Anderas

Ježiši to je hnůj. Soukupa by měli zavřít na doživotí jako masového vraha.

Zajímavý pokus české produkce, který nedopadl nutně katastrofálně. Naopak mne nejednou překvapil progresivním a velmi neplytkým zpracováním. Nejlépe dopadl zřejmě vodník. Co z dokonalé balady značná část populace nepochopila je zde podáno pěkně propečené a okořeněné tzv. na lopatě (i když možná až moc), patřičně dobarveno nadmíru kvalitními hereckými výkony, hudbou a spádem děje. Dobrá je určitě i svatební košile, ale tady je patrná už lehká nedotaženost. Hůře dopadla kupříkladu polednice, neboť Polívka je vskutku k smíchu, a nejhůře v mých očích odskákal zlatý kolovrat. Neptejte se mě proč, prostě byl špatný. Mezi tímto rozpětím je pak ten zbytek, více či méně podařený. Jako celek to určité není špatné, nevím jak by se tvářil Erben, ale já jako jeho častečný vyznavač se s ohledem na české poměry tvářím spokojeně....ale rozhodně to šlo ještě líp.

I tenhle seriál patří k těm, jejichž úvodní píseň si budu pamatovat do smrti. A kuši, tu jsem si vyráběl prakticky z čehokoliv, z kolíčků, klacků, destiček, Lego(TM) kostek, papíru, trubek a už ani nevím z čeho dalšího. Taky jsem je pak prodával klukům v okolí:-) No a když udělá své i ultrasilná nostalgie, má ve výsledku cenu cokoliv dalšího dodávat?

Absurdní se stalo realitou, konečně jsem sehnal aspoň pár dílů své někdejší modly. A co vám budu povídat, i po těch dlouhých dekádách je to pořád stejně úžasné:-) Čtyři frajírci s páskou přes oči (já byl Leonardo), mistr Krysa, sexsymbol animáků April a komando dokonalých perverzáků, Wolverinem vykradený Trhač, maniakální mozek (nebo chobotnice?:-)) Krank, dvě zoologické obludy Roxteady a Beabob a absolutně dokonalá úvodní píseňka, škoda že ji nemůžu přes ty písmenka zazpívat. Bože, má tahle genialitka vážně už 20 let???

Skutečně jsem čekal, že takováto kávička už dávno není pro mou duši. Óóó já krátkozraký. Nádherné písničky, úžasné kulisy, vtipné a hlavně dokonale nalíčené postavy jako čarodějka, strašak nebo plecháč, každý záběr téměř až útočí svou překrásnou poetikou a zázraćností. Mějte si mě za infantila je-li libo, ale tahle pohádka má jednoduśe něco do sebe, něco tak silného, že ani po letech výchovy surovým filmovým realismem neváhám zvednout obě ruce. Teď už si jen obstarat soundtrack.....

Víte, trvalo mi hodnou chvíli než jsem pochopil, jak nenápadný a přítom hluboký tenhle film skutečně je. Ani nevím, jaké epické válečné drama jsem to vlastně původně čekal, jistě jsem však nebyl připraven na takto komorní a přítom úžasně autentický příběh, jehož dějství se prakticky omezuje na jedinou železniční staničku a pár dokonale prokreslených charakterů uvnitř. Z každé postavy už ze stylu její řeči, chůze či oblečení čiší jakoby celá její minulost, máte pocit, jakoby jste onu osobu znali od malička a přítom se ta stěží na plátně představila. Dále, jak malicherné ústřední problémy ve srovnání s hrůzností války kolem zde hlavní postava řeší, ale právě tímto vynikajícím tahem je ona - ač dokonale (a nepochybně záměrně) opomenutá - blízkost a nebezpečí fašismu podtžena (znázorněno ke konci oním vlakem), jenže to lze těžko popsat solvy, zní to totiž jako zásadní protimluv. Také bych však před zhédnutím nečemu podobnému neuvěřil. Celý film je pak úpřímnou, lehce hořkou komedii, překrasně a vtipně vyprávěným příběhem mladíka, jenž řeší neúspěšně své sexuální problémy, jeho slečny, pŕekrásné Jitky Zelenohorské, stejně tak příběh chronického svůdníka výpravčího a moc hezkých holek, které cejchuje drážními razítky, drážního mistra, který si dobře rozumí se svými holuby a manželkou a nebo třeba nenápadný portrét místního "führera" v podání Vlastimila Brodského. A konec, ten je podán s tak krutou samozřejmostí a neúprosností, že jsem měl sto chutí odplavit svůj odvěký cynismus potoky slz. Tedy i naše končiny umí stvořit klenot a je jen dobře, že to umí ostatní ve světě i náležitě ocenit.

Pakliže bylo účelem tohole filmu pobavit diváky, v mém případě se to přespříliš nezdařilo. Podle mého je totiž problém v tom, že je to až moc trapné. Okamžiků, kdy utrápeně zavíráte oči, ušidrásavě skřípete zuby, urputně si škubete vlasy z hlavy, zažloutlými zuby brousíte nehty a co já víc co všechno dalšího se ještě dá dělat v momentě kdy jednoduše vtip není vtipem, tedy takových okamžiků či spíše příležitostí k nim je zde vskutku přehršel. Pravda, párkrát jsem se smál, ale podezírám se, že to bylo spíše ze soucitu aby tenhle film neletěl rovnou do odpadu. Tedy neletí, je tu totiž nepatrný zlomek momentů, kvůli kterým tenhle film stojí za to vidět, i když je to o fous. Ale takto milosrdný jsem napsled. Pokavaď mě totiž film pro pobavení nepobaví, pozbývá jaksi svůj účel...

Když jsem kdysi dávno v transcendentním úžasu odkládal čerstvě dočtenou povídku Second Variety, vydralo se z mých vnitřních úst (brzy) legendární: "Ty vole, tak tohle musím zfilmovat". Pak jsem ale zjistil, že to nějaký vykuk stihnul dřív než já a nedalo velkou námahu zjistit že to byl právě on, Christian Duguay. Je mi jedno, kdo to je, nebo jak vypadá, ale jisté je, že ho od teď až do soudného dne budu strašit v jeho nočních můrách. Odpouštím mu děsné efekty, asi bych je podělal ještě hůř, přehlédnu i odporné herce a cosi co se obvykle nazývá herectví a zapomínám i na to, že filmy mají leckdy nějaký ten scénář. Co mu ale neodpustím, že nejen že mi vzal prvenství, ale že ho naprosto hanebně zneužil pro zmrzačení tak dokonalé a geniální povídky, jakou Dick ve svém schizofrenním záchvatu stvořil. Ani jedno škaredé slůvko bych nevypustil, kdyby nebyl vykraden přavě můj oblíbený kus, takhle ale nemůžu jinak. Obrovský...gigantický... monumentální...monstrózní potenciál a ten člověk to takhle zk****ý.

Pulsující důkaz toho, že i ze západu se k nám v kontejneru romatického odpadu semtam dopraví opravdová perla. Vánoční pohlazení se vskutku vynikajícími herci a herečkami současnosti, s brilantním a čerstvým britským humorem, se skvělou hudbou a s ohromnou porcí lásky v dárkovém balení.

Juj, tak tohle vážně nemá chybu. Pardon, vlastně má, ke konci to mírně ztrácí na razanci a humoru ale především začátek a dlouhometrážní Svěrákův monolog to zachraňují naprosto hravě. "Je to takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, zlý pane řediteli.....nepěkná věc "......jednoduše geniální.