Paulia

Dnes mě poprvé napadla otázka, proč nelze filmu přidělit šest hvězdiček, nebo protipól "odpadu", protože tomuhle filmu bych je bez váhání přidělila. Nejsem právě fanouškem smutných konců, ale v tomhle případě to musím tvůrcům odpustit. Stejně tak Nicole Kidman...vážně to není moje oblíbená herečka, právě naopak, ale její výkon, který předvedla v postavě krásné Satine, byl dechberoucí. Ewan McGregor za ní vůbec nezaostával a svým úžasným hlasem a zpěvem mi dokázal doslova rozbušit srdce, že jsem nemohla nic, než jen zírat a poslouchat. Chvílemi jsem se smála jako blázen, v těch dalších zase potahovala a otírala slzy a výsledný dojem, který ve mně film zanechal je nesmazatelný. Bezesporu nejlepší snímek, který jsem v poslední době (ne-li kdy vůbec) viděla, i když bych to do něj předtím nikdy neřekla (a někdy to občas sama nechápu, protože jak už mnozí psali, balancuje na hraně kýče). Nelituji toho, že jsem do něj šla a je to zatím opravdu jediný film, kterému v mém hodnocení právem patří plných 100 %.

Tento film je na mém žebříčku opravdu jeden z těch TOP 3, stejně jako Johnny mezi herci a Tim mezi režiséry. Výborný nápad a ještě lepší provedení, o hudbě ani nemluvě... Film je poutavý a dojemný a to od začátku až do samého konce. Zkrátka bych ho mohla vidět x-krát dokola a stále by se mi neomrzel...

Hrozně dlouho mi unikal, ale pak stačilo jedno shlédnutí a bylo. Oba hlavní představitelé odvedli skvělé výkony a není divu, že tenhle film výrazně posílil pozici Morgana Freemana. Měla jsem ho ráda dřív, teď mám ještě víc. Nedokážu vlastně říct, čím konkrétně mě tolik chytil za srdce, ale kdybych na to přišla, možná by to ztratilo své kouzlo.

Děkuji té velké náhodě, která mě k tomuto filmu přivedla. Podle mě asi jedna z rolí, která Kieře dokonale sedla. Mezi ní a Matthewem to jiskřilo i přes všechny hádky, odmítání a předsudky. Mám ráda celé to prostředí a dobu, ve které se tenhle film odehrává, skvělý Mr. Bennet v podání Donalda Sutherelanda, nádherná hudba a celkově opravdu skvělé převedení knihy Jane Austen do filmové podoby.

Vážně nechápu, proč jsem na tohle nevyrazila rovnou do kina, protože filmy tohohle typu mám ráda. Každopádně jsem to chytla alespoň v televizi a musím říct, že jsem celou dobu seděla přikovaná u obrazovky. Úvod z pohledu malé Čijo je dlouhý tak akorát a pak už nastupuje dechberoucí příběh gejši, jejíž srdce zůstává i přes hromady překážek věrné jedinému muži. To vše navíc zakončené nádhernou scénou v altánku uprostřed rozkvetlých stromů.

Tenhle film je mojí srdcovou záležitostí. Americké romantiky bývají většinou naprosto předvídatelné a nicneříkající, takže je člověk zkoukne, řekne si, že to bylo fajn a další den si na to už nevzpomene. Ale u tohohle filmu je to jinak, což by mě ani nemělo překvapovat, když je anglický. Prostě mě chytil za srdce, ať už krásnou Julií Roberts, stydlivým smolařem Hughem Grantem nebo potrhlým Rhysem Ifansem, bez něhož by film nebyl tím, čím je. Navíc se odehrává v krásném anglickém prostředí a je přesným prototypem šťastného a dojemného konce, což já ráda. :)

Po prvním zhlédnutí čtyři hvězdy, po druhém pět. A ještě jedna věc - posouvám Tima Burtona na první místo mé topky režisérů. Ten film mi navodil tak přijemný pocit hluboko uvnitř, že jsem se usmívala na všechno kolem ještě dlouho po jeho skončení. Nádherná hudba (což mi připomíná, že musím sehnat soundtrack), skvělí herci, úžasně lidské příběhy, které se ale zdají jako z pohádky. Zde se zkrátka sešla pořádná parta talentovaných lidí a vznikl z toho kouzelný film, který mě asi nikdy neomrzí.

Anglické filmy často výrazně převyšují americké a je úplně jedno, o jaký jde žánr. Tedy z mého pohledu určitě (o hercích nemluvě). I přesto jsem k tomu filmu přistupovala s jistým despektem nebo možná obavami. Čekala jsem romantický příběh s Ralphem Fiennesem a Liv Tyler, čehož jsem se také dočkala, ale už to nebylo následováno žádným zklamáním z čehokoliv, co Oněgin obsahoval. Tento příběh Taťány a Evžena má hodně do sebe, je krásně a mile natočený a pokud jste ho neviděli, vřele doporučuji to napravit a snad budete stejně překvapeni a zasaženi jako já.

Díky četným chválám, které se v hodnoceních tohoto filmu objevují, jsem neodolala a také ho shlédla. A k chválení se musím přidat. Atmosféra věznice a života v ní na mě dýchala hodně výrazně už od prvních minut, byla opravdu precizně vykreslená. Do poslední chvíle jsem neměla tušení, jak to vlastně s Andym dopadne a závěr mě, musím říct, docela překvapil, protože jsem spíše počítala s jeho osvobozením. K dobré kvalitě přispěl také výkon Morgana Freemana, který nelze opomenout. Místo ve filmové špičce si tento snímek právem zaslouží.

Co k tomuhle napsat? Všichni tento film dobře známe. Film s (opět) precizním Tomem Hanksem v hlavní roli, jakožto HIV pozitivního právníka snažícího se domoci svých práv proti firmě, která ho, dle jeho názoru, propustila právě kvůli jeho nemoci. Je to prostě výbroný film s nádhernou hudbou v podání Bruce Springsteena, který má vše, co by měl správný film mít.