betelgeuse

Poměrně reprezentativní ukázka toho, že Amíci - až na výjimky - neumějí udělat pořádnou satiru. Místo, aby uštědřil tvrdý klovanec Wall Streetu a korporátní Americe, ulpívá tenhle film na jednoduchém humoru, který se točí vyhradně kolem De Vita, uslzené agitaci (viz sošně hrdý Peckův charakter) a kompromisním závěru. Nic proti Amíkům, Wall Streetu a už vůbec De Vitovi...

Jedna z nízkorozpočtových neo-noirovek, kterých se v půlce 90. let vyrojily v Hollywoodu mraky - podle mé teorie v reakci na obrovský komerční úspěch PULP FICTION. Tahle patří k těm relativně lepším, jelikož si vystačí prakticky se třemi výbornými herci, jednou místností a stylovou režií. "Překvapivá" pointa zas tak překvapivá není.

Člověk by od tvůrce MISIE a VRAŽEDNÝCH POLÍ čekal víc. Potenciálně velice zajímavé téma (vynález atomové bomby) sráží dolů velice průměrný scénář, díky kterému se dialogy vlečou a postávám schází "dějinná velikost" a vzájemné jiskření. Nepomáhá ani nevýrazné herecké obsazení (viz Cusack). Utahané a bez fantazie.

U nás šlo kdysi v TV jako ZAJATCI CTI. Na Kena Russella jde o velice krotké (zřejmě proto, že televizní), ale hodně působivé drama o tzv. Dreyfussově aféře. Gut.

Britský horror podle novely Brama Stokera je sice s postupujícím dějem čím dál méně strašidelný, má ale díky Kenu Russellovi své poklesle erotické kouzlo - černovláska v hlavní roli jakési pohanské kněžky je moc šik, a úchylné vize s jeptiškami a defloračními kůly patří k vrcholům filmu.

Zatímco první půlka tohoto anglického příbuzného našeho KLADIVA NA ČARODEJNICE se nese v nevázaně hédonistickém stylu, na jaký jsme u Russella zvyklí (smilnící kněz-filozof, natěšené jeptišky, eroticko-ježíšovské vize matky představené), v té druhé se láme do střídmého, leč působivého dramatu s neveselým závěrem. Klasika.

Tento nijak velkolepý, leč sympatický filmeček o marné honbě energického dělníka za americkým snem je velice civilní komedií se zemitými charaktery. Žádná velká taškařice, ale má svůj půvab.

Vynikajícím způsobem vygradovaný příběh manželské krize, který až do konce zůstává černou komedií - aniž by se zvrhnul v pulpovně morbidní frašku - a přitom si uchovává dotek tragiky. Velice přesná studie specifik, směšností a nástrah obou pohlaví.

Jeden z mála filmů 90-ých let, ve kterém se De Palma vrátil ke stylu svých kulťáků: dlouhým zpomaleným scénám, hitchcockovským zvratům, vraždícímu transvestitovi, příběhu, který je ve své podstatě naprostá ptákovina... Gut!

Jeden z osobnějších, leč i průměrných filmů tohoto rozházeného tvůrce z Baltimoru. Hodně tradiční retro o osudech několika generací amerických přistěhovalců aneb dobře natočená TV minisérie zhuštěná do 2 hodin.