Rogue

Outback obsahuje snad všechny mé oblíbené elementy (testosteronový svět, horko, burani, bezvýchodnost, alkohol, pistole, hazard, násilí), celkově ale zasahuje hlouběji, než bych čekala. Parádní kamera, nepodřizování se divákům (no jo, sedmdesátky), super cast a plakát snů. Jistým způsobem podobné Deliverance či Straw dogs, jistým způsobem úplně jiné. Syrové a pečlivě destruktivní.

Podobnost s Mr. Nobody je do očí bijící, naštěstí ale Atlas netočila taková nula. .. a především si nepsali scénář. K průšvihu ale stačí i to, že Tykwer má krizi a Wachovští nemají koule. Přes kýčovitost, mainstreamovou šablonovitost, nedomrlé prolínání dějových linií a konečné optimistické ladění nemám v průběhu sledování urgentní touhu zemřít a nesralo mě to zdaleka tolik, jak bych čekala. Za práci s různými žánry a masky velké plus. Za boření pyramid nedík.

Prokrista. Ono by to mohlo byt i dobre, minimalne divadelni paralela je zajimava (jen muzi, reseni smrti shakespearovskych postav), ale cela ta krecovita naroubovanost shakespearovske out of nowhere akce na skupinu znudenych kadetu je uplne wtf. Proc by se proboha meli jen tak z niceho nic ztotoznit s postavami 400 let stare povidacky z hodiny literatury? Zasadni otazka je, kde se vzal napad, ze by nekoho ten devadesatiminutovy nudny recital mohl bavit... buzerantsky pseudo art. A mimochodem - to vazne nikomu nedoslo, ze kdyz navlekne deset borcu do vojenskych munduru a sjede jim hlavu strojkem, budou se lidem plest?

Afleck ustál sám sebe v hlavní roli a zázrakem vytvořil napětí v závěru, jehož výsledek byl od začtátu známý (ke konci je to vůbec takové klišé, až je překvapivé, že tisíckrát viděné běhání, telefonování a všechny ty záchrany v posledních vteřinách opravdu fungují).

Myslela jsem, že tyto překomplikované konspirační scénáře vymřely společně s paranoiou osmdesátkek. Detektivní alkoholismus mi ale už zatraceně chyběl!

I think straight hair gives me class. Jedna z nejpulpovějších věcí za poslední roky, upocenější než Body Heat, buranské přesně tak, jak mám ráda (za aligátoří farmu velký dík), upatlané a špinavé. Nevyčnívající (a skvělé) herecké výkony bez větších problémů přenášejí film mezi žánry (nežánrovost mi v tomto případě přijde jako velké plus mimochodem) a detaily (především ty zbytečné) zase nad průměr (kontrast Yardleym, vězeňská masturbace, medůzy, dopisová úchylka, gayové, neufňukané finále). Kamera je boží. - What do you remember about that summer 1969? - It was hot. It was real hot. Kdo zabil šerifa nikoho nezajímá. Stejně jako intelektuálové z Cannes. (A rottentomatoes se koukám taky vezou na vlně slepé brakové nenávisti.) Nadrženost roku.

Méně přestřelený a paradoxně i méně epický Kill Bill (ačkoliv vzhledem k epizodnosti to tak divné není). Čím dál tím víc mám problém s Tarantinovou křečovitou snahou točit tarantinovky (za jejichž jediné konstantní pozitivum považuju hudbu). Bez té přepálenosti by mi bylo líp (navíc by mě možná i zajímaly postavy a neměla bych pocit, že to jsou loutky)... inu. Dílčí kvality jsou stále viditelné - sice už tomu moc nevěřím, ale jestli někdy bude Tarantino schopen natočit žánrovku, budu skákat do stropu.

Koberec jako základ terorismu. Pokud mě retardovanost od začátku vytáčela, pak poslední tři díly první sezóny vyloženě trpím... a ten závěr proboha (aby nedošlo k mýlce - umělé natahování mi nevadí zdaleka tolik, jako to, že ze mě někdo dělá debila). Damian Lewis je poleno a uvěřitelnost v existenci tak vyšinuté postavy jako je Carrie na tak vysokém postu se u mě neslučuje se sledovatelností. Největší seriálový hype 2011.

Dominick očividně bere Malickovy kurzy nudy.

Když si alkoholik Sherlock vezme Watsona za ženu... Super oddechovka, ale pokud si mám vybrat odlehčenou noir sérii, bude to Boston Blackie.