Yaan

Precizní, do krajnosti dovedený thriller. -ale přesto mi tu pořád něco chybělo. Nevím přesně co, možná trochu více "atmosféry". Těžko se to vysvětluje, takže se o asi ani nebudu pokoušet. Je dost možné, že to bylo českým dabingem. Možná, časem, až uvidím originál, své hodnocení změním...

Po shlédnutí prvního dílu jsem vůbec nechápal, jak taková stupidita může být v první dvoustovce seriálů... Naštěstí ale každý z dílů končí velice napínavě. Naštěstí, to mne totiž přimělo podívat se na pár dalších dílů. Naštěstí. Protože pořadová čísla episod v první sérii a jejich kvalita jsou v naprosto přímé úměře. Konečný dojem (po první sérii): Příjemně mrazivý upíři a brilantně (ale naprosto brilantně) vykreslené maloměstečko - charaktery, předsudky, vztahy, zkrátka vše. Dokonce i nesnesitelné mikrodušínovství hlavní hrdinky se s během času trošku zlepší. 2.SEZONA: díly hodně dobré se střídají s díly hodně špatnými - bohužel v poměru tak 1:2... 3.SEZONA: už někdy v půlce II. sezony si zvyknete na to, že spád děje je poměrně často udržován přidáváním nových a nových nadpřirozených bytostí, takže v téhle už vám to přijde docela přirozené... Jinak musím říct, že třetí sezona mě velice příjemně překvapila. Nemá sice tak hezkou dějovou linii jako měla I. (to jsem ostatně ani nečekal). Nemá ani těch pár dílů tak brilantních jako měla II. Na druhou stranu nemá ale ani ty tolik špatné, co II. měla. A navíc je úžasně napínavá. Tvůrci na jejím začátku zplodili nepřeberné množství zápletek (i v průběhu se jich sice ještě pár přidá, ale ty už jsou pro sezonu IV....) a ty se rozmotávají v podstatě až dokonce - trošku jakoby stvořili takový malý paralelní svět který si teď už žije svým vlastním životem... 4. SEZONA: koukám už jen tak ze zvyku. jen odreagovaní - nic víc, ale super odreagování - aneb tak trochu viz nejlepší komentář: Plasticine

Velice originální příběh a dobré herecké obsazení i zpracování - na čtyři hvězdičky, ale ten konec? ...

Film ****, i přesto, že Gary Oldman opět svého padoucha zahrál brilantně. Ta jedna je čistě za malou Nathalii - Kolik že ji bylo? 12 !?

Ano ano, na Coppolova Draculu nemá nic. Ale přihlédněme k tomu, že tento film byl natočen před onou slavnou verzí, a to dokonce o třináct let. Tak, přihlédli jsme tedy, a nyní pojďme přihlédnou k filmu samotnému. Je po pohled občas vskutku podivný. Tak například prohození jmen postav a vztahů mezi nimi (oproti původnímu příběhu) je pro mne naprosto nepochopitelné. Naproti tomu zkrácení a mírné pozměnění děje, řekl bych, na škodu není. A co herecké výkony? Hlavní představitelé jsou skvělí. Jak Dracula, tak Lucy (v originále Mina...) jsou charismatické postavy zahrané charismatickými herci. Avšak zbytek obsazení? Statisti! - Jaké bylo moje překvapení když jsem u protagonistů prof. van Helsinga a dr. Sewara nalezl rozsáhlou filmografii. Výprava byla malá... zúročená. Závěr: Nečekejte mnoho, tak si film užijete - jako já.

Film je možná vážně už šílený trochu moc. Co se mi hodně nelíbí, je úplné předělání povah jednotlivých postav. Na druhou stranu, má rozhodně spád a také skvělou zvukovou stopu. Nevím jak to vyjádřit ... ale film na mne působil tak nějak spíš jako hudební klip - a musím říct, že jako takový je dobrý. Nicméně na seriál prostě nemá.

Pravděpodobně nejlepší syntéza východní a západní kultury jakou jsem kdy v podání stříbrného plátna zažil. Přesto, že Macbetha jsem viděl již několikrát, a příběh tudíž velice dobře znám, uchvátilo mne toto zpracování natolik, že jsem se dokoukal navzdory tomu, že poslední třetina filmu se špatně nahrála a strašlivě se sekala. Zvláštní, jak jsou některé příběhy poučné navzdory času ...i prostoru...

Potěšilo mne, když jsem zjistil, že Skryté ostří bylo natočeno až dva roky po Soumrakovi, protože tak by se dala neskutečná "stejnost" těchto dvou Jamadových filmů vysvětlit jako cesta k lepšímu. Ano, mám radši Skryté ostří, je méně americké - více japonské. Možná mi přišlo o něco zdlouhavější, ale to bude pravděpodobně tím, že Soumraka jsem viděl asi týden zhlédnutím Ostří... Každopádně nikomu nedoporučuji koukat na oba tyto filmy, leda by měl chuť na reprízu toho z nich, který viděl jako první.

Snad jsou to alegorie natolik alegorické, že tam snad ani žádné nejsou. Snad specifický japonský filmový humor postavený na stupňování absurdity (kůň - býk - klokan; sloni v Indii atd...) Zapůsobila i pohádková stylizace. Jedinou chybou by snad mohlo být, že některé díly se skoro nedají sehnat s anglickými titulky, a tak si možná budete muset vybrat mezi španělštinou a francouštinou. Našťěští dialogy nejsou složité, takže jsem španělsky pochytil někdy i dvě slova z jedné věty.

Ze všech filmů Kurosawových je můj nejoblíbenějších. Hrdina je lidštější, než rytíři zidealizovaní do podoby cínových vojáčků, a přesto neméně úctyhodný (ba snad právě o to více). Nebyl plýtván materiál na bojové scény. Někomu to může připadat nudné... Pro mne však, bylo umění války (ať už v jakékoliv podobě) vždy jen prostředkem ukazujícím zas a znovu Člověka.