Hudba z Marsu

Pravověrní odpůrci socialismu si asi odplivnou, ale tenhle film patří k době, v níž vznikl a je jednou z nejlepších komedií své doby. Politická agitka? Nikoliv, agitka společenská, agitka za přeměnu světa, v němž se měl mít každý dobře, v němž by byly uplatněny všechny jeho tvůrčí síly. Aspoň tak to bylo chápáno v padesátých letech, a většina lidí tomu tenkrát přála. Že se v tomto filmu objevují věci přitažené za vlasy? Ovšem, objevují, proto dávám jen čtyři hvězdičky. Třeba role Oldřicha Nového, který jako by se tímto filmem zřekl svých milovnických rolí z 1. republiky. Ovšem i sňatek podmíněný založením kapely (povšimněme si, že na konci se hraje docela solidní swing). Písnička o milionech, které mají jeden cíl, mě provází celým životem. Tím víc, oč hůř se aspoň sociálně cítím proti minulé době v tomto režimu, v němž kvete lidské sobectví. (23.08.2015)

Nepřísluší mi, nějak tady mentorovat, ale označovat Hudbu z Marsu za komunistickou sračku mě vážně vytáčí. Ano, jde o film z padesátých let, a ano, je proto plný tendenčnosti. Ale copak si nikdo další nevšímá drobných i větších narážek na režim? Vždyť postava předsedy Řeháka je karikatura. "O člověka se začneme starat v příštím čtvrtletí",náměstek: "A jak vy tady vůbec žijete?" Řehák: "V pondělí máme kruh zlepšovatelů, v úterý novátorský kroužek, ve tředu lidový kurz ruštiny..." A co úvodní kolize? Ministerstvo podpoří kulturní život zaměstnanců fabriky tím, že jim dá hudební nástroje, aniž by o ně prosili. To je nápad ujetý i na socialistickou republiku. Jako další mě napadá postava představovaná Lubomírem Lipským. Jeho pracovník SPKPL všude chrlí plané plamené projevy. Když se někdo zeptá, člena vládní delegace, co zkratka znamená, odvětí, že nejspíš jako vždycky - "svaz, sdružení, spolek, na tom přece nesejde". Kdo chtěl v padesátých letech točit, musel být buď prominent nebo musel dokázat socialistické smýšlení. Kadár s Klosem tohle socialistické smýšlení převedli na plátno často až absurdně a za jejich režií je cítit trn nesouhlasu. Pokud si připočtu vtípky, jejichž zdrojem je mimo jiné i kamera, a formální zpracování vůbec, plejádu úžasných herců (nejen Oldřicha Nového, ale rozhodně třeba Marvana, Effu a další) a v neposlední řadě ignorantské a řekl bych až nenávistné komentáře, které jsem si zde přečetl, dávám plný počet. A pokud by někdo namítal, že točit takovéhle filmy, to filmaři neměli točit vůbec, jsem ochotný se s ním hádat, protože o žádný film Kadára a Klose bych nerad přišel. (29.01.2010)

Asi film z Marsu. To šlo úplně mimo mě. Obsahově naprosto směšný kousek, kdy to ani ta hudba nevytáhla výš. A nezdolný optimismus pánů Beka, Nového, Marvana a spol jsem opravdu nesdílel. Nedostal jsem totiž zaplaceno, abych se tam tak ponižoval. Film neobstojí ani jako nechtěná parodie. Tak je to s ním zoufalé. Tenhle český film není ani nijak vyhledávaný, protože jak už jsem zmínil, je obsahově hodně vyčpělý. Tohle se nepovedlo a tolik slavných jmen na takovou blbost je asi největší prohra. 0% (31.05.2012)

Kdykoli vidím něco z téhle doby, tak si chtě nechtě musím opakovat, že to byla doba kdy nevinní lidé umírali na šibenicích a stačilo jedno chybné šlápnutí, aby byl člověk nadosmrti poznamenán... To je konstatování, které s tímhle filmem zdánlivě nesouvisí... zdánlivě... Je na něm vidět ono manévrování "mezi mlýnskými koly". Na jedné straně snaha o reflexi, na druhé straně nepokryté poklonkování režimu, na jedné straně vtipná, krásně natočená místa, na druhé místa vysloveně pitomá. Pořád se nám ve vzduchu ovšem vznáší zmíněná oprátka, přestože rok 1955 už je spíše rokem počátku pomalého tání. Jenom samotný fakt, že se po éře budovatelských filmů točí komedie, musel tehdy působit nesmírně silně. Možná i proto se ve filmu mihnou lidé, jakými je Jan Werich. "Najíždíme na člověka", skvělý program pro krvavá a zcela bezohledná padesátá léta. To myslím vážně! Složitá doba zkrátka plodí těžko pochopitelné filmy... Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Oskar (29.01.2008)

Hodit tenhle film do odpadu k takovým sračkám, jako je třeba cokoliv od Dolpha Lundgrena apod. mi přijde jako hodně nefér nejen vůči hercům, ale i snímku jako takovýmu. Příběh je sice proošpikovanej promluvama za skvělý komunismus, dobovými reáliemi v podobě skorosvazáků charakterově i mravně na výši (Bek) a bývalých špatných kapitalistů, kteří si však uvědomují novou krásnou dobu (Nový), ale když si tohle všechno člověk odmyslí a uvědomí si, že každé dílo je pramenem o době svého vzniku a že je tam taková kopa skvělých českých herců a lidskosti, že musí uznat, že to až tak špatnej film není. Sranda tam je, občas je to trochu nadnesený (viz finální cesta na soutěž), ale pobaví to. A navíc jsem osobně strašně rád za každou jednu další roli Oldřicha Novýho, kterou po válce získal. Strašlivá škoda, že nebyl podporovaným hercem i v padesátých letech. Myslím, že náš filmový fond by byl velmi obohacen. A taky strašná škoda, že mu nenechali divadlo. Co já bych dal za to, vidět některou z jeho předválečných i okupačních inscenací. Vlastně jen díky němu vypadá dnešní muzikál (tehdy komedie s hudbou) jak vypadá. A ta písnička Z pekla štěstí, tak ta je absolulně neuvěřitelně nádherná. (12.02.2006)