Véča

Spíš než jako o katastrofickém se dá o tomhle "filmu" mluvit jako o katastrofálním. Nemožné dialogy,herci, kteří nevědí pomalu,co znamená hrát, ale ze všeho nejvíc mě rozčilovala ta kamera.Při záběrech proti slunci nebylo nic na obrazovce poznat,kvůli odrážejícímu se světlu. Záběry,kde létala letadla, byly přeostřené a letadla se ještě navíc pohybovala nepřirozeně rychle,celé to kvalitou připomínalo nějaký levný dokument nebo jihoamerickou telenovelu.

Jeden ze tří prvních českých filmů natočených u příležitosti pražské výstavy v roce 1898.Stejně jako jeden z prvních filmů bratří Lumierů,Pokropený kropič, je Dostaveníčko ve mlýnici krátký anekdotický příběh,tentokrát ale o napraveném záletníkovi - Josefu Švábovi Malostranském.Film byl natočen před "Staročšským mlýnem postaveným u příležitosti Národopisné výstavy v roce 1895.Stejně jako všechny ostatní filmy tohoto data se ani Dostaveníčko nedá hodnotit objektivně.Ale pokud vím,Kříženecký se Švábem-Malostranským natočili vůbec první filmy v celém Rakousku Uhersku a tím jsme se na krátkou chvíli vyšvihli mezi jedny z prvních států,kde vznikl film.Jen je škoda,že se v dobře začatém vývoji nepokračovalo dál.První tři filmy výše zmíněné dvojice byly spíše amatérské a nadšenecké a pro rozvinutí další filmové výroby nebyl dostatek finančních prostředků.

Jeden z klasických krátkých filmečků s Bugsem Bunnym a (bohužel si teď nevybavuji jméno)tím obtluoutlým šišlavým lovcem.Dějová linie je velmi jednoduchá,ale každá vteřina filmu je prostoupena nějakým gagem,kterým Bugs trápí lovce.Jediná škoda,že film není o něco delší,takhle ten pocit z dobrého filmu z člověka vyprchává až moc rychle.

Ačkoli nemám tyto "nastavované" kaše rád,musím říct,že tento díl mě docela příjemně překvapil.Freddy tady trochu změnil vizáž,místo obličeje popálenin,vypadá,jako by akorát neměl kůži,díky čemuž vypadá mnohem víc démonicky.Jinak ve filmu hraje většina hlavních protagonistů z prvního dílu,mě osobně docela překvapilo,že Robert Englund zahraje dobře i sympaťáka,naprosto odlišného než je Freddy(ne že by Freddy nebyl sympaťák :-) ).Přesto Craven prvním dílem ukázal,že dokáže využít možnosti a místy ,jak se říká,vařil z vody.I tak se dá říct,že Nová noční můra celkem důstojně zakončila celou sérii.

Skvěle propracovaný příběh Modrovouse,stylizovaný do středověkého prostředí.Klíč(viz Tsunamiho koment),který žena dostala od muže musel být kvůli Meliesovu natáčecímu stylu neobvykle velký(asi od lokte ženy k prstům),proto s ním občas manipuluje trochu neobratně.Svou roztomoliou pohádkovostí si film v ničem nezadá se současnými pohádkami ,ba je i dokonce předčí.Jinak ve všech směrech typicky meliesovské dílo.

Asi první filmové zpracovámí příběhu o Jackovi a fazoli.Jako mnoho dalších filmů z té doby je natočený typicky "meliesovským" stylem - jako by divadlo nasnímané filmovou kamerou a kulisy namalované přímo na zdech(viz scéna v kuchyni).Ale stejně jako většina filmů od Meliese si tento Porterův kusek zanechal kousek poetické,kouzelné pohádky prvních filmových příběhů,které nám i po více než sto letech mají co říct.

Diktátor je film o dvou lidech,"jejichž podoba je čistě náhodná",diktátorovi a židovském holiči.Nápad natočit parodii úsměvným způsobem vykreslující zrůdnost samovládců,se v Chaplinově hlavě zrodil,když mu jeden ze známých poslal několik fotografií zachycujících Hitlera,který měl stejný knír jako Chaplinův tulák.Mimochodem Hitler začal knír nosit až v polovině dvacátých let,tedy asi deset let po Chaplinovi.V úvodu se Chaplin vrací ke své staré grotesce Dobrý voják Chaplin a využije z ní několik gagů.V postavě Adenoida Hynkela snad každý dnešní člověk vidí karikaturu Adolfa Hitlera,i když sám Chaplin tvrdil,že to Hitler není.Mnohými kritizovaný závěrečný projev sice mnohým lidem vadí,jenže já si bez něj nedokážu tento film představit.Stejně jako mmoho ostatních lidí tady i já si myslím,že Chaplin byl génius a jeden z nejlepších filmařů vůbec,což film Diktátor jen dokazuje.

Cesta na měsíc je asi nejznámnějším dílem Meliese.Film působí,jakoby oživly ilustrace z románů Julesa Verna,jeho uchvacující pohádkovost,fantastičnost a trochu i dětinskost z něj dělají nejlepší sci-fi/pohádku,kterou jsem kdy viděl.Jediný problém u Meliese,který provází celou jeho tvorbu,jeho režijní styl je vlastně nafilmované divadelní představení a postavy se pohybují celý film ve stejné dálce od kamery,jakoby na jevišti.Měl jsem příležitost vidět dvě verze,jednu anglicky komentoval Francouz,kterému nebylo nic rozumět,takže bych spíš doporučil verzi s hudebním doprovodem.

Kabinet dr. Caligariho je v určitém směru opakem svého "bratra" Upíra Nosferatu, ale i tady je děj zahalen příjemně mrazivým tajemnem a nadpřirozenem. Herci v hlavních rolích, především Conrad Veidt a Werner Krauss, odvedli nezapomenutelné výkony a jejich postavy prakticky táhly celý děj filmu a nepůsobili tak unyle jako ostatní herci. Narozdíl od Nosferata je Caligari celý natočený v ateliérových dekoracích. Autory dekorací byli tři němečtí expresioničtí malíři H.Warm,W.Rohrig a W. Reimann, kteří vlastně měli na vytvoření atmosféry Caligariho větší podíl než samotný režisér. Svět Caligariho pokroucený, zpřelámaný a pomatený, viděný očima hlavního hrdiny-blázna, diváka šokuje svou podivnou bizarností, křivá okna, světla namalovaná na zdech, úzké, křivolaké uličky města. Filmem Kabinet dr.Caligariho Robert Wiene položil základ jednomu z nejkouzelnějších a nejtajemnějších směrů ve filmu, německému expresionismu.

Murnauův Upír Nosferatu,jeden z nejvýznamnějších filmů němé éry,porušil nepsané zákony německého filmového expresionismu.Murnau totiž opustil ateliéry a vydal se natáčet exteriéry do tehdejšího Československa,okolí Oravského hradu.Představitel upíra Max Schreck(hrabě Orlock) byl patrně nejbizarnější představitel upíra filmových dějin,především díky protáhlému tvaru jeho lebky,dlouhým nehtům a dvěma dlouhými zuby, posazenými nezvykle vepředu na čelisti.Kamera Fritze Arna Wagnera vyvolává pocit nadpřirozenosti během některých scén jednoduchým trikem-záběr natáčel zpomaleně a to způsobilo,že při promítání normální rychlostí se postavy hýbaly nepřirozeně rychle.Působivost ještě víc umocňovalo,když se místo postavy hraběte Orlocka objevil jen jeho stín.Film je vlastně první filmovou adaptací slavného románu Brama Stokera DRACULA,protože si ale studia buď zapomněla nebo se jim nepodařilo sehnat autorská práva od vdovy po Stokerovi,byly tvůrci donuceni změnit jména postav a míst. Vdova filmaře zažalovala a anglický soud přikázal zničení všech filmových kopií.Bohudík tento rozsudek nemohl být v Německu vymáhán a jen kvůli tomu můžme být vděčni,že se nám dnes po 80 letech od svého vzniku tento klenot dostane do rukou.