Phobia

Tak jo, ubohé diskriminované děti z chudinských poměrů už byly napravovány a startovány na úspěšnou životní cestu učiteli poezie, hudby, tance, bojových umění, ba dokonce i poznáváním holokaustu... co tu ještě nebylo? Šachy! Dáme Tedu Dansonovi šedivou paruku, strčíme ho mezi pleťově znevýhodněné čtvrťáky, přihodíme prcka z mateřinky, dáme nepříliš charismatickému suplentovi měsíc času a on z té bandy vychová juvenilní Anatolije Karpovy! Zjevně laciné, průhledně klišovité, kapánek pohádkové (černí a bílí pajduláci nakonec vyřeší rodinné problémy všech zúčastněných:-)), ale přesto docela milý a sympatický film. 59% za kvality filmu, 5% navíc za nádherný úsměv dětské vypravěčky a už jsem ve shodě s průměrným hodnocením:-).

Proč? Proč je pro někoho koukání na 20 upocených chlapů (+ 2 statisty v brankách), jak se honí za kulatým nesmyslem, záležitostí natolik závažnou, aby považoval za nepřítele (tedy objekt hodný umlácení) každého, kdo fandí jinému týmu nekopů? Proč se vcelku neškodní a někdy ne úplně hloupí jednotlivci srocují v agresivní davy ječících a drancujících bezmozků? Proč je démonizována marjánka, když chlast, který má na svědomí podstatně víc zla a neštěstí, je tolerován do takové míry, až jsou abstinenti zbytkem společnosti dáváni na stejnou úroveň s nekrofily? Proč? Kdosi moudrý (snad pan Werich) našel odpověď: ČLOVĚK - to zní hrdě... Ale LIDI jsou hovada! 75%

Jó, když kanalizací velkoměsta začne místo sraček téct láva, to se dějí věci! Kovové dekly kanálů lítají vzduchem, rozbíjejí auta a ohrožují chodce (to by se u nás nestalo, to pilní "sběrači" kovů zařídili), ošklivým seismoložkám se pod nohama otevírá samo peklo a Tommy Lee Jones dokáže zastavit valící se magma vlastním tělem + silou svého tvrďáckého pohledu! To už se radši vůbec nezmiňuji o tragédiích, jaké se odehrály na záchodech po celém Los Anděles - tolik připečených zadků a opařených přirození, hrůza! Humorný příspěvek do šuplíku katastrofických filmů, který nejspíš nebude nikdy zparodován - parodie by totiž nevyvolala tolik salv upřímného smíchu jako ta vážně míněná předloha. Zvrhle jsem se u "Sopky" pobavila, dám tedy přepálených 45%.

Pan Fincher převzal po šesti letech taktovku kultovní sci-fi série, utřel ji od potu po frenetickém výkonu svého předchůdce a zvolil pro dirigování vetřelců a jejich domnělých lovců odlišné tempo. Hned v úvodu mě nasral scénárista, který si zřejmě nevěděl rady se všemi postavami, co přežily řádění kyselinových miláčků na planetě LV-426... fuj, to se nedělá, takhle jedné natěšené puberťačce poslat největšího oblíbence do kopru! Tentokrát se nekoná žádný ohňostroj zběsilé akce, atmosféra je depresivní, šmejd z vesmíru byl zredukován na solitéra a Ripley si musí se žravou potvorou poradit na nehostinné, mrazivé planetě, v trestanecké kolonii. Situace na 3,14ču: spousta chlapů, vyrajcovaných k nepříčetnosti zjevením humanoida opačného pohlaví, ovšem zbraně žádné - aliení hostina může začít! Tma, panika, plánování, pobíhání, komplikované vztahy, nějaké výšplechty o bohu, víře, odpuštění, blablabla a také litry té červené kapaliny, co za obvyklých okolností cirkuluje v lidském těle, za neobvyklých okolností pak chlístá v okolí lidského těla. Na chudobné poměry sci-fi hororů vysoký nadprůměr, atmosféra patřičně fincherovsky hutná, přesto mám oba filmové předchůdce radši. 77,7%

Zpočátku neotřelý a celkem zábavný pořad, kdy se dařilo natahat do studia relativně vtipné hosty a z tázaných na ulici často vypadávaly humorné odpovědi. "Kdo osvobodil Prahu na konci II. světové války?" Snaživě odpovídá cca 19-letá blondýna: "1914 až 1918... nó, 1918 tu vznikla ta... ČSSR... Tomáš.. Gerik..... Masaryk???" Pozoruhodné znalosti předvádí někteří občané České republiky! Nejlepší odpovědi obvykle vypadávaly z našich pracovitých, poctivých, slušných, vzdělaných, perspektivních a mírumilovných indoevropských spoluobyvatel, leč z nějakého "záhadného" důvodu se jich postupně moderátoři přestali ptát. Úpadek zasáhl také Krampolovy hosty, o moderátorovi samotném ani nemluvě, nejen ty dotazované nebožáky. Dnes se krampolovinám vyhýbám, dřív mě to však dokázalo rozesmát; člověku tak příjemně povyrostlo ego, když viděl, že jsou na světě i větší idioti, než je on sám:-). 50%

Mám slabost pro dětské hrdiny, ovšem "Mickybo a já" můžou leda poníženě pucovat zadele českým "Pánům klukům". Tvůrci příběh zasadili do nepokoji (či spíše válkou) zmítaného Irska, konkrétně do Belfastu, kde lidé z jedné strany mostu uctívají svatý Sandál, na druhé straně mostu uctívají svatou Tykev a proto se logicky vzájemně nenávidí a vraždí. V těchto brutálních podmínkách se dají dohromady dva chlapci, outsideři s hbitými prsty, rychlýma nohama a hlavou plnou snů o životě psanců v Austrálii. Měla jsem s těmito dětičkami poměrně zásadní problém: to se po mně vážně chtělo, abych držela palce dvojici drzých, sprostých, zlodějských (a žhářských) smradů s nepochopitelně pokrouceným chápáním toho, co je dobré, co zlé a co je vyloženě zvrhlé? Chyběl mi tam dospělý hrdina, který by ty malé šmejdy ohnul přes koleno a pořádně jim nasekal na holé odvrácené tváře. Na komedii to nebylo vtipné, na drama se to pořád snažilo tvářit jako komedie a k tomu nesnesitelný hajzlík Mickybo... no, nekoukalo se mi na to dobře. Snad nejvíc potěšily úryvky z Butche Cassidyho a Sundance Kida. Chápu, že nepříjemné pocity z prostředí a situace byly tvůrčím záměrem, ale vážně nešlo ty dva haranty vykreslit tak, aby tolik nelezli na nervy? 55%

Již při spatření upoutávek v televizi má duše sběračky odpadů nadšeně zaplesala. Zapomeňte na Predátora, na svém šmatlavém oři totiž přijíždí Skeleton Man! Maskován kápí, vyzbrojen lukem, šípy, naostřeným klackem a popravčím mečem (prostě takový typický indián), roznáší smrt a hrůzu v lesích, v džunglích, na silnicích i v továrnách; v obývacích pokojích roznáší výbuchy smíchu, neustávající bujarý řehot a samovolné úniky moči. Přišla jsem k TV obrazovce s mírným zpožděním, tak mi nějakou dobu trvalo pochopit, že ta banda turistů, procházejících se mezi stromy, nejsou kravaťáci a jejich hnusné sekretářky na paintballovém teambuildingu, ale ti nejdrsnější z drsných, nejspecializovanější jednotka všech speciálně vylízaných jednotek! Dutch Schaefer by je zabil i mírným pohledem, pokud by ovšem dříve nechcípl smíchy. Kašpárek Van Dien mohl být nahrazen libovolnou figurínou z vitríny galanterie a okolní kompars klepe bačkorama s bravurou, jaká je k vidění už snad jen v tureckém Rambovi. Akorát Majkl Ptačíhnízd tu jundu celému filmovému štábu curví svým průměrným hereckým výkonem. Ohledně děje: představte si ne kýbl, ale celý oceán humorných nelogičností, podpořených genitálním střihem, kdy divák vlastně celou dobu netuší, o co jde, co se děje, ale je to každopádně sranda! Půlka filmu: Nějaký rybář u jezera /střih/ odnikud se vynoří v lese strašák na dýchavičné herce /střih/ rybář se ustaraně rozhlíží /střih/ strašák natahuje luk /střih/ rybář za sebou nic nevidí, tak se uklidněn otáčí zpět k vodní hladině /střih/ rybář je ZEPŘEDU zasažen kůlem skrz naskrz a hroutí se jako Milánek Baroš, když se o něj otře soupeř /střih/ bubák mizí zpátky do té pérdele, odkud se předtím vynořil /střih/ rybář padá z vysokého vodopádu. Smysl? Žádný, jednotlivé scény filmu se jednoduše dělí na debilní, imbecilní a idiotské, přičemž ta nesmyslně vložená minutka s rybářem je pouze debilní. Mezi sekvence nebývale idiotské se řadí například chvíle, kdy Kašpárek při noční procházce džunglí objeví frekventovanou asfaltku, na ní ukradne cisternu a s tou se po 50 metrech jízdy vyseká po zjevení bubukostry uprostřed silnice. Smyk, šílený výbuch, plameny šlehají na všechny strany, Kašpárek se vykulí z kabiny, žádné podstatné zranění, žádný žár, ba ani odlesky požáru není vidět. Proč Kašpárek tu cisternu vůbec čórnul a zda havarovat měl v úmyslu, to je větší záhada než kruhy v obilí. "Skeleton Man" je zkrátka tak dementní, až to rve bránici - kdo neviděl, neuvěří. Čistokrevný odpad, ovšem jednu hvězdičku dám: 5% za Rookera, 5% za sympatické exteriéry, 5% za hodinu chechtání v kuse (víc jsem bohužel neviděla, uspal mě reklamní blok).

Měla jsem ohledně filmu nějaká pozitivní očekávání, proto jsem navzdory pokročilé hodině vyvinula heroické úsilí zůstat při vědomí. Přetrpěla jsem 40 minut barového kdákání převážně o sexu, nedocenila jsem sexy tanečky, při kterých se mi nemělo co topořit a potom to KONEČNĚ přišlo! Zajásala jsem, že je nudě konec a Kurt to konečně pořádně rozbalí. Nadšení mi vydrželo asi 3 minuty. Pak se objevilo nové hejno slepic a, doprdelepráce, nastalo další nekonečné kdákání o hovnu! Dočetla jsem knížku, zběžný pohled na obrazovku ukázal, že kur stále ještě řeší své menstruační problémy, zapíchla jsem tedy pár špendlíků do přirození voodoo panenky s vysokým čelem Quentina Tarantina, otočila se na druhý bok a usnula spánkem spravedlivých, budících se co půl hodinu: vyčůrat, okřiknout šourajícího se psa, vyčůrat, vyhodit psa ven, vyčůrat, vyhodit ven kočku, vyčůrat, vzít domů štěkajícího psa, vyčůrat, vzít domů mňoukající kočku... a pak vstávám a vyčůrám se. Zpět k filmu: někdy si Russelovo předpokládané závěrečné běsnění vychutnám, no zatím mi přijde, že být to 20-minutový kraťas silničních scén, nemusela bych šetřit chválou. Těch zbývajících 70 minut kvokání však na mě mělo účinky jako rohypnol. 50% s odřenýma ušima (a jestli mě závěr neukojí, půjdu nelítostně níž a zapíchnu další špendlík, Quentine!). EDIT: Zkoukla jsem závěr filmu na Youtube a opravdu mě nakrknul nedůstojný konec kaskadéra Mikea! Shame on you, Tarantino!

Z ukázek na dceřinném programu TV H@vna na mě mocně zavanula žumpa, což jsem jsem jako občasný filmový hovnocuc odměnila úvahou, zda se na "Nebetyčnou sračku"... pardon, na "Nebezpečnou sopku" nepodívat čistě proto, abych se pobavila stupidním scénářem, amatérským vizuálem, výkonem odpudivých neherců a to všechno zde mohla v patřičných barvách (tedy v odstínech hnědé) vylíčit. Ale mám lepší věci na práci i k zábavě, tak si holt tenhle jistě uspokojivě nekvalitní a humorný zážitek nechám tentokrát uniknout. Akorát zde učiním poznámku pro sběratele celuloidových odpadů, že tohle podle veškerých dostupných indicií vyhlíží jako skutečně nadějný adept k vyvolání nausey.

Lhář, zloděj a rváč, prostě skvělý kluk, se řízením osudu a hlavně vlastní blbostí dostává na loď plnou papoušků a úchylů. Takhle stručně se dá shrnout prvních cca 40 minut filmu, než přišel reklamní blok a Phobia "jen na chvíli zavřela oči", aby je otevřela zhruba o hodinu a půl později. Upřímně se nedokážu rozhodnout, jestli by "Cargo" stálo za dodívání nebo si unylé tempo a neslanou, nemastnou zápletku udrželo až do úplného závěru. Možná to někdy zjistím, zatím je dojem rozpačitý.