Stegman

Jednotlivé povídky: Narozené dítě *****, Velký zlý lišák ****, Dokonalé Vánoce *****.

Fila s Marečkem po projekci mluvili o tom, že si každý divák do filmu promítá to své. Z jejich slov bylo cítit, že jsou z toho trochu nešťastní (v momentě, kdy někdo jejich dílo šmahem odsoudí), ale i pobavení a smíření (protože díky tomu všemu humbuku se o dokumentu aspoň mluví). Za ty kvapné soudy si ale tím nejednoznačným vyzněním dokumentu můžou tvůrci sami; ne každý je ochotný rozumovat o filmu do nekonečna (zvlášť, když těch možných významů tu jsou celé přehršle). Pokud jde o to, co já o tom soudím, tak já za Filovou obdivuhodnou schopností přiznat si vlastní chyby vidím i omlouvání takových věcí přes čáru, jako je stalking, a to se podle mě fakt nedá zabalit do "krize středního věku" (jak to v podstatě udělal distributor). Myslím, že v dokumentu mělo zaznít, že takový "vnitřní konflikt" by si zasloužil už i péči psychoanalytika. (To, jestli Fila tu krizi nakonec nějak překonal, je věc druhá.)

S vtipem a nadhledem zaznamenané úsilí přinést kulturu a umění do prostor Pražského hradu, které byly do roku 1989 nevlídné, co do kulturního dění vlastně mrtvé a v mnoha případech i nepřístupné. Prakticky hned po příchodu V. Havla se uspořádalo několik koncertů, výstav, začalo se s rekonstrukcemi, Pištěk vymyslel nové uniformy Hradní stráže... Havlova odpověď na režisérovu závěrečnou otázku mluví za vše: "Na vizuálu záleží! Lidi na tom vidí, jak se i stát dá vést." - Když se ten přístup srovná s M. Zemanem, který se zapsal leda zbytečnými bezpečnostními kontrolami na nádvořích...

Věrně zachycená euforie prvních polistopadových měsíců: Československo se otevřelo světu, nové (svobodné) poměry byly všudypřítomné...✌ Bohužel to ale taky vyvolalo u některých lidí dojem, že V. Havel je nový mesiáš (viz scéna se stovkami dopisů denně). No a když pochopili, že prezident není všemocný a všechno se nezlepší ze dne na den, tak si z Havla pro změnu udělali svého úhlavního nepřítele (a někomu to vydrželo dodnes). - Vlastně mi to celé trochu připomíná situaci s K. Kramářem a jeho brzké "zklamání" z TGM a poměrů po převratu 1918, když se všechno v novém státě nedělo tak, jak si to Kramář vysnil.

Popsal bych to jako kombinaci tří žánrů: hluboká romance + existenciální drama à la Kurosawa + moudrá pohádka typu Rozsudky soudce Ooky. Nečekal bych, že to bude dohromady fungovat, ale funguje. Na výbornou.

Tohle je tak okatá propaganda, až je to nechtěně vtipné. Vlastně stačí z tohoto dokumentu vypsat několik vět a každý si snadno může udělat obrázek. Rokossovského žena o jeho věznění za stalinistických čistek ve 30. letech: "Věřil, že strana za nic nemohla, byla totiž oklamána tím, kdo zasel pochybnosti. Fašistickým Německem." Následuje komentář tvůrců dokumentu: "Ani další věznění vojenští vůdci se na Stalina nehněvali. Nikdo si nemyslel, že za tím stál Stalin, přestože často a otevřeně povzbuzoval pracovníky NKVD, aby se uchylovali k fyzickému nátlaku." - A to je o těch čistkách vše, zkrátka nikdo za nic nemohl (kromě Němců. ;)). Tak dál. Komentář tvůrců k Varšavskému povstání, kdy se do té doby uhánějící sovětská armáda zastavila na předměstí Varšavy, nechala Němce rozprášit povstání (nekomunistického odboje) a až pak vpochodovala do města: "Po operaci v Bělorusku byli (Sověti) vyčerpáni a postrádali logistickou podporu." + "Stalin samozřejmě chtěl, aby Němci rebely vyvraždili, protože politické síly, které povstání vyvolaly, byly proti jakékoli spolupráci se Sovětským svazem." - To, jak se tu záměr nechat Poláky vykrvácet obhajuje pomocí slova "samozřejmě", z toho jde až mráz po zádech. No a tahle naprosto šílená rovina dokumentu se potvrdí i v komentáři událostí po 2.sv.v.: "Stál u zrodu polských moderních ozbrojených sil, žádného vděku se ale v Polsku nedočkal." + "V roce 1956 vypukly v Polsku nepokoje; konflikt byl urovnán mírovými prostředky." - No představte si to: muž, co nechal Němce vyvraždit polský odboj, se nedočkal vděku! Já vím, bylo to na Stalinův rozkaz, ale stejně: napsat, že k němu byli Poláci nevděční, je prostě absurdní. Tím spíš poté, co udělal v 50. letech: poslal statisíce "neloajálních" Poláků do uranových dolů (to asi má být ten "zrod moderních sil") a krvavě potlačil Poznaňské povstání (to jsou asi zase ty "mírové prostředky"). Tolik ke "slavnému" generálovi Rokossovskému. Nechci snižovat jeho nepochybné kvality ohledně vojenského velení, ale jinak by si člověk až odplivnul. Snad jednou Rusům dojde, že si vyráběním takovýchto strašlivě tendenčních filmů sami jenom škodí.

[zhlédnuta 189minutová verze]

Naprosto úžasná groteska z prostředí kláštera. Samozřejmě k ní nesmíte přistoupit způsobem "Takže komedie? Ok, bavte mě." Pokud ale budete aspoň trochu dobře naladění, měli byste si ji užít. Koneckonců přinejmenším od Četníka ze Saint Tropez je známo, že i jeptišky mají velký komediální potenciál. :) Tady navíc dost pomáhá vydařený casting.

"Akčňák" v rytmu Ravelova Bolera, ze kterého se vám chce smát... ale zároveň i brečet, když si uvědomíte, jak je tahle satira na současný svět trefná.

Nabízí se podobnost s dokumentem Český mír, kde jsou také zachyceni zastánci dvou protichůdných názorů, přičemž jde vždy o tak zanícené zastánce, že se jakákoli smysluplná diskuze brzy ukáže jako nemožná. Což dokumentaristi záhy pochopí, ale o žádné poučení diváků / ovlivnění aktérů někým nestranným se nepokusí / nemají zájem. Nevím, proč se tak kdysi rozhodli Klusák s Remundou (z přesvědčení, že to dokumentaristům nepřísluší?), ale režisér Páv mi po projekci odpověděl, že nechtěl do dokumentu přidávat žádné poznatky či statistiky (ať už v podobě mezititulků nebo prostřednictvím nějakého mini-rozhovoru s vědcem), protože nechtěl zabředávat do vědeckých teorií a tím narušovat takovou tu regionální poetiku. Na jednu stranu režiséra chápu, na druhou mi to přijde jako promarněná příležitost vnést do téhle emocionální záležitosti trochu racia.