Poslední recenze (17)
Marian (1996)
Ač film naráží na romskou problematiku za minulého režimu, musím se ptát, z koho z nás by se po odebrání rodičům, tvrdé výchově bez kapky citu, individuálního jednání, porozumění, či čehokoli, co by alespoň náznakem připomínalo mateřskou péči a vyrůstání mezi bandou starších, zkušenějších sígru, nestala stejná troska, která neví kam patří, jako z Mariána na konci filmu. Proces resocializace měl v tomto případě, a jistě ne jenom v něm, zcela opačné účinky. Ale neměl by na každého? Nevěřím, že se tato problematika týká pouze Romů, ale všech, se kterými bylo zacházeno hrubě a nedostali možnost osvojit si vzorce slušného chování. Nedělám si iluze o kultuře většinové romské komunity, co mě však mrzí je, že diskriminace a přesudky na obou stranách, stále ještě brání k lepší vzájemné komunikaci a porozumění.
Milionář z chatrče (2008)
Nebýt oskarového šílenství a toho, že tento snímek zařadili do programu filmového klubu, asi bych si ho nechala ujít. A o nic závratného bych nepřišla. Danny Boyle mě nenadchnul kdysi filmem Pláž (2000) a ani tentokrát jsem neodcházela z kina nikterak oslněná. Věrohodnost pokusu o zachycení současné Indie hodnotit nemůžu, protože jsem v Indii nebyla. Pokud bych však mohla právě tomuto obrazu věřit, byla by to jedna z věcí, které bych ocenila. Jistě spousta lidí žije na hranici chudoby a bídy, jakou si nedokážeme představit, ale kruté scény v kontrastu s romantickým happyendem a naprosto šíleným závěrečným tanečkem, který celý snímek naprosto bezdůvodně neuvěřitelně shodil, mě nedojaly. Přejdu-li předvídatelnost a tisíckrát ohrané téma, musím uznat, že s minimálním rozpočtem, vratkým scénářem a neznámými herci dosáhnout na tolik ocenění je opravdu umění.
Den poté (2004)
Předpokládám, že nebylo záměrem diváka pobavit, ale já jsem se bavila královsky. Úplně nejvíc u scény s vlky. Myslím, že tvůrci by měli alespoň trochu přemýšlet, než se pustí do podobné fantasmagorie, protože navzdory všem efektům mi příběh připadal úsměvný.