Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Fantasy

Recenze (823)

plakát

Samurai 3 (1956) 

Namlsán perfektním druhým dílem jsem dostal u závěrečného malinko studenou sprchu, ale ten závěr a očekávaný duel s Kojirem, který se odehráva při západu slunce je vrcholem celé trilogie. Za plný počet nedávám jen kvůli tomu, že jsem se po hodině začal malinko nudit, jak jsem vyhlížel očekávané finále. 80 %

plakát

Tenkrát v Číně (1991) 

Velké zklamání mám z tohoto filmu, protože podle celkového hodnocení jsem se nechal unést na prvotřídní záležitost. Ona sice byla ale jen v závěru, což je velmi málo. Film má velkou stopáž, ale bitek je poskrovnu, zato nudu kopec. Je to škoda, protože takhle jde jen celkově o průměrnou záležitost. 50 %

plakát

Moje borůvkové noci (2007) 

Wonga mám strašně rád, tohle byl jeho pokus se západními hvězdami a nedopadlo to zas tak zle. Wong se drží svého typického stylu s pefrektní kamerou, která jako vždy i tady byla nádherná. I když Wong nedosáhl tímto snímkem kvalit jeho předchozích, tak i v tomto případě jde stále o kvalitní záležitost, ale příště bych radši bych prosil návrat na východ, tam mu to jde líp, nebo alespoň s asijským obsazením jako v případě špičkového Happy Together. Celkově 70 % a tak tak za 4.

plakát

Ninja Assassin (2009) 

Slušná oddechovka, která dokázala pobavit, ale musíte u ní vypnout mozek. Příběh byl dobrý, ale celkový dojem kazí příliš mnoho efektů, které z tohoto filmu pak dělají Bčkovou záležitost, což je škoda, protože to mohlo dopadnout mnohem lépe. Takhle jen 50 %.

plakát

Město zločinu (2009) 

Jackie si střihl další vážnou roli a dopadlo to špatně, protože ve filmu hraje, že neumi ani kopnout a opak by filmu pomohl strašně moc. Takenaka jako policista nepřesvědčivý, občas je vidět, že do scény propašovává trochu humoru. Akční scény? O ničem, závěrečná přestřelka na Okubo station trapná. Jakékoliv srovnání s kultovními filmy naprosto mimo. Film je zklamání, protože s tak dobrý obsazením to takhle zmrvit ty akční scény, vážně trapas. Nebýt Fan Bingbing, není se na co dívat. I když tento snímek takhle hodně kritizuji, nedá se občas upřít dobré napětí, ale jinak ještě kromě závěrečné scény ve stoce, není co vyzvednout. Slabota, celkově přehodnoceno a nad těmi vysokými hodnoceními jsem se dobře pobavil. 40 %.

plakát

Ip Man: Zrození legendy (2010) 

Nutnost fanoušku předchozích dvou filmu Donniem vidět toto? Radši ne, protože by mohli po shlédnutí být znechuceni, jako já. První půl hodina ještě maskuje ten příšerný příběh, který je .... dost trapný, bohužel, začátek zachraňuje alespoň na chviličku také Sammo Hung. Po třičtvrtě hodině mě to celé začlo nudit a po hodině mě to znechutilo. Ještěže má film rozumnou stopáž a ke konci má celkem spád. Potěší cameo Ip Chuna, který byl v náročnějších scénách stejně dublován. Některé boje osahovali prvky, které mají do Wing Chunu hodně daleko, ale je to film a je třeba potěšit neznalé oko divákovo. Za slušné technické zpracování a alespoň zase nějakou propagaci tohto nádherného stylu, jsem schopen přivřít oči, protože alespoň několik málo scén mělo koule, takže za mně 45 % a nedivím se, že Donnie už radši vycouval z projektu o Ip Manovi, protože věděl kam to povede. Tohle je zatím slabý, ale stále trochu slušný film, nic víc.

plakát

Kábé (2008) 

Yamada za posledních 10 let snad nedokázal natočit špatný film, nebo i průměrný. Po samurajské trilogii se vrhl opět do historie, tentokráte na začátek 40. let minulého století v Japonsku v období, kdy Japonci v roli agresora si chtěli podmanit Čínu. Yamada velmi dobře vsadil na útrapy jedné rodiny, kdy otec za spisy, které byly proti vládní politice, uvrhnut do vězení a starost o dvě děvčata a celé fungování domácnosti leží jen na matce. Naprosto skvěle se na tento snímek dívalo, Yamada opět odhalil krásné srdce v tomto jeho díle, které má hodně silných scén a jelikož podobnou situací jsem jako dítě musel také projít, to ještě více umocňovalo mé zážitky. Tento film krásně odhaluje, což je krásně znázorněno v závěrečných titulcích, jak neocenitelné matky jsou. Celkově jasných pět.

plakát

Tengoku de kimi ni aetara (2007) 

Japonci v tomto dramatu vsadili na osvedčený recept, nevyléčitelnou nemoc v podobě zvláštního druhu rakoviny. Hlavní role se dobře zhostil sympaťák Osawa Takao, který se živý jako windsurfer, ale moc se mu ze začátku dobře nevede, ale povede se mu zlomit neúspěchy a vybuduje si šťastný život se svou manželkou, kterou ztvárnila Ito Misaki. Pak ale zasáhne Natsukiho (Osawu) zmiňovaná nemoc. Tak jakékliv podobné drama z asijské produkce je naplněno spoustou scénami, které jsou velmi smutné a nejedno oko diváka nezůstane suché. Pro mě ale ne všechny scény fungovaly dobře, některé byly velmi dobré, některé už méně. Párkrát mi přišlo, že i stopáž je mírně natáhnutá. Celkově to je dobré drama, které ale po stejně laděných filmech toho moc nepřinaší, pokud vůbec, takže těžko něcím vyloženě zaujme. Já osobně mám rád tenhle typ filmů, tenhle byl dobrý, ale více nic.

plakát

Mičiko to Haččin (2008) (seriál) 

Jako první musím zmínit skvělý opening, který mě pokažde dokázal spravně naladit na každý díl. Soundtrak jako celek byl také docela povedený. Další plus bylo velmi dobře zvolené prostředí, byla to příjemná změna. Ok, ale první dva díly mi trvalo s tímto animé popasovat, Michiko mi ze začátku i Hana moc nesedli, ale někdy se to stane, protože pak jsem tyhle dva chraktery měl rád, zvláště dabing Hatchin a kvalitní outfity Michiko:-) S dalšími díly kvalita poté dost rostla, zvláště od 7.dílu, to už jsem se chvilkami rozplýval blahem. Úplně perfektní byla epozidní postavička dědečka jménem Gyle, ale zdání by mohlo klamat, on měl za sebou kariéru drsného zabijáka:-) Problém opět nastal s posledními 4 díly a ten konec nebyl zrovna podle představ, ale budiž. Je to škoda, tenhle kousek mohl jít ještě výš. Celkově jsem se rozhodoval, jestli dát za 3, nebo za 4, nejlépe by odpovídalo 3 a půl, ale nebudu hodnotit zas přísně, tohle odpovídá za mě 75 %

plakát

Večeře u Noriko (2005) 

Bravurní dílo od Sona, i když jsem měl v průběhu sledování určité výhrady, jako značně amatérská kamera, která mě po hodině sledování začala neskutečně iritovat, protože některé scény to degradovalo o několik tříd dolů. Mé pocity bych rozdělil na 3 části, protože zhruba hodinu a půl jsem balancoval nad tím, jestli je tohle fakt tak dobrý či ne moc dobrý snímek. První hodina byla koukatelná, zvykal jsem si na kameru a hodně monologů. Pak jsem asi půl hodiny bojoval s tím, že tohle není moc dobrá záležitost právě díky technickému zpracování, docela mě to štvalo, protože jsem si pro sebe říkal, že tohle není prostě špatný film, mé myšlenky a naštvání přerušilo více jak hodinové finále, alespoň pro mě. Protože ta více jak hodinová závěrečná stopáž mě totálně odrovnala tím, co se dělo na scéně, že jsem přestal řešit předešlé kraviny. Pak, až začaly závěrečné titulky, jsem mohl dát za pravdu všem těm, co to tady velmi vynáší k nejvyššímu hodnocení. Perfektní snímek, perfektní, odpustím i to, že jsem měl určité problémy při sledování první půle.