Yaan

Film de corto metraje sobre un hombre y cadáveros caedizos -La Goreta- me gusta muy. Es posible que idea de película es nada más de que en sueños los acontecimientos muy inverosímil suceden. Esto es irrefutable y es muy verosímil que La Gotera es sobre esto. Pero, en mi opinión particular, los creadores quisieron a indicar una cosa además también. Quisieron a indicar contraste de una vida normal y una vida que los empresas cinematográficas sirven. Para dar varios ejemplos: La escena, hasta que primero cadávero caedizo caerá, es incluso mas normal que es normal – un piso bachelor, jazz, mobiliario viejo, noticiarios banal en radio… Después, de repente – choque! Caído el cadávero! Un cadávero que es muy significativamente similar a el „agente“ de Matrix. Incluso la lluvia, el cieno – como la escena final en Matrix Revolutions… Sobre lo cual cae otro, y otro, y otro… En mi opinión La Gotera es sobre (excepto hecho que en sueños los acontecimientos inverosímil suceden) el manera como se hombre de hoy iguala con el mundo de películas.

Dobrý nápad. Špatné zpracování.

Na tohle seriálu je pozitivní, že si na nic nehraje. Je tím, čím je - jednoduchou detektivkou s romantickou (pod/)nadstavbou. Jako lehká vsuvka do náročného dne byl ideální. Někdy kolem dílu č. 10 se sice malinko zamotá, ale naštěstí se zase rychle rozmotá, a relaxační kriminálka pokračuje. Ironií je, že snad ze všech těhle moderních vampírů se právě ti moonlightový nejvíce podobají těm od pana Stokera...

Příběh je úžasný, herci jsou úžasní, dokonce i orchestr je úžasný. Jenom ta klasická hollywoodská produkce... Vždycky mne tolik zklame! Má tu úžasnou vlastnost vymyslet poutavý příběh, udělat k němu poutavé upoutávky a spolehlivě vás (Meine Damen und Herren, mesdames et messieurs...) dotáhnout na film, který stěží dosahuje 80ti procent z naslibovaného. Takový potenciál! Taková degradace! Ve snaze zaujmout co nejširší publikum tvůrci stvořili několik dějových linií které se příšerně disharmonicky (ne)prolínají. Ve snaze neodradit neotrlejší část (co nejširšího publika) naprosto nenechají herce jít do hloubky jejich potenciálů. Navíc, a to je snad nejhorší, nenechají jít do hloubky ani samotný příběh. Celé to působí, jako by vám občas starostlivá maminka zakryla oči. Jako byste viděli jen každou druhou scénu. Jako byste dění sledovali z nějaké bezpečné vzdálenosti - A tak to také je: Z bezpečné vzdálenosti Hollywoodu sledujeme mžitky příběhu na pozadí krásného úpadku a zrůdného vzestupu Neměcka.

Pustil jsem si film. Vypadal slibně: skvělé masky, decentní efekty, vybalancované podsvětlení i atmosféra, velice zajímavý námět. Opravdu jsem nechápal, proč snímek nezískal větší ohlas. Nechápal jsem stále, i když se děj dal do pohybu. (Krásná první konfrontace hlavních postav - ten strach na obou stranách.) Chápat jsem začal přibližně v momentu kdy se na scéně objevil "Chuck Norris" - Už když se ozval ten hlas odněkud z kořenu toho stromu, říkal jsem si, že přidávat postavu "prošedivělého kladného mazáka" bylo v tomhle filmu opravdu hodně méně než nutné. Následoval veleakční přejezd mostíku z traverz, a pak už to šlo celé do kopru... Z toho neustálého mezidruhového měnění tam, a málem zase zpátky, mi šla hlava kolem (nebo možná šla kolem spíš aby se podívala na něco zajímavějšího než na obrazovku...) Opravdu monumentální příklad totální devastace hodnotného začátku v čase.

Nemůžu si pomoc, takhle naturalistická deprese působí prostě moc prvoplánnovaně.

Srovnání s prvním dílem odebírá čtvrtou hvězdičku...

Jak tu bylo mnohokráte řečeno, původní postava knižního Sherlocka je akčnější než detektiv objevující se v dřívějších filmových zpracováních. Ale takhle akční tedy zase není... Nicméně, je to na škodu? Řekl bych, že ne. Naopak, řekl bych že hlavní role je ztvárněna velice pěkně. Potom se mi ještě líbila slečna McAdams... Ale ostatní postavy (a herci)? A hlavně: ten příběh?! ...hrozná nuda. SHRNUTO, PODTRŽENO: Dva hezké herecké výkony a upatlaný scénář. DODATEK: Ještě mě napadá takový kuriózní paradox. Dřívější Sherlockovská zpracování pro stříbrné plátno měly pěkné zápletky ale špatné hlavní postavy. Tady je tomu naopak. Tak třeba příští nějaký pokus?? (ale film Sherlock Holmes 2 to asi nevyhraje...)

Pod tlustým nánosem mělkosti efektů se ukrývá taková lepší Xena. Z počátku mě bavila alespoň hra s barvami, to ale skončilo když jsme se ve fádním koloběhu retrospektivy dostali kamsi k polovině pastelek...

Pro tentokrát vyjadřuji naprostý souhlas s komentářem uživatele Matty. Snad bych jen ještě dodal, že je opravdu vhodné se při sledování odpoutat od poněkud nepovedených efektů a lehce směšných akcí (kterých se první díl naprosto mistrně vyvaroval - respektive v něm jsou, ale nejsou nepovedené a směšné...) a zaměřil se na onu rovinu filosofickou. Plus, ani emocionálně film není úplně nejhorší.