Gastovski

To je tak: když už se vyhnete Lynchovi, tak zase hamtnete do Kaufmaního lejna. Sledovat různé divnofilmy je někdy těžká řehole. Ale aspoň můžete občas využít hodnocení odpad!.

Zajímavě zvolená forma animace, ale pokud chybí scénář, je to docela k ničemu. Zasmušilá nedějovost partičky z Dejvického divadla k vyššímu hodnocení opravdu nestačí.

Při vzájemném porovnání s verzí z roku 1931 vyšla tato jako poražená. Obě jsou si kvalitativně dost podobné, ale verze 1931 má tři věci, které bych vyzdvihnul a díky kterým se mi více líbila: Pan Hyde s vizáží J. A. Náhlovského, který spíše pobavil než vyděsil, na tu dobu opravdu famózní triky (1941 v tomto hodně zaostává) a hlavně Miriam Hopkins v roli pouliční děvy. Ingrid Bergman mám rád, ale její projev je tak trochu škrobeně divadelní a na neskutečný sex appeal M. Hopkins jednoduše nemá. Resumé tedy zní: verze roku 1931 je atmosferičtější, vtipnější (což ale jistě nebyl záměr) a celkově živelnější ve všech směrech. Tato verze je naopak vážnější, trikově sterilní a divadelněji pojatá. Zde to na 4* nestačí.

Při vzájemném porovnání s verzí z roku 1941 vyšla jako vítěz tato. Obě jsou si kvalitativně dost podobné, ale tato verze má tři věci, které bych vyzdvihnul a díky kterým se mi více líbila: Pan Hyde s vizáží J. A. Náhlovského, který spíše pobavil než vyděsil, na tu dobu opravdu famózní triky (1941 v tomto hodně zaostává) a hlavně Miriam Hopkins v roli pouliční děvy. Ingrid Bergman mám rád, ale její projev je tak trochu škrobeně divadelní a na neskutečný sex appeal M. Hopkins jednoduše nemá. Resumé tedy zní: tato verze je atmosferičtější, vtipnější (což ale jistě nebyl záměr) a celkově živelnější ve všech směrech. Verze roku 1941 je naopak vážnější, trikově sterilní a divadelněji pojatá. Tam to na 4* nestačí.

Atmosféra neustálého bdění Velkého bratra, strach z vaporizace, která může kdykoliv přijít, celková bezútěšnost a šeď totality je vystihnuta perfektně. I herci byli vybráni dobře - hlavně S. Hamilton v roli Julie. Tak jsem si jí v knize představoval. Zfilmované to asi lépe být nemohlo. Nacpat celou vynikající knižní předlohu do jednoho filmu nejde. Taková obsáhlá látka by lépe seděla spíš na seriál. Za sebe mohu prohlásit, že se jedná o velmi zdařilou adaptaci.

Velmi povedená taškařice plná inteligentního humoru a bláznivých situací, které zaručeně pobaví. Mnohdy se jedná o humor šibeniční, když si uvědomíme, jak Poláci za války trpěli a tady se stávají terčem vtipu a groteskních eskapád. Herecké obsazení je perfektní (falešný i pravý Koncentrákový Ehrhardt je top) a zároveň zde naposledy opravdu zazářila Carole Lombard. Bez jakývkoliv pochyb jedna z nejlepších "válečných" komedií.

Komedie s M. McCarthy v jakékoliv roli je většinou upištěný a notně trapný očistec, nicméně v tomto případě se jedná o světlou výjimku. Ano, i zde se pár trapností najde, ale ve smršti výborných hlášek a gagů se snadno ztratí. Korunu tomu všemu nasazuje Statham, který ultimátně paroduje všechny archetypy jeho drsňáckých rolí a každou scénu si krade pro sebe. Povedená komedie, u které jsem se hodně nasmál.

Výborná a zároveň velmi znepokojující studie davové psychózy poplatné i v dnešní době fake news. Na svou dobu musel film působit skutečně výbušně. Spencer Tracy zahrál přerod dobráka v anděla pomsty opravdu bravurně a následný soudní proces je třešničkou na dortu. Langův první film v Americe nemohl dopadout lépe; jedná se o hutné a napínavé drama s epesními noirovými prvky.

Rádoby filozofický blábol o andělích, kteří pozorují a poslouchají lidské úděly a někteří je chtějí sami prožít. Což je samo o sobě na palici, když se dozvíme, že pozorují lidi minimálně několik staletí a dosud neprokoukli, že lidé jsou zlá a sebeničící verbež. V tomto filmu se jistě shlédnou borcí, co si potrpí na lyriku, metafyzično a všelijaké básnické hrátky se slovy. Nicméně já pochybuji, že v Záp. Berlíně si obyčejní lidé v myšlenkách přeříkávali celé pasáže všemožných literátů. Proto to na mě působilo opravdu debilně. Od odpadu to zachránil jen soundtrack a P. Falk, jehož postava byla opravdu zajímavá, ale co je důležité - dávala hlavu a patu. Pokračování dozajista vynechám.

Po nudném Dunkirku se Nolan vrátil zpět ke svým hrátkám s časem a opět s originalitou, která je mu vlastní. Člověk si opravdu užívá všemožné lokace s akčními sekvencemi, které jsou točeny v reálu a také je to znát. Tohle chcete z filmu cítit. Žádné digi sračky. Přiznávám, že napoprvé jsem vše nepochytal, přeci jen to je velmi rozházené puzzle. Ale napodruhé do sebe vše zapadlo a já už si film bezezbytku užil. Film je skutečně dělaný pro kina; zvuk je naprostá bomba. A soundtrack? Neustále pulzující lahůdka! Zimmer zvolil svého náhradníka velmi dobře.