lillien

V průběhu 1.dílu série, jsem se nějak pořád nemohla chytit. Frfňala jsem nad stylem, kdy vraha znáte od začátku a nijak zvlášť vás neděsí. Ba naopak máte možnost poznat ho jako vzorného otce, navíc vizáží se pohybuje někde mezi přehlídkovým molem a olympijským desetibojem (takže docela kořen!). O vrchní vyšetřovatelce zase nevíte lautr nic a ona vám to nijak neulehčuje, kromě toho, že se jeví jako neskutečně studená koza. A dopadlo to tak, že uprostřed noci po skončení pátého dílu jsem freneticky prohledávala internet, zda už vyšlo pokračování, protože jsem dočista zpanikařila z toho utnutého konce v nejlepším. Nikdy jsem nechápala svoji matku, když sledovala s až fanatickým zaujetím staré britské kriminálky, všechny ty Dálgliše, staré Agátiny televizní adaptace a všemožné detektivní pičozy. Nesměli jsme jako děcka ani pípnout, když pronikl ten studený britský čumák do našich televizních světů. A teď tomu začínám rozumět. Britové tohle umí. Dělají to už dlouho a dopracovali televizní kriminálky k dokonalosti. Precizní herectví. Uvěřitelný zločin a vynikající atmosféra. A vždycky nějaký charismatický a těžko čitelný hlavní vyšetřovatel. V tomto případě o to víc zajímavější, že jde o ženu. Bezdětná, ale heterosexuální (a že teda sakra sexuální, viz 2.díl), chladná tak, že si budete muset přitopit. Z její emancipovanosti se chlapům stáhnou koule do břicha a ženské ani nenapadne posmívat se její hobití výšce. Dokonale zvolený typ hlavní detektivky a dokonale zahrané. Přísahám, že za celých pět dílů se ani jednou neusmála! Absolutně mě to dostalo. A přitom je to postavené na tak jednoduchém a stokrát omletém motivu. Jak pravila Stella: Nenávist vůči ženám. Pradávné násilí mužů vůči ženám. A proto je to tak dobré. Protože tomu všichni instinktivně rozumíme.

Hodnotím poctivě po všech dílech a byť je Zdenda můj oblíbenec, musím se upřímně přiznat, že toto mě silně nudilo. Z pořadů s šéfem jsem zvyklá na jiný level. Tohle mi připadalo jako když někdo natáčí praktickou výuku na soukromém učňáku kuchař-číšník Zdeňka Pohlereicha. Edukačně asi dobré, už vím, jak dělat test čerstvých vajec, ale zbytek jídel stejně vařit nebudu. Třeba ryby, jak správně pravil Zdeněk, se u nás nežerou, neb je nikdo neumí připravit bez kostí. A já to neodfiletuju tak jako Zdeněk, ani kdybych si ten díl pouštěla v nekonečné smyčce. Ani jsem to neměla v úmyslu, čekala jsem spíš tradiční šéfovu zábavu a té se mi nedostalo vůbec. Ti tři ňoumové tam byli naprosto marní, nemělo to emoce, nemělo to žádnou spontaneitu, nemělo to civilnost, nemělo to říz. Takže nic, co mám v pořadech s Pohlereichem tak ráda. Bylo to sterilní a atmosférou podobné jako ty moderní televizní shoty o vaření typu "Božské dorty od Markéty" aneb: čum, jak se ti to v životě nepovede doma uplácat, kdyby ses posral a ještě to stojí patnáct set.

Douglas to dokázal. Toto byl ďábelský herecký výkon. Nebudu raději pitvat, jak moc musel pro tu přirozenost homoprojevu sahat do svých osobních zkušeností, ale ať už se Matt Damon špulil a prdelil na kameru sebevíc, nesahal tomu starýmu prasákovi ani po kotníky. Výborná ukázka toho, jak se na geniálním hereckém koncertu nechá postavit celý film. Páč samotný životní příběh nevkusné estrádní transky z konce sedmdesátých let zas tak zajímavý není. Pustíte-li si jakékoli video Valentina Liberaceho, odnesete si přibližně stejný umělecký zážitek jako z Mupet show. Asi by mi bylo milejší absolvovat okresní přebor v imitaci Elvise, než jeden Liberaceho "koncert" a kdyby bylo úplně nejhůř, vydržela bych raději i čtvrt hodinku Eltona Johna, nicméně tím nechci případné zájemce nikterak odradit. Tenhle film je stejně především natřískaný romantickým gay dramatem a spolu s vynikajícím Douglasem tudíž výborná zábava.

Pařba se nedá obecně doporučit stylem: To musíte vidět, umlátíte se smíchy. Zápletka je samozřejmě jako vždy poněkud jednoduchá, celkově nijak extra chytré, ba spíše dementní, Zach je stále neuvěřitelně slizký a infantilní, Bradly pouze na okrasu, z Číňana budete šílet a zbytek snadno zapomenete..Ale co naplat, já jsem se opravdu smála v úctyhodně krátkých intervalech a je mi úplně jedno, že většina fórků (tak ne, myslím, že všechny) je vymyšlena tak, aby je pochopil i jedinec s IQ pod osmdesát. No a co? Pařby nikdy neměly ambice stát se "inteligentní komedií roku" a nikdy se nepotřebovaly tvářit vkusně. Jde jen o to vykonstruovat podmínky, za kterých lze nechat Alana (Zach) provokovat vaši bránici, nebo alespoń vás prostě srát, Bradleyho správně nasvítit a zabrat takový detail, aby ženské nadšeně souhlasily, když Číňan prohlásí, že by mu to s tím kladivem šlo lépe bez trička. A ano, taky si myslím, že se měl svléknout!!!!:) Nebudu vám nic nalhávat, ať už to o mé úrovni vypovídá cokoli, já jsem se velmi příjemně bavila a o nějakém zklamání nemůže být řeč.

Zbožńuju Hopkinse, takže jen málo věcí mohlo u mě Hitchcocka poslat do kopru, protože Hopkins hrál skvěle. A to dokonce i v situaci, kdy mu kvůli proporcím Hitche maska panáčka michelina prakticky znemožnila práci s mimikou dolních obličejových partií. Ale možná byl skvělý i sám Hitchcock. Trošku jsem se bála umělecké nudy, která bude příliš rozpitvávat každý detail Psycha a ve finále to byl opravdu příjemný, srozumitelný zážitek nejen o tvůrčím procesu, ale především o člověku, který je i navzdory svému talentu, píli a kreativitě neskutečně smýkaný obavami a smysly, stejně nedokonalý, jako my všichni. Bylo to vlastně dojemné, ty scény, kdy Hitch nedokáže ukrotit svoji vášeń k jídlu, i svoji žárlivost, což není vlastně taky nic jiného, než kombinace vášně a strachu. A to mi bylo ohromně sympatické, že žárlil i ve věku, ve kterém jsou oddělené ložnice partnerů vesměs povinností a citová lhostejnost přirozeným důsledkem letitého vztahu, kdy si gratulujete, když toho druhého můžete vůbec označit za přítele, natož být ještě smýkán nějakou touhou. Já být Hitchova žena, budu ho na rozdíl od Almy klidně těma sladkostma rozmazlovat. V klimakterickém věku už budu mít raději doma vtipného a mile cynického tlouštíka, než vypatlaného bývalého seladona, kterého masakr stáří dožene taky, nicméně jediné, čím vás rozesměje, bude grimasa při infarktu po špatně nadávkované viagře.

Místy celkem nuda a trochu konina a to hlavně díky tomu rádoby ďábelskému stvoření. Vypadalo to jako hodně nepodařený výtvor Hermíny Týrlové, které by nepoužilo dokonce ani Zlínské studio animovaných filmů pro děti. Myslím, že slušná kempingová napínačka to mohla zůstat i jen v rovině nebezpečně zavirovaného otce. Pár závěrečných akčních scén to podrželo na dívatelném průměru, ale za tu podivnou loutkovou kreativitu nekompromisně hvězda dolů, to byly vážně vyhozené prachy. Herecky výhrady nemám (dokonce uznám i sympatický civilní výkon malého Dannyho), ale jako horor mě to nedostalo. Nejvíc jsem se vyděsila, když jsem si při sledování nahmatala na krku klíště. Bylo to ve skutečnosti jen mateřské znaménko, ale těch 90 minut v lese mě přeci jen trochu vygumovalo.

Jako nápad to není špatné, já tyhle boje o přežití v prekérních situacích opravdu miluju. No druhá půlka je rozhodně zábavnější, anžto se nedá říct, že by mi postavy byly nějak dvakrát sympatické. Zase jen taková výkladní skříň bez kouska švihu a šarmu. Hysterická, no alespoň hezká bruneta byla na místě, v místy utahaném ději můžou puberťáci sledovat, jestli se jí už konečně nelepí v tom vedru kalhotky na kundu. Druhá pipina sice zahalená, páč dohromady stejně nebylo na co koukat, si to alespoň v závěru polepšila a zabojovala, ale hrozně mě sral šulin co celý film jen hulil trávu, chlastal a chrápal a v podstatě tím zapříčinil ty nešťastni okolnosti. Tomu nastřihnout hráz by bylo málo.

No je sice ohromně poetické, když se do vás zamiluje malý smrad, co je ve věku vašeho nejmladšího hada, ale že by nezasloužil za ten svůj výstup se zbraní na prdel, o tom mě nikdo nepřesvědčí. Co až by se mu zalíbila profesorka na střední, začne její frajery třídit ostrými?

Chlapíka lehce propadajícího nervozitě v přeplněném výtahu naprosto chápu. A to si v té jeho situaci ještě mohl někdo z těch tlusťochů ufouknout.. (rozuměj usrat)

Být pro tento typ filmů ideální cílová skupina (10-13let), nebo alespoń fanoušek hlavní představitelky, asi bych se tou stopáží nepronudila s pocitem, že scénář je bezduchá blbost a adaptace do fantasy úplně postrádá smysl (pokud jediným smyslem nebylo předvádění vizuálních pc triků, no ty se ovšem bez kloudného příběhu stejně rozpliznou v zapomnění) . Zbytek mě buď příliš nezaujal (nekonečné pronásledování Sněhurky v temném lese, akční scény, kdy se pořád někdo rozpadá ve skloasfalt), nebo jsem měla pocit, že tohle už jsem viděla někde jinde (snaha o vtipné trpaslíky a mini elfíci téměř totožní s vizáží „hodného“ gluma jakoby vypadli z Hobita). Nebyla jsem schopná naladit se na level, kdy je až na malé výjimky Sněhurka umaštěná, neupravená, neustále zasraná a navlečená v krkolomných hadrech (takovou asexuální kravinu by ani Pištěk nevymyslel), případně pak v závěrečné scéně v podivném ušiodstátém účesu a brnění připomíná spíš chlapeckou Johanku z Arku, než tu bělostnou princezničku s růžovýma tvářičkama a ženskými tvary, jak ji máme zafixovanou z pohádky. Připouštím, že je to vada mojí sešněrované představivosti, ale tenhle typ ženy-vampa, jakou je K. Stewart mi na Sněhurku nesedla. Jediné, co mě jakžtakž bavilo byla Charlize, která už nějaký ten herecký křížek mezi lopatkama má, takže potvornou královnu zahrála zaníceně a nikoli s jednotvárně bolestným výrazem, jaký umí vykouzlit jen dásně rozedřené z rovnátek a pak Kristen Stewart.