luka4615

Příjemná nenáročná komedie, jejíž největší předností je ústřední duo a vypointované gagy. Snímek Lovebirds sice nenabídne nějak zvlášť originální příběh, avšak jako odpočinková zábavná záležitost na volné odpoledne dostačuje více než dobře. A to mi tentokrát vážně stačí. (Netflix) „I’m going to give you lovebirds a choice. What’s behind this door, or bacon grease to the face?“

Snad nic jiného nedefinuje pojem filmová bizarnost tak dobře jako právě tento počin. A i když má v jádru prostinký příběh, u něhož finální rozuzlení vytušíte téměř okamžitě, tak díky postavě policisty s mimikrami výtečného Jamese McAvoye to tvůrcům rádi odpustíte. Filth je totiž zábavnou a bláznivou delikatesou, která se vůbec nebere vážně. A právě díky tomu se k němu vždy rád vrátím. Skvělá práce! „See, every time a woman drops her trousers: promotion. Every time a man drops theirs: disciplinary action. Where's the equality in that?“

Originální scénář, který je až po okraj napěchován údernými dialogy a známými hereckými tvářemi, z nichž markantně vyčnívá skvělý Sam Rockwell. Jen škoda, že režisér Martin McDonagh do tohoto díla nevložil stejné úsilí a tvůrčí lásku jako do "In Bruges", jelikož k tomuto snímku se právě díky tomu tak často vracet nebudu. Avšak až na tento detail se jedná o zábavné filmové dílo, které Vám díky příjemné stopáži uteče vážně jako voda. Skvělá práce! „No, it doesn't. There'll be one guy left with one eye. How's the last blind guy gonna take out the eye of the last guy left?“

První polovina snímku In the Tall Grass se nese ve znamení bravurního příběhu a precizní atmosféry, která velmi snadno upoutá Vaši pozornost. Bohužel, tvůrcům se tento nadějný začátek zcela rozsypal pod rukama, jelikož dále jen to jen chaotická změť špatných rozhodnutí a nepochopitelného vypravěčského balastu, což výsledný dojem poměrně markantně sráží na pozici dalšího hororového průměru. Škoda. (Netflix)

Velmi komorně pojaté sci-fi, které si svou brilantně podávanou chladnou atmosféru drží až do velmi nepovedeného finále. Snímek War of the Worlds slovutného Stevena Spielberga rovněž zaujme vysokorozpočtovými scénami, což velmi úspěšně navodí dojem naprostého zmaru a absolutní nadvlády mimozemšťanů. Za zmínku také stojí i poměrně přesné zobrazení toho, jak by se v případě náhlé katastrofy či invaze chovali obyčejní lidé. War of the Worlds je tedy klasickou sci-fi látkou oděnou do moderního kabátu, jenž neztrácí nic ze svého lesku ani po patnácti letech. Jen škoda toho finále no. „From the moment the invaders arrived, breathed our air, ate and drank, they were doomed. They were undone, destroyed, after all of man's weapons and devices had failed, by the tiniest creatures that God in his wisdom put upon this earth. By the toll of a billion deaths, man had earned his immunity, his right to survive among this planet's infinite organisms. And that right is ours against all challenges. For neither do men live nor die in vain.“

Úžasně nasnímaná protiválečná epopej Stanleyho Kubricka, jejíž největší síla tkví v silných postavách, dechberoucí vizuální stránce a vtahujícím příběhu. Snímek Paths of Glory Vás hned ze začátku zaujme svou kamerou, která místy navozuje dojem jediného záběru bez sebemenšího střihu. Další přidanou hodnotou je příběh, který nekompromisní optikou nahlíží na zkostnatělé a zbabělé vedení, jež místo citu pro morálku a spravedlnost nechá raději popravit nevinné vojáky. Jakýmsi jejich protipólem je zde postava s mimikrami skvělého Kirka Douglase, jehož čestný plukovník dělá vše pro to, aby tyto nevinné muže osvobodil. Právě díky těmto atributům se tento počin řadí do ranku těch nejintenzivněji podávaných protiválečných filmů, který navíc neztrácí nic na svém poselství ani po tolika letech. A to je vážně moc dobře. „Gentlemen of the court, there are times that I'm ashamed to be a member of the human race and this is one such occasion.“

Velmi povedený komediálně laděný horor, jehož největší předností je závěrečná plejáda příšer a příběh, který v záplavě nudných a šablonovitých "hororů" působí velmi svěžím dojmem. Skvělá práce! (Netflix)

Vždy jsem si tak nějak říkal, že kdyby se měl točit nový snímek o zřejmě nejslavnějším gangsterovi na světě, tak bych chtěl, aby se odehrával za jeho největšího rozmachu a triumfální vlády nad Chicagem. Bohužel, režisér Josh Trank se rozhodl jít úplně opačným směrem, jelikož jeho Capone zabírá pouze poslední životní kapitolu, v níž mručí, skuhrá, senilní a slintá, přičemž po většinu stopáže i blouzní. Jistě sami uznáte, že tohle se zkrátka na celovečerní snímek prostě nehodí. A nehodí se to ještě více když si uvědomíte, jak bohatý život Al Capone vlastně žil, což by zcela určitě vydalo na mnohem zhuštěnější a diametrálně kvalitnější filmové dílo. Tuto smutnou situaci ale nezachraňuje ani samotný Tom Hardy, který zde předvádí jeden z nejhorších výkonů celé své dosavadní kariéry. Tohle vážně hodně bolelo, pročež snímek Capone musím bohužel zařadit do škatulky největších filmových zklamání tohoto roku. „Do you know what the difference is, sir, between Adolf Hitler and Al Capone? Hitler’s dead. Capone lives like a king in Florida.“

Zhruba první půlhodinu jsem sledoval mrazivý thriller s krásnou atmosférou a příběhem, u něhož jsem byl napjatý jak struna. Bohužel, téměř ihned po úvodní půlhodince se to režisérovi začne poměrně značně rozpadat pod rukama. Je to dáno zejména scénářem, který na sebe začne vršit jednu nelogičnost za druhou, přičemž celý snímek vyústí velmi předvídatelným způsobem, o jakém jsem začal uvažovat téměř hned na začátku. Je vážně velká škoda, že snímek In the Shadow of the Moon dopadl zrovna takto. Potenciál na další povedený krystalicky čistý thriller zde vážně byl. Tak snad příště! (Netflix) „You will love, and you will heal. You will teach me how to live, and you will make me who I am - a fighter, just like you. Because right now, both of our lives are about to begin.“

Milé děti, víte, že před dávnými časy existovaly doby, v nichž M. Night Shyamalan netočil nudné a překombinované hovadiny? Ano, také mi docela dost chybí! „I see dead people.“