GMVajgl

Film podle skutečné události, která je ale skutečně hrozná. Až jsem z toho byl v rozpacích, protože film v jednu chvíli ukazuje senzacechtivé paparazzije, co bezohledně zneužívají cizí utrpení - a přitom tvůrci tohohle filmu dělají to samé. Film se jinak dost drží skutečnosti a přidává srdceryvné tear-jerker scény. Herci jsou sice dobří a obzvlášť mě překvapil výkon dětských herců - ale stejně je možná lepší si jen přečíst článek na wikipedii nebo zde česky. Na události je šokující hlavně krátký trest pro pachatele, což mi připomíná citát Adama Smithe: "Mercy to the guilty is cruelty to the innocent." a pak událost, kdy v roce 1984 Gary Plauche zastřelil muže, který znásilnil jeho syna a dostal za to 300 hodin nucených prací. Možná by se tím tam v Korei měli inspirovat?

Protagonista zorganizuje bankovní loupež, které se sám neúčastní, pouze její účastníky telefonicky organizuje - ti se ani sami mezi sebou neznají a pouze plní úkoly. Je to tedy takový centrální plánovač. Loupež proběhne bez potíží, kriminálníci peníze odevzdají a jdou si po svých. Protagonista přitom o peníze ani nestojí, dělá to jen pro potěšení. Takovou omezenou, povrchní, hloupou a nudnou ptákovinu mohl napsat snad jen někdo, kdo se jmenuje Jewison.

Klasický pixar z doby, měly jejich filmy nápad i jiskru. Námět je sice bláznivý - že svět příšerek funguje na dětský křik a příšerky mají gigantický sklad kopií dětských dveří, ale pro účely vyprávění příběhu docela funguje. Příběh je hlavně naprosto solidní, skoro každá hlavní postava projde nějakým růstem / vývojem - dokonce se změní celá energetická koncepce celé společnosti příšerek. To je naprosto hojivé a blahodárné (wholesome). Film má také spád jako blázen - každá chvilka je využita pro popis charakterů a jejich vzájemných vztahů. Také bych řekl, že je to film pro celou rodinu, ale mého 6 letého synovce odradila úvodní scéna. Jediné, co bych vytkl já, je přemrštěná honička na dveřích - která mi připoměla honičku na městských vznášedlech ve Star Wars II. Naprosto nepřehledná, neuvěřitelná a rychlá až to člověka vytrhne.

Věřím, že válka je svinstvo pro obě strany, a jsem otevřený informacím o utrpení německé strany. Tenhle dokument se však opírá jen o tvrzení - může to být pravda a nemusí. Tyhle tvrzení navíc zabíhají do snad zbytečných a surových detailů - kolik malých dětí bylo zabito, kolikrát byly ženy znásilněny a kolik jim bylo let apod. Tohle sadistické povídání je doprovázeno filmovými záběry - naprosto z jakýchkoli zdrojů - i z filmů, např. Inglourious Basterds (2009) - což podle mě působí naprosto směšně / absurdně a ponižuje všechny skutečné oběti války.

Mám rád holistický přístup a věřím, že vše nějak souvisí se vším, ale tohle je spíš přístup chaotický. Dokument mluví o různých osobnostech a událostech, např Henry Kissingerovi, Donaldu Trumpovi, Patti Smith - jenže souvislosti vůbec nezmiňuje. Takže jsem to buď nepochopil nebo tvůrce slepil dohromady koláž spolu nijak nesouvisejících nepoužitých záběrů a doufal, že v tom někdo něco najde. Přijde mi to nepovedený a nucený.

Starší film, kde muži jsou skutečně maskulinní a ženy femininní, kde násilí a sex jsou jen naznačeny - třeba tak, že slyšíme zvuky zápasu, respektive dva se políbí a kamera pomalu ztmavne. Příběhu to nic neubírá, ten je solidní a nepotřebuje kompenzovat jinde.

Velmi působivý německý film, kde se mihne i totálně nasazený čech, který němci, který ho volá do práce zabrumlá "ať mi vylíže prdel". Příběh je naprosto absurdní a přitom dost uvěřitelný. A to také díky tomu, že 16leté chlapce hrají velice schopní 15 až 22 letí herci.

Jak by vypadala jaderná válka? Zdá se mi, že tenhle film bere radioaktivitu trochu na lehkou váhu - v porovnání s Chernobyl (seriál) (2019). Na jednu stranu v té Hirošimě se taky teď spokojeně žije, ale z tohohle filmu mám dojem, že stačí zalézt do sklepa, chvíli počkat a jede se dál. Nevím, ale myslím, že by to byl větší průser a některé věci mě přímo bily do očí - např povozy s koňmi (kde toho koně vzali?), svatá mše v rozbořeném kostele pod širým radioaktivním nebem nebo fungující státní aparát (proslov prezidenta). Mysím, že jídlo by byl hlavní problém - protože nemá kde růst, když je zem pokrytá spadem. To ostatně neřeší ani hry série Fallout. Každopádně myslím, že psychopaté ve velení jsou schopni ty "knoflíky" zmáčknout.

1) film vykresluje soudní systém jako zvrhlou hru ve které nejde tolik o spravedlnost, jako o ego advokátů, kteří odvozují svou profesní čest od toho, jestli vyhrají nebo prohrají 2) film vykresluje státní zaměstnance (advokáty) jako ty dobré, poctivé a zanícené, zatímco ti ze soukromé sféry jsou bezcitní a bezohlední 3) postava, kterou hraje Rosamund Pike, je v podstatě zbytečná kromě asi získání pár laciných politických bodů za inkluzi ženy v "silné roli šéfky". vrchol hlouposti je, když pak tato postava Goslingovi vyčítá jeho "neprofesionalitu" chvíli poté, co se s ním vyspí. 4) Hopkinsova postava je emocionálně chladná a extrémně inteligentní, ale stojí mu za to podstupovat obrovské peripetie s plánováním perfektní vraždy, dlouhým vyšetřováním a soudním procesem, místo aby ji prostě pustil k vodě. -- kromě těchto bodů je to docela fajn film

Střetnutí formální autority s neformální lidskostí a láskou, která existuje v každé společnosti, nejen v Japonsku 18. století sešněrovaném zvyklostmi a normami. Sedí na to citát Iana Watsona: “If you have to be persuaded, reminded, pressured, lied to, incentivized, coerced, bullied, socially shamed, guilt-tripped, threatened, punished and criminalized … If all of this is considered necessary to gain your compliance — you can be absolutely certain that what is being promoted is not in your best interest.” Pozoruhodné je, jak dlouho byl vzdorující samuraj diplomatický, stoický a slušný - skoro to ani nevypadalo, že někdy promluví meče.