Aluska88

Ze začátku snímku jsem měla docela obavy, aby se neodvíjel až příliš bláznivým stylem, ale nakonec jsem byla spokojena. Film se po nějaké době uklidnil a našel tu správnou, vyváženou rovinu mezi místy potrhlým humorem a mladistvou vážností. Tad Hilgenbrink je krásný kluk a když měl na sobě v závěru snímku make-up a černé linky, I was like 😍 The Curiosity of Chance je ideálním filmem pro ty, kdo mají náladu na nějaký odlehčený, úsměvný film s gay tématikou, který neskončí tragicky, ani smutně, ani Vás nenechá emocionálně v hajzlu :) "Jednoho dne se budeš muset lidem postavit. Lidem jako je Brad, tvůj otec a jednou možná i sám sobě.", "Pokaždé, když se na mě podíváš, tak vidím, že doufáš, abych byl někdo jiný, kdokoliv jiný."

Od doby Plivu na tvůj hrob jsem již zhlédla pár filmů, které se zabývají tématem pošahaných a zvrácených vidláků, jejichž koníčkem je vybíjet si své choutky na místních turistech. Tady jsou chlápci pouze dva, ale zato je to opravdu dvojka k pohledání. Člověk si řekne, že jsou něco mezi "fuck buddies", a Harrym a Marvem na "killing spree." :) Aaron Pedersen coby German a Aaron Glenane coby Chook předvádějí výborné výkony. Člověk by jim to všechno klidně i uvěřil. Snímek se v daném žánru docela vymyká zažitým klišé. S násilníky i s jejich obětmi se setkáváme v úvodu snímku, takže divák od začátku zná identity hlavních postav. Většinou se magoři schovávají v lesích a jsou odhaleni až později. Člověk tak jen může čekat, nakolik budou oběti důvtipné, chytré a jak silně budou mít vyvinutý instinkt přežít. Stejně jako čeká, nakolik šáhlí a krutí k nim budou jejich trýznitelé. Snímek dokáže skvěle pracovat s atmosférou a zejména s kamerou. Příběh se odvíjí ve dvou časových liniích. V jedné sledujeme mladý pár, který se přijel utábořit na zdánlivě idylické místo, a v té druhé sledujeme rodinu s malým děťátkem, která tráví čas na stejném místě a jen čekáme, jak krutý byl jejich osud. Krásné lokace Australské přírody ve mě zároveň vzbuzovaly neklid již od začátku filmu. Na podobných místech se může odehrávat jak nezávislé drama, tak boj o přežití. P.S. Ten malý byl stejně borec. I hope he is OK...

Výborné staré scifíčko, které má nosnou myšlenku, skvělé dialogy a dobře vybranou partu kosmonautů s různými charaktery. I když většina stopáže se odehrává na Kole a raketě, příběhu to nic neubírá. Snímek totiž dokáže budit pozornost i jen díky scénáři, který dobře pracuje s jednotlivými postavami a jejich odlišnými názory na nečekanou změnu v letovém plánu. Zejména proměna "Captain is getting crazy" je ztvárněna působivě. Je krásné sledovat, jak filmoví tvůrci před desítkami let vnímali vesmír a Mars. Když jsem viděla, jak si jedna z postav při došlapu na zem Marsu nabrala půdu do holých rukou, jímala mě hrůza. Těch zákeřných mimozemských virů a parazitů, co by se v ní mohlo ukrývat...:) Tehdy však doba agresivních parazitů byla ještě světelné roky daleko. Pravděpodobně se jedná o jediný film, kde uvidíte na Marsu padat sníh :)

Pamatuju si, jak jsem v kině viděla trailer na tento dokument. Stačil úvodní tón Šroubů do hlavy a už jen z toho mě mrazilo po těle. Lucie: Příběh jedný kapely je zpracován osobitým stylem prostřednictvím video záznamů, většinou samotných členů kapely. Člověk tak má možnost nahlédnout zpátky do 80.- 90. let a sledovat vzestup kapely, její vpád na hudební scénu, i její postupně budovaný status legendy české rockové scény. Dokument se mi líbil, i když jsem od něj přece jen očekávala mnohem větší informovanost. Za naprostou svatokrádež považuji, že tvůrci zcela vynechali a ani na okamžik nezmínili kultovní koncert Lucie v opeře, a zejména nádhernou a dokonalou skladbu Chci zas v tobě spát s orchestrem.

Na The Pass jsem se těšila dlouhou dobu, už jen kvůli tématu a Russellu Toveymu. Tři různé pokoje, které dělí deset let. Vše začíná v hotelovém pokoji v Bukurešti. Jason a Ade jsou fotbalisté a kamarádi, kteří mají noc před důležitým zápasem. Nezávazná konverzace, macho pošťuchování a drsné řečičky se během jedné chvíle přehoupnou do rozhodujícího momentu, který bude pro oba zásadní a ovlivní celý jejich budoucí život. TA scéna je geniální, krásná. Paradox, ten, který to všechno začal, nakonec bude tím, kdo se s tím nedokáže vyrovnat. Po letech sledujeme jiný pokoj, v němž si Jason, coby již slavný fotbalista, dovede na pokoj sexy blondýnku, jejíž skutečný důvod přítomnosti je nám objasněn až po chvíli. V rozhovoru mezi nimi se dozvídáme, jaký život Jason vlastně vede, jaké jsou jeho postoje k tomu, aby zůstal "na výsluní", a přitom aby se nedostala na světlo jeho, očividně ne moc dobře ukrývaná homosexualita. Po deseti letech od onoho momentu v hotelu, se Jase a Ade opět setkávají. Ade je vyrovnaný se svou sexualitou, neskrývá se. Z Jasona se začíná stávat sebedestruktivní troska. A tady nastává místo pro Russelovu strhující hereckou kreaci. Myslím, že tak emotivní, heartbreaking výkon jsem dlouho v gay filmu neviděla. Dialogy mezi nimi jsou až bolestně pravdivé a realistické. A šílená desetiminutová vsuvka s Nicem Mirallegro vyzní jako katalyzátor pro nadcházející scénu. To už mi bylo jasné, že tohle se bez slz neobejde. Why the fuck, did HE let him go? How the fuck could HE just let him stay there? Jasonova osobnost byla už tak rozcupovaná, že už ani snad nevnímal tu zlatou klec, která ho obklopuje. Měl peníze a (falešný a pomíjivý) lesk slávy. Přišel však o vlastní identitu, a o svobodu. Jediný člověk, který pro něj něco znamenal tu teď stojí před ním... Scéna ve sprše. Postel. Objetí. 😭 Russell hrál gaye ve spoustě filmech, nyní i v nové divadelní verzi Andělé v Americe. Coby Kevin v Looking byl "sexy, eary beast", ale svým výkonem v Přihrávce mě odrovnal. "To, co já dělám nebo nedělám se svým životem, je ksakru moje věc, jasný? Nikdo jiný o tom nerozhoduje. Takže když řeknu, že nejsem gay, tak prostě nejsem. Když potřebuju ženu a děti, když potřebuju šukat ženskou, nebo chlapa… třeba i podělanou meruňku, když na to přijde. Tak to prostě udělám.", "Tak cos chtěl říct tím, jestli se vrátím?" - "Prostě jestli se vrátíš…" - "Ale k čemu?" - "Ke mně.", "Nemáš nervy na to, abys žil jako já, Ade. Zesral by ses z toho."

Una přináší filmařský minimalismus ve své plné kráse. Rooney Mara je královnou evropských rysů, jemných gest a výrazu, a Ben Mendelsohn je charizmatický štramák nedoceněných kvalit. Jemná, melancholická hudba podbarvuje celý snímek.

Všechny prima holky mají výborný scénář se spoustou zajímavých a podnětných dialogů, které stojí k zamyšlení. Zooey Deschanel jsem pořád nějak nemohla poznat, stále jsem si říkala, to přece není ona, ale musí být...:) Až když se ostříhala, teprve jsem poznala její obličej a rysy. Spolu s Paulem Schneiderem vytvořili (ne)sourodý pár, z něhož každý během filmu projde přeměnou, která je poměrně mimo jeho dosavadní charakter. V případě Paula bych naprosto chápala, že se z děvkaře (na něhož mimochodem vůbec nevypadá) změní na oddaného, láskyplného kluka, díky jedné dívce, která zcela změní jeho "zásady." V případě Zooey mi však její proměna z nezkušené, skromné, zajímavé dívky, která je údajně panna, na, dalo by se říct téměř ku*vičku, přijde nepřirozená. Je možné, že zakusila nové ovoce, zachutnalo jí a vydala se prozkoumávat dál. Mně to sem však příliš nesedělo. To je asi jediný nedostatek tohoto snímku. "Holky jsou mazaný. Mají nás přečtený. Přinutí tě udělat ze sebe blázna. Začneš se chovat jako hlupák a potom jsi zranitelný. Polevíš v pozornosti... Ony odhalí tvoji slabinu a... Bum! Mají tě pod kontrolou.", "Myslím na to, jaký slaboch musím být, když sedím právě teď v tomhle autě."

Brokeback Project:) Devil in the Dark patří mezi ty filmy, u nichž nechápu zdejší mizerné hodnocení. Snímek vůbec nepůsobí lacině nebo amatérsky, přišel mi natočen velmi profesně, zkušeně. Ze začátku má člověk dojem, že se snad jedná o nějaké nezávislé drama "brothers meets after years", ale jakmile se pánové vydají do lesa, začíná se budovat poctivý, minimalistický horor. Atmosféra temných lesů je výborná a scéna s nalezením "Stag Cave" je značně creepy. Nechtěla bych na něco takového narazit při procházce lesem. Luxusní hudba, která je správně děsivá a nejasný příběh, kde si člověk nemůže být jistý tím, co se vlastně děje. Co se stalo před léty? Co se děje nyní? Jedná se o nějakou halucinaci, prožité trauma, nebo jde o něco nadpřirozeného? Závěrečná scéna dokáže vyděsit i v tom, co neukázala. Snímek v závěru nepodává žádné odpovědi, nechává na divákovi, aby si příběh interpretoval sám. Svým způsobem si snímek bere Stag Mana z Hannibala, vytěžuje z něj maximum a dovádí ho tak k děsivě monstróznímu absolutnu. Dokonalé panoptikum hrůzy.

Příjemná britská komedie, která zpracovává lidské vztahy, sexualitu a vše okolo toho velmi zábavným způsobem. Nesklouzává ke křečovitému humoru, ani patosu. To snad Britové ani neumí:) Pokud chcete vidět agenta Smithe, jak si to rozdává potají snad v každém baráku se svým "chlapečkem", zde máte možnost:)

Z Paříže do Paříže přináší skvěle natočený snímek o osudech jedné rodiny "based on true story." Úžasní (a moc fešní:) herci v rolích dětí a dospívajících bratrů. Pokud od válečného filmu čekáte jen šedé barvy, utrpení lidí, jejich ztrhané obličeje, bahno rozježděné tanky, všudypřítomné násilí, vraždění a beznaděj, tento snímek vás vyvede z omylu. Un sac de billes je prosluněný, barevný film plný naděje, "lidského" přístupu a především ku*evského štěstí. Až jsem si říkala, že není možné, ani pravděpodobné, aby kluci měli po celou dobu svého putování jen samé štěstí. Pokud se jim to ve skutečnosti opravdu tak přihodilo, tak při nich opravdu stáli všichni svatí. V několika scénách stačil jen nepatrný okamžik a vše mohlo být jinak. Za zmínku stojí rolička Christiana Claviera coby lékaře.