Hal_Moore

Skvěle Sidney, po Dokažte mi vinu jsi mi opět ukázal, že dokážeš o několik generací mladším kolegům z branže natrhnout zadek. Než ďábel zjistí, že seš mrtvej jsem okamžitě doporučil spoustě mých kamarádů (podobně jako V Bruggách), že o tento zážitek by neměli přijít. Herecky excelující obsazení je takovou tou pomyslnou třešničkou na dortu, vlastně ono to jen jako třešnička působí, ve skutečnosti jde o stavební kámen celého díla, i když mi Ethan připadal, že se marně snaží dohnat parádně rozjetého Hoffmana a Finneyho, jeho výkon se mi taktéž zamlouval. Jako třešničku bych tedy raději zvolil Marisu Tomei, která ve tři a čtyřiceti strčí do kapsy jakoukoli mladou kost. Momenty, kdy je na scéně nahoře bez, jsou eroticky nabité asi stejně jako její scény z Wrestlera. Kdo však v mých očích stoupá stále výš je muž za oponou - Carter Burwell. Už jeho doprovod k V Bruggách jsem doslova žral, tohle je snad ještě lepší. Zatím se zdá, že Než ďábel zjistí... nemá snad žádnou chybu, mě však z extáze vytrhla závěrečná desetiminutovka, kdy se z Hoffmana stala úplně jiná postava a její počínání mi připadalo vzhledem k předchozímu průběhu naprosto nereálné. Otevřený konec sice potěší, vzhledem k faktu, že se vlastně žádné pokračování nechystá a ani nikdy nebylo v plánu, byl bych raději za uzavřenou kapitolu. Takhle zase jen za 4*, Sidney.

Tady mě nenapadá výstižnější slovíčko než průměr. Kingova povídka je předlohou spíše pro nějaký hororový kraťas, než celovečerní film, což je poznat hlavně v momentech s blížícím se koncem. Být film o několik minut kratší, asi by mu to hodně prospělo a já bych uvažoval o vyšším hodnocení. Takto musím alespoň vyzdvihnout Cusackovu hereckou one man show. Z cynického a sebevědomého spisovatele se postupem času stává zdrcená a vystrašená troska s myslí na pokraji šílenství a tato proměna je předvedena přímo dokonale. Pár scén je opravdu povedených (závěrečná lekačka, rozhovor s Jacksonem i procházka po římse), závěrečný double twist taky ujde, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že to šlo všechno provést lépe. Alespoň že ten konec vyzněl jakž takž temně. Viděn Director's cut.

Reklamní kampaň jsem pro jistotu přehlížel a k atmosféře obrovského hype jsem jen lehounce přičichával, už nejednou jsem se nechal producenty napálit. Úvodní spot že jde o tajnou nalezenou nahrávku s logem Dharma Iniciative beru jako skvělý žertík. Pak se konečně něco začíná dít, seznámení s postavami, pár dobrých hlášek a zvyknutí si na netradiční práci s kamerou. Po dvaceti minutách jsem vržen spolu s protagonisty do pekla, kde absolutně nemám šajnu o tom co se děje a během toho všeho mi několikrát praští čelist o stůl (mrakodrap, televizní záběry). Následuje opatrné seznámení s romantickým subplotem a ne moc líbivá scéna na mostě (v obráceném pořadí). Vše vypadá realisticky, lidé rabují, houkačky houkají a v dáli stále něco bouchá, řve či padá. Následná první konfrontace s armádou je něco, na co budu vzpomínat ještě hodně dlouho - lépe zpracováno než ve Spielbergově Válce světů, scénu v metru už jsem však viděl nesrovnatelně lépe v Pádu do tmy. Hvězdo pěchotní broučci (mimochodem pro většinu zde komentujících - to nejsou potomci monstra) jsou pěkně hnusní, asi stejně jako samotné monstrum, ale působí spíš groteskně než strašidelně. To už se však nedá tvrdit o atmosféře, což jen dokumentuje scéna s infekcí (mrazilo mě v zádech jako už dlouho ne). Po tomto už film jen dojíždí do svého otevřeného konce a já spokojeně uděluji maximální hodnocení za nevšední a originální filmový zážitek. PS: monologu, nikde ve filmu není řečeno, že konečné řešení je použítí jaderných zbraní, slovo jaderný nebo nukleární nezaznělo ani jednou.

Jsem překvapen, jak se mi po tolika negativních ohlasech a nízkých hodnoceních Hitman líbil. Sice jsem prosazoval do hlavní role Jasona Stathama, ale jakmile jsem viděl první promo obrázky, začal jsem Timothymu fandit. Nakonec mám pocit, že se pro Hitmana narodil a sedne sem lépe než by byl býval Jason. Samotná akce je opravdu hodně krvavá (unrated verze), tvůrci se rozhodli pro verzi "mass murderer" a zvolili asi dobře. Scény ve výtahu, metru a na záchodech se hned staly mými oblíbenými v akčním žánru posledních několika let. Scénář je sice děravý jako řešeto a režie obstála jen v akčních scénách, celkově však film působí neškodně a zábavně. Nejvíce mi asi vadila postava ruské prostitutky, která byla obsazena jen aby ukázala nějaké to prso. Se zbytkem jsem spokojen, s pár odkazy na předlohu taky a vůbec bych se nezlobil (já si to dokonce přeji), kdyby vzniklo pokračování s Timothym opět v hlavní roli. PS: Hudba sice Bournea vykrádá, ale poslouchá se to zatraceně dobře.

Jason Statham po delší době v roli, kde nikoho nezmlátí ani nezastřelí (no dobrá, párkrát si kopne a hodí cihlou) a je to příjemná změna. Role bankovního lupiče mu sedí a ke všemu mu stačí jen nasraný výraz a pár úsměvů. Zbytek osazenstva je jen do počtu (počítám i Saffron Burrows) a jediným kdo stojí za zmínku je Roger Donaldson, který se opět po V zajetí rychlosti ukazuje v tom nejlepším světle. Krásně dokázal prolnout klasické heist schéma a následnou "naháněčku" lupičů ještě většími badass kriminálníky - čti politiky. Oddychový výlet do sedmdesátých let zašpiněného Londýna, okořeněný Ritchieovskou atmosférou dovedenou do vypiplaného originálu, kterou Guy Ritchie může poslední dobou závidět (RocknRollu jsem ještě neviděl). Já byl spokojen a dle mého jde o nejlepší zlodějský film několika posledních let.

Ellen Page od Hard Candy fandím, aby se co nejrychleji prosadila do první ligy. Díky bohu za supervýdělečnou indie hitovku Juno, která ji vystřelila téměř až k nebesům, nominace na Oskara budiž důkazem (i když se spojením Oskary a Juno bych byl opatrnější, zase taková pecka jako podobné oskarové indie filmy - Bokovka - to není). Jako její "protipól" tentokrát stanul Michael Cera (Superbad musím taky zkouknout) a působil z celého filmu asi nejpřirozeněji. Mým absolutním favoritem se však stal Jason Bateman s výbornou rolí jako přestárlý nerd, skládající hudbu k reklamám a mající vynikající hudební vkus. Jason Reitman jako jeden z nejnadějnějších režisérů dneška opět (po Děkujeme, že kouříte) přidává svému dítku punc hřejivé a uvěřitelně roztomilé podívané s pořádnou dávkou nadhledu a naprosto úžasnými dialogy. Juno se stala nejspíš mou nejoblíbenější komedií za rok 2007 a nemalý podíl na tom mají všichni zmínění.

Story s obrovským potenciálem docela nešťastně pohřbené teen scénářem s nelogičností snad v každém třetím záběru. Hayden je tady za herecké poleno a spolu s ním i Rachel Bilson, u které to nezachrání ani jedna scéna ve spodním prádle. Samuel už mě svým výběrem rolí začíná pomalu srát, všichni ostatní byli na plátně zanedbatelnou chvíli (především Kristen Stewart) a jediným, na koho se dalo koukat byl Jamie Bell, ten kluk by si měl lépe vybírat role a ne jen spoléhat na to, že si celý film ukradne pro sebe, i když mu to tentokrát vyšlo. Jumper je ve všech ostatních aspektech přinejlepším průměr, vrcholem naivnosti je samotný scénář (lidi si nevšimnou, že jim před očima zmizí celý autobus... a vůbec všechny skoky do lokací zaplněných lidmi jsou k zasmání nad přaštěností scénáristů), zachránit to mohl ještě Doug Liman, ale ten se na to nejspíš vykašlal a já jen doufám, že napodruhé už si dá záležet.

Čtyři hvězdičky za čtyři naprosto fascinující scény. Vezmu to pěkně popořadě. (1) Masturbující a kozenky vystavující Eva Mendes, svíjející se na gauči za zvuků Blondie, pořádně nažhavila na nadcházející old school policejní drama s vydatnou porcí atmosféry, která vrcholí (2) někde uprostřed filmu během naprosto realistické a na zádech husí kůži tvořící automobilové honičky za vydatného deště, zvukově zvýrazněných pohybů stěračů a téměř ikonického záběru zevnitř auta střílejícího Roberta Duvalla. (3) Absolutním dusnem pak zavání scéna příjezdu Joaquina Phoenixe na místo, kde se všechno to ruské svinstvo vaří. Krve by se ve mě během sledování nedořezal a pomalu i já, nejen Phoenix, potřeboval alespoň roušku, nebo rovnou respirátor. (4) Nesmím samozřejmě zapomenout na závěrečnou přestřelku a následnou katarzi při Phoenixově postavě nořící se z kouřem zahalené obrazovky. Všechny tyto scény jsou propojeny dějem, který postrádá nějaká větší překvapení a směle kráčí v již dávno vytyčených kolejích, tento jednoduchý příběh ale vyprávějí bezchybné herecké výkony (škoda končícího Phoenixe) a atmosférická hudba. Velké překvapení a málem maximální hodnocení, jen tak dále Jamesi.

Po velmi příjemné a oddechové jedničce je tu rádoby akčnější a epičtější pokračování, které však ze své oddechové nálady nic neztratilo. Akorát je vše takové sterilnější, nezáživné. Lokace jsou méně přitažlivé a celé to odsýpá o poznání pomaleji, ani těch hádanek už tolik není. Snad se ve trojce vrátí úroveň na level prvního dílu. Nicolas Cage dokazuje, že stále má peněženkám producentů co nabídnout a jakž takž se ještě drží v té pomyslné první hollywoodské lize, já mu to jen přeji, stále ještě věřím, že se dokáže vrátit na vrchol, ze kterého počátkem nového milénia sestoupil. Dvojka Lovců pokladů sice není tou popcornovou podívanou, na jaké jsem zvyklý, ale na dvě hodinky mě to zabavilo a dalo by se říci, že jsem s výsledkem vcelku spokojen. Sice ne tak jako u prvního dílu, na průměr to ale bohatě stačilo. Příště však lépe, nebo už tak shovívavý nebudu.

Z filmu, který měl být dopoledním zpestřením k fádní snídani se vyklubala divoká a vcelku přitažlivá akční jízda Jackieho Chana, který jako vždy nešetří originálními nápady a nejvtipnější choreografií let dnešních i minulých. Na scénu s otevíráním dveří asi už nikdy nezapomenu, scéna jako vystřižená z dob němých grotesek. Takhle jsem se u snídaně už dlouho nebavil, Jackie by měl zůstat u podobně laděných filmů a ne se propůjčovat k Forbidden Kingdom a jemu podobných, takovéto akční komedie mu sluší lépe a vyřádí se v nich nejen Jackie, ale i divák. Krásné tři a půl hvězdičky, o rok starší První rána je přece jen jiné kafčo.