Chrustyn

Z rovnice The Asylum, Eric Roberts a samotný název filmu, nemůže vzniknout nic dobrého. Tentokrát překvapivě umírněné s minimem akce a hrůzostrašných efektů. Takže ve výsledku pouze velká nuda.

Naprosto zbytečný film, který nikam neposouvá postavy ani děj a chybí mu jakýkoliv vtip nebo cokoliv filmařsky zábavného. Zbývají jen krásné záběry Řecka.

Zběsilá cesta byla strhující honičkou z bodu A do bodu B a zpět, Furiosa je vyprávěním o cestě za pomstou a přestože funguje jinak, zážitek není méně strhující. Furiosa je výborným doplňkem postapokalyptického světa Šíleného Maxe, která není lacinou kopií viděného ale plnohodnotným, novým filmem. Vizuálně na první pohled umělohmotnější ale zároveň stylovější. Herecky vynikající s hromadou vrstevnatých postav v podání vynikajících herců. Akce výrazně méně ale opět extrémně nápaditá a strhující, o spoustu kroků před konkurencí. Miller přinesl další výpravnou jízdu, která je propracovaná, napínavá se zajímavým světem, na kterém je vidět, že ho má tvůrce promyšlený do posledního detailu a rád bych, aby stihl minimálně jednu další výpravu.

Úplně v pohodě. Destilát z nejslavnějších Cameronovek ve svižné a slušně vypadající blbině s prdelatou J-Lo a mluvícím robotem. Akce ok, emoce nefunkční, jako celek snesitelné a na Netflix až překvapivě dobré.

Bilbo a jeho cholerické výjevy jsem vydržel tři díly.

Výborný nápad v laciném zpracování.

Jiřina Bohdalová a její vyprávění o hrůzách Gulagu, které možná není úplně pravdivé. Obdivuhodný výkon herecké legendy, která i po devadesátce, spolehlivě utáhne vrstevnaté postavy. Jako film nijak výjimečné, působící více jako divadelní hra.

Rozpad disfunkční rodiny na pozadí zmizení matky. Mimo veterány, herecky slabší, scenáristicky okoukané a i přes detektivní pozadí, minimálně napínavé a nakonec nijak překvapivé. Snesitelné ale nemá to co nabídnout.

Intimní zpověď Richarda Gadda, zabalená do nenápadného seriálu, který klame tělem. Seriál, který zpočátku může působit krotce, aby se v polovině zlomil do drsného dramatu o sexuálním násilí, vyniká skvělými herci a chytře napsaným scénářem, který by působil úderněji v mírně sestříhané podobě. Přesto je Sobík překvapení, které dokáže tnout do živého.

Casablanca společně s Tuctem špinavců, potkává Tarantinovy Pancharty. Guy Ritchie opět jiný, bohužel opět na neutrál, přinášející neuspokojení z něčeho co mohlo být tak strašně cool. Zápletka rozhozená do několika směrů a díky své svižnosti a sympatickým hercům, zachraňující neuspokojivou a trochu línou akci a nevyužité obsazení. The Ministry of Ungentlemanly Warfare je zábavnější než poslední dvě Ritchieovky, ale začínám mít pocit, že už nás nedokáže překvapit a možná ho točení filmů už moc nebaví. A Cavilla to nejspíš bude stát kariéru.