Sokkk_y

Jednou ano, pak ne, pak zase ano, pak zase ne... Kvalita Snyderovy tvorby je jakási kolísavá, buď natočí nadprůměr nebo jen obyčejný průměr. Zatímco předchozí Sucker Punch byl dost high, Men of Steel je pro změnu trochu low. Jakoby toho bylo na těch smrtelných 143 minut až moc. Zničená půlka města, why not. Idiotsky zbytečné vzpomínání na mládí, why not. Svět se řítí do záhuby a ON se tam vykecává uprostřed pole, why not. Prostě Snyder tam toho narval až přespříliš, takže vlastně ze Supermana, na kterého jsme zvyklí, vylezlo něco, co mi spíše připomínalo spíše 13. komnatu Clarka Kenta. Ok, až na ten epicky přehnaný konec. No, jako průměr, nicméně může mne těšit, že příští snímek Snydera bude zase pro změnu high (snad, jinak naboří můj systém).

MU - Monsters University (nebo Masarykova univerzita?) bylo milým pokračováním, nicméně jak už tady někteří psali, poměrně zbytečným. Za nádhernou grafiku bych dal z fleku pět hvězd, ovšem ten zbytek už výrazně zaostával. Dokonce ani ten příběh už nebyl tak pěkně úsměvně dětinský jako u jedničky, což je škoda, protože stáhl celý film k průměrným třem hvězdám. Třeba příště, Pixaři.

Pixar umí to, co ostatním továrnám dělá problémy - natočit filmy, které žerou nejen děcka, ale i dospělí. Monsters sice nepatří mezi to nejlepší, co ti nerdi za celou dobu vyplodili, ale pořád se jedná o silný nadprůměr mezi animovanými kreaturami. Od stoprocentního hodnocení dělí tyhle příšery přecejen slabší příběh, který byl vyloženě dětinský, ovšem nedá se to studiu přímo zazlívat, koneckonců animáky jsou dělány především pro děti.

#scalanaslepo. Po belgickém psyhologickém masakru Broken Circle Breakdown nám kino Scala naservírovala tenhle jakože hororový film. No... V prvé řadě respekt Gardnerovi, že dokázal natočit snímek, kde jedna minuta stojí pouhých cca 120 dolarů, to se jen tak nevidí. Kladně hodnotím i výběr hudby a samotný fakt, že ve snímku o zombie se zombie prakticky téměř vůbec nevyskytují. To je ale asi tak vše, co bych viděl na The Battery pozitivní. Zbytek byla absolutní slátanina všech možných absurdních situací, které vyvrcholily v závěrečnou nekonečnou wtf scénu "fousáč v autě" (díky bohu, že jsem měl s sebou litr a půl vína, abych se neunudil k smrti). Takže ne, díky, ačkoliv Gardner pojal svůj postapokalyptický svět originálněji, než komerční Hollywood, nehodlám se na tuhle cypovinu koukat znovu.

Svůj béčkově rozjetý večer jsem plánoval zakončit dalším důstojným béčkem. Ovšem jak jsem zjistil, Ted nebyl správná volba. Jedná se totiž o naprosto luxusní a na americké poměry netrapnou (!) a neuřvanou (!) komedii, díky které si člověk dokonce zavzpomíná na staré dobré old-school časy v kinematografii. Především velké plus dostávají námět a scénář, protože kombinace těchto dvou prvků v hollywoodských komediích často ztroskotává. Co se týče hereckých výkonů, tak jednoznačně nejkvalitnější byl samotný Ted. Už jen kvůli němu by měli mít jeho bratři a sestry speciální oscarovou kategorii "Nejlepší herecký výkon digitální postavičky." Wahlbergovi a Kunis jakože taktéž nelze nic vytknout, no a samozřejmě třešničkou nebyl nikdo jiný, než samotný Flash Sam J. Jones. Takže já jsem spokojený a aspoň vím, co si budu přát další Vánoce.

Když vezmu This Is Us z dokumentárního hlediska, tak je to spíše takový jalový průměr. Některé scény se vydařily (střihy ze světa), jiné byly spíše na facku (filozofický večer u ohně v nasvíceném lese...), ale že by to bylo vyloženě špatné, to se říci nedá. Co se týče té hudební stránky, tvorba One Direction jde absolutně mimo mě (jejich existenci zaznamenám pouze v případě, když hostují v X Factoru nebo zase někomu čórnou britské No. 1), nicméně záběry z koncertů byly poměrně kvalitní. Je vidět, že těch pět maníků jejich život baví, mají miliony fanoušků po celém světě a už teď jako náctiletí mají na celý život vystaráno. Toš budiž jim to přáno, já bych na tohle nervy rozhodně neměl...

Kdyby byl býval tento film zamýšlen jako komedie (viz Braindead by Jackson), byly by to alespoň ty tři hvězdy. Bohužel, tvůrci brali tenhle výtvor asi opravdu vážně, čímž si u mne na druhou stranu vysloužili obrovský respekt a obdiv, že sebrali odvahu a vypustili takovouhle stračku do světa. Bravo.

Jedna hvězda za skutečnost, že apokalypsa se odehrává někde jinde, než v USA. Jinak raději bez komentáře...

Lars von Trier tentokrát přichází s poměrně drsnou zpovědí ženy, která si až nebezpečně moc libuje v sexu. Pro někoho kontroverzní téma, pro mě (po zhlédnutí italských halfporno filmů) další zpestření jinak upadající kinematografie. V první části jsme se zatím dozvěděli, jak to všechno začalo, a to dobře zvolenou formou - retrospektivním vyprávěním naprosto úžasnému posluchači Stellanu Skarsgårdovi. Tento způsob oceňuji, stejně tak i vybroušený scénář, kde se střídá sex s humorem. Obsazení taktéž není co vytknout, zde bych obzvláště vyzdvihl famózních 5 minut slávy Umy Thurman alias zhrzené manželky. Sečteno & podtrženo, Lars si mě zase dostal a za týden hurá zpět do kina na part II.

Přiznávám, že pokračování dobře našlápnutého snímku zaostávalo za prvotinou. Nicméně ať si každý říká co chce, já jsem se celých 116 minut bavil, a to především díky dokonalému, nesmrtelnému a naprosto nekonkurenčnímu Johnu Malkovichovi. To, co dokáže zahrát on, nedokáže snad nikdo. Vymazlené ksichty, vtipné gestikulace... on de facto nemusí nic dělat, stačí, když se jen zadívá do kamery a už divák upouští smích. V těsném závěsu za ním stálo ženské duo Helen Mirren & Mary-Louise Parker. Naopak mne tak trochu zklamal Bruce Willis a stále větší monotónnost jeho výkonů, které už začínají být tak nějak nudné. Takže nedokonalý a chaotický scénář naštěstí zachránilo herecké obsazení a rychle od toho pryč, nebo ještě ty Sterny snížím.