dzira

Podle obsahu by se mohlo zdát, že půjde o nablblou love story. Film však překvapivě funguje téměř na výbornou a ať dumám sebeusilovněji, nemohu přijít na to, co bych mu vytknul. Čtyři hvězdy + půl za to, jak mile mne dokázal překvapit. Film dokazuje, že je Slovinsko (ať se to Slovincům líbí nebo ne) nedílnou součástí Balkánu. To nemíním nijak hanlivě - Balkán mne fascinuje a balkánskou kinematografii (dá-li se vytvořit taková škatulka) považuji za jednu z nejzajímavějších....

Chystáte se slavit? Rozmyslete si dobře, koho pozvat.... Myslíte si, že své kamarády doře znáte? Pozvěte je na oslavu....

Nechtěný rozpad Jugoslávie, nesmyslné sankce, brutální bombardování letectvem NATO, uloupení Kosova, ztráta domova pro statisíce Srbů, nezaměstnanost, kriminalita.... Nespravedlivá minuilost, složitá současnost a velmi nejistá budoucnost. Jak si s tímto mají "Miloševičovy děti" poradit? To je asi hlavní téma filmu, ze kterého se ale dalo vytěžit určitě mnohem víc....

Tanovič navázal na svůj majstrštyk Země nikoho a znova nás zavedl do Bosny a Hercegoviny počátku 90. let minulého století. Výsledek je minimálně stejně dobrý! Film vkusně a nezaujatě naznačuje, co se dělo při rozpadu Jugoslávie... 9. 2, 2021. Viděno znova skoro po deseti letech. Toto je možná nejlepší film o rozpadu Jugoslávie.... A jeden z nejlepších ex-jugoslávských filmů vůbec...

Skvělé "béčko". Nejprve vypněte mozek a pak to můžete "sjíždět"....

"Nešukal jsem od té doby co začaly sankce....", Srbové neztrácejí humor.... Slušná jízda nočním Bělehradem.

Nejsilnějším momentem filmu je jednoznačně závěrečná scéna v důlní lanovce natáčená desítky metrů nad zemí. Ta byla při natáčení, jak režisér poznamenal během LFŠ 2011, ve velmi špatném technickém stavu.

Verze, kterou jsme mohli vidět na LFŠ 2011 byla dle pana Duty a režiséra Daneliuca zkrácena o několik ostřejších scén, ve kterých se dala vysledovat kritika režimu. Skutečně jsem tam postrádal nějakou větší vzpouru "stáda" výletníků vůči soudruhu vedoucímu. Ale i tak je to velice pozoruhodný snímek, na který museli diváci narození po roce 1989 hledět, jako na zjevení. Tradice podobných výletů "za odměnu" byla svého času v socialistických zemích značná. Možná ještě lepším příkladem takového podniku je pochod rodným krajem Josipa Broze Tita, jenž se stal v roce 1992 námětem brilantního snímku Tito i ja režiséra Gorana Markoviče..

Vydávat dívku za chlapce určitě lze. Do puberty... Co bude pak? Tato otázka udržuje diváky filmu spolehlivě v napětí....

Role televize v totalitním režimu je velmi důležitá. V době předinternetové (a samozřejmě do značné míry i dnes) to byl skvělý prostředek pro ovládání mas. Ukázat fungování této instituce - pomyslné morální autority - způsobem, jakým to udělal Mircea Daneliuc to vyžadovalo za Ceausesca dávku odvahy.... Škoda jen, že jsme museli na LFŠ 2011 protrpět český dabing, který naprosto potlačil původní zvukovou stopu a místy působil nechtěně směšně. Oliva je prostě Bodie a ne rumunský kameraman představovaný režisérem Daneliucem.....