou s mojí. Plachost a rozpačitost mi byly vlastní, nemusel jsem nic hrát, jen jsem odříkával dialogy, které předepisoval scénář. (...) Hrozně jsem se bál, že to kazím, že to neumím a že se mi to Kadár jenom z útrpnosti bojí říct. Nejméně dva týdny jsem se vracel každé ráno do atelierů s přesvědčením, že mi konečně řeknou, že moje obsazení byl omyl, že na to nestačím a že se scény se mnou musí přetočit. Kadárovi ale z tváře úsměv nezmizel, film byl dokončený, líbil se, líbil jsem se v něm i já a ostatní si o mně začali myslet, že jsem herec. Nechal jsem je při tom a bez ostychu potom hrál i v jiných filmech, protože každá další role, i ta nejmenší, pro mne představovala malé dobrodružství. Taky jsem se přité, pro mne nezávazné činnosti, mohl koukat kolegům režisérům do jejich kuchyně. Dodnes to rád dělám. Navíc mne to moje hraní u Kadára pomohlo, že mne později při práci na Barrandově už všichni trochu znali a dobře mne přijali." (NIRO)

Smrt si říká Engelchen (1963)

K dojmu autentičnosti snímku přispělo i použití dokumentárních záběrů z osvobozování Zlína, které na jaře 1945 natočil Elmar Klos. (Letní filmová škola)

Smrt si říká Engelchen (1963)

Po společenské satiře Tři přání (1958) dostala režisérská dvojice Ján Kadár – Elmar Klos za údajný revizionismus dvouletý zákaz tvorby v hraném filmu. Pauzu vyplnili spoluprací na projektech Laterny magiky a polyekranu, už od konce roku 1961 však začali připravovat k natáčení adaptaci autobiografického románu slovenského publicisty a prozaika Ladislava Mňačka „Smrť sa volá Engelchen“ (1959). Podobu televizního filmu mu sice hned v roce 1960 dal už Ivan Balaďa, film režisérského tandemu přišel však do příznivější doby politického i kulturního tání. (Letní filmová škola)

Tři přání (1958)

Cenzúra v správe zo dňa 31.12.1958 uviedla, že film znázorňuje skreslenú predstavu o našom živote a vyvoláva nedôveru a pochybnosti voči režimu a zosmiešňuje rozsiahle možnosti, ktoré sú nám poskytované. Ďalej že režisér Elmar Klos pochádzal z buržoáznej rodiny a bol zamestnaný ako filmový pracovník vo Filmových ateliéroch Baťa. Tretí okruh výčitiek sa týkal obsadenia juhoslovanských hercov. Juhoslávia prejavila pri integrácii od sovietskeho bloku odstup, čím sa značne zúžili jej kontakty s ČSSR. (Raccoon.city)

Tři přání (1958)

Po premietnutí filmu dňa 28.12.1958 sa pracovníci IV. oddelenia ÚV KSČ rozhodli udeliť dvojročný dištanc od natáčania hraných filmov režisérom Janovi Kadárovi a Elmarovi Klosovi a "odporučili im točenie dokumentárnych filmov o budovateľských úspechoch nášho ľudu". (Raccoon.city)

Únos (1952)

Scénář k velké roli dostal i Miroslav Horníček, ten roli ale odmítl. Když se jej režiséři Kadár s Klosem ptali proč, odvětil prostě: „Protože co je v tom scénáři se nestalo, není to pravda.“ (sator)

Takový je život (1929)

Film upravil a ozvučil v roce 1959 režisér Elmar Klos, hudbu složil Zdeněk Liška (K-A 1823,8 m). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)

Elmar Kloss

Je synem Anny Klosové a režiséra Elmara Klose. Mezi významné postavy z jeho rodu patří pradědeček Ignát Hořica, důstojník, spisovatel a novinář, nebo prababička Marie Laudová-Hořicová. Absolvoval filmovou režii. Od roku 1981 byl režisérem v dabingovém studiu Filmového studia Barrandov, kde vytvořil desítky českých verzí zahraničních filmů. Nebyl z kádrových důvodů připuštěn k samostatné režii, a proto působil na Barrandově jen jako pomocný režisér. Po odchodu z Barrandova v roce 1991 se stal stálým spolupracovníkem České televize, kde se podepsal pod řadu dalších dabingů. V roce 2012 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mimořádnou dabingovou tvorbu. (sator)

Miroslav Zikmund

Legendární vila ve Zlíně, kterou koupil v padesátých letech od režiséra Elmara Klose, a ve které žil a pracoval sedmdesát let, přešla do rukou nadace, která si dala za cíl přebudovat ji na otevřený badatelský a muzejní prostor. (sator)

Dokumentární
1960	Laterna magika II
1955	Mladé dny
	Spartakiáda
1949	IX. sjezd KSČ
1947	Pražský hrad
1946	2x kaučuk
1941	Chvála révy
1939	Chudí lidé
	Vzpomínka na ráj
Reklama
Reklama
1938	Andrej Hlinka o sobě
	Historie fíkového listu
	Jan A. Baťa čestným doktorem technických věd
	Pojďte s námi
1937	Tvář Zlína
1935	Střevíček

Krátkometrážní
1942	Nejvýnosnější prodej
1940	Osm kroků v taktu
1939	Čtyři lidé - jedna řeč
1937	Kolem dokola
	Silnice zpívá
	V domě straší duch
1935	A proč...?
	Hledá se paní Polášková
	Nová píseň
	Člověk ani neví
	Školní úkol

Filmy
1984	Kousnutí anděla
1965	Obchod na korze
1964	Obžalovaný
1963	Smrt si říká Engelchen
1959	Zkouška pokračuje
1958	Tři přání
1955	Hudba z Marsu
1952	Únos
1946	Mrtvý mezi živými
Reklama
Reklama
1934	Tři kroky od těla
1932	Šenkýřka „U divoké krásy“
1927	Milenky starého kriminálníka
1926	Falešná kočička aneb Když si žena umíní
	Lásky Kačenky Strnadové

Dokumentární
1946	2x kaučuk
1939	Chudí lidé
	Vzpomínka na ráj

Krátkometrážní
1946	Kdo je vinen?
1944	Ferda Mravenec
	Tři knoflíky
1940	Osm kroků v taktu
1939	Čtyři lidé - jedna řeč
1938	Na sto procent
1937	Kolem dokola
	V domě straší duch
1935	A proč...?
	Školní úkol

Filmy
1989	Bizon
1971	Hrst plná vody
1965	Obchod na korze
1964	Obžalovaný
1963	Smrt si říká Engelchen
1958	Tři přání
1957	Tam na konečné
1955	Hudba z Marsu
1952	Únos

Dokumentární
2015	Zlatá šedesátá (seriál) - a.z.
	Ján Kadár & Elmar Klos - a.z. (S02E01)
2003	Elmar Klos - Život bez scénáře
1986	Přijď, at' zase omládnu
1966	Příležitost promluvit

Zlatá šedesátá (seriál) - a.z.

Ján Kadár & Elmar Klos - a.z. (S02E01)

Fanklub