Biografie
Francouzská herečka Martine de Breteuil se před kamerou neobjevovala nijak často, přesto ji můžeme z několika filmů znát i u nás. Patřila k početné ruské exilové komunitě, která ve Francii našla zázemí po bolševické revoluci v roce 1917, narodila se jako Musja Bjelinko v Charkově na Ukrajině. Řada ruských emigrantů se ve Francii prosadila v různých uměleckých sférách, stejně tak i Musja Bjelinko, která začínala koncem dvacátých let 20. století jako tanečnice, později i zpěvačka v muzikálech.
S francouzskou modifikací křestního jména Moussia pronikla počátkem třicátých let i do filmu, větší příležitost dostala poprvé v melodramatu BÍLÝ JAKO SNÍH (Blanc comme neige, 1931), poměrně velkou roli hrála ve společnosti oblíbené dvojice Meg Lemonnier – Henri Garat v komedii ON JE BÁJEČNÝ (Il est charmant, 1931) významného režiséra Louise Mercantona. S tímto párem se pak setkala i v úspěšné komedii ŠTĚDRÝ VEČER (Un soir de réveillon, 1933) českého režiséra Karla Antona. Zájem o hudební filmy vycházející z oblíbených operet brzy odezněl a tak i Martine de Breteuil omezila své aktivity před kamerou, nadále ale hrála v divadle, později své zkušenosti zúročila i jako režisérka, na podružných pařížských scénách i na postu divadelní ředitelky.
Mezitím sňatkem pronikla do aristokratické společnosti, před druhou světovou válkou se jejím manželem stal François Le Tonnelier, 9. markýz de Breteuil (1892-1972), který pocházel z kdysi významné šlechtické rodiny. Jejich syn Henri-François Le Tonnelier, 10. markýz de Breteuil (*1943) nese dnes nejen slavné jméno, především v oblasti kulturního a architektonického dědictví se také angažuje v řadě francouzských i mezinárodních institucí. Martine se s markýzem de Breteuil po několika letech sice rozvedla, jméno si ale ponechala.
Před filmovou kameru se Martine de Breteuil začala po delší přestávce vracet až koncem padesátých let, převážně v úlohách starších žen z vyšší společnosti. Ve společnosti hostů na recepci se mihla ve filmu KARAMBOLY (Les carambolages, 1963), s Louisem de Funèsem se pak objevila v epizodní roli vévodkyně d’Armantière v komedii ČETNÍK ZE SAINT-TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964). V polovině šedesátých let hrála i v řadě dalších úspěšných filmů, připomeňme alespoň snímek z tvorby známého Pierra Etaixe. Kromě toho začala spolupracovat s televizí, kde v 60. a 70. letech hrála v řadě seriálů.
Z její pozdější filmografie uveďme dramatický příběh ze třicátých let POUTNICE ZE SANS-SOUCI (La passante du Sans-Souci, 1982), kde hrála menší roli učitelky hudby. Před kamerou se objevila naposledy v epizodním výstupu staré dámy v luxusním jaguáru v romantické komedii VEM SI MĚ (Épouse-moi, 2000). Zemřela v Paříži 13. listopadu 2007 ve věku 99 let.
Herečka
Filmy | |
---|---|
2000 |
Vem si mě |
1996 |
Coup de vice |
1991 |
A Star for Two |
L'amore necessario |
|
1983 |
Un adolescent d'autrefois |
1982 |
Poutnice ze Sans-Souci |
1980 |
Mont-Oriol (TV film) |
1978 |
Temps d'une République : Marthe, 19 ans en 18 (TV film) |
1975 |
Salavin (TV film) |
1971 |
Le Philosophie dans le boudoir |
1970 |
Le Bal du comte d'Orgel |
1967 |
Des garçons et des filles |
1965 |
Jojo |
Journal d'une femme en blanc |
|
Pod čepicí |
|
1964 |
La Belle Arabelle (TV film) |
Une ravissante idiote |
|
Četník ze Saint Tropez |
|
1963 |
Karamboly |
La Porteuse de pain |
|
1958 |
Police judiciaire |
1953 |
Rires de Paris |
1949 |
Les Nouveaux Maîtres |
1948 |
L'aigle à deux têtes |
1943 |
Le Grande Marnière |
1933 |
Štědrý večer |
1932 |
Il est charmant |
La Pouponnière |
|
Monsieur Albert |
|
1931 |
Blanc comme neige |
Seriály | |
---|---|
1994 |
Avocat d'office |
1991 |
Aldo tous risques |
1984 |
Série noire |
J'ai bien l'honneur (E04) |
|
1974 |
Le Pain noir |
1972 |
L'homme qui revient de loin |
1962 |
Commandant X |