Hudba z Marsu

Hodit tenhle film do odpadu k takovým sračkám, jako je třeba cokoliv od Dolpha Lundgrena apod. mi přijde jako hodně nefér nejen vůči hercům, ale i snímku jako takovýmu. Příběh je sice proošpikovanej promluvama za skvělý komunismus, dobovými reáliemi v podobě skorosvazáků charakterově i mravně na výši (Bek) a bývalých špatných kapitalistů, kteří si však uvědomují novou krásnou dobu (Nový), ale když si tohle všechno člověk odmyslí a uvědomí si, že každé dílo je pramenem o době svého vzniku a že je tam taková kopa skvělých českých herců a lidskosti, že musí uznat, že to až tak špatnej film není. Sranda tam je, občas je to trochu nadnesený (viz finální cesta na soutěž), ale pobaví to. A navíc jsem osobně strašně rád za každou jednu další roli Oldřicha Novýho, kterou po válce získal. Strašlivá škoda, že nebyl podporovaným hercem i v padesátých letech. Myslím, že náš filmový fond by byl velmi obohacen. A taky strašná škoda, že mu nenechali divadlo. Co já bych dal za to, vidět některou z jeho předválečných i okupačních inscenací. Vlastně jen díky němu vypadá dnešní muzikál (tehdy komedie s hudbou) jak vypadá. A ta písnička Z pekla štěstí, tak ta je absolulně neuvěřitelně nádherná. (12.02.2006)

Mám rád odvahu a zásadovost Marty Semelové a celkově se mi zamlouvá i homo sovieticus, zvláště z poválečné éry prosperity a „optimistického festivismu“ (Jiří Tomáš Kotalík 24. 10. 2011 v Historie.cs/Socialistický realismus), protože je to konečně člověk vyléčený z toho, aby pořád jenom prahnul a pasivně, pacifisticky pozoroval, jak mu potomci mřou hlady; člověk, který pochopil, že co si myslel o ráji, je pouze představa utvářená jeho primitivními sekulárními zájmy, a že ho vlastně „milost boží“ nijak nedojímá. Dojímá ho cihla, horká klobása, město, Neumannova Továrna (Kniha lesů, vod a strání; 1914). V koruně stromu spatří Hanka dědečka: „To koukáte, děvenko, že? U nás jste v ráji a já jsem tu Pán Bůh. Totiž víc než Pán Bůh, já jsem tu předseda družstva.“ (29.12.2014)

Podle mne naprosto nejlepší agitka, která kdy byla v Československu natočena. Marvan ve své již typické roli bručouna, ze kterého se vyklube tahoun party, optimismem sršící Josef Bek, krásná Alena Vránová, Jan Werich v nádherné skeči úžasně se bavícího diváka a v neposlední řadě gentleman Oldřich Nový. Jelikož nehodnotím politiku, ale film, nemám sebemenší důvod snižovat Hudbě z Marsu počet hvězdiček. (03.07.2011)

"Když nemá rozum on, bude ho mít ředitel. A když ani ten ne, půjdeme na kraj, na oblast, na ministra, a když ani to nepomůže, poženeme to přes Dikobraz !" Pravda, žádný zázrak to není, ale odpad také ne. Solidní hudební film, kde potěší muzika a herecké výkony - hlavně Jaroslav Marvan a Oldřich Nový. (16.08.2017)

Nejsem komunista, ale 50.léta a 60.léta v ČS filmu mám nejraději. Stále mám pocit, že v padesátých letech byly nejhezčí ženský. Co se týče tohoto filmu, mohl být natočen bez budovatelské pachuti, to je pravda. Když si ji odfiltrujete, vyjde Vám docela svěží letní podívaná na tehdejší kulturní a společenskou úroveň. Tehdá byly prostě jiné priority. Dnes by v tom byly zapleteny drogy a únos prezidenta...:) (28.07.2004)