Skuby47

Skvělá podívaná, které se dnešní horory se vší dostupnou technikou nemohou rovnat. Je obohacená oproti předchozímu filmu o hudební složku a dojímavou snahu o polidštění monstra navázáním přátelství se slepcem a vytvořením stejně monstrózní ženy. Karloff i jeho nevěsta svým charismatickým projevem zatlačují do pozadí veškeré další účinkující snad jen s výjimkou doktora Pretoria. Hororové ocenění si zaslouží strašidelné sídlo, šílený vědec, davové scény i vypointovaný závěr. Soudím, že při snaze oživit nevěstu, jsme byli svědky první transplantace srdce.

Legendární hororová klasika. I když téma možného stvoření člověka podle novely Mary Shelleyové bylo natočeno mnohokrát, je tento film originální, protože byl první. A nejen to, byl skvělý a nezapomenutelný. Sestavit nového člověka z dílů těl zemřelých se vědci posedlému myšlenkou vyrovnat se Bohu podařilo, a jeho vraždící monstrum se díky skvělým maskám a fascinujícímu výkonu Borise Karloffa stalo nesmrtelným. Přidejme k tomu napínavý příběh, působivé kulisy a hrůznou atmosféru. I když film vypadá dneska zastarale, co víme, kam se budou ubírat transplantace a plastická chirurgie v budoucnosti, když už dnes využívá orgány zemřelých, k záchraně životů nemocných.

Tento film to je docela jiný kafe než jeho následovník z roku 1943. Škoda že léta se už viditelně podepsala na technické kvalitě snímku, který je možno zařadit mezi klenoty hororu. Jedná se sice o němý film, takže herecké výkony jsou prezentovány pouze mimikou a mnohdy i přehnanou gestikulací a pro výklad děje slouží jen titulky a doprovodná hudba. Tomuto letitému snímku, je možné vytknout pouze přehnanou stopáž, ale pochválit skoro všechno ostatní. Především výprava a umístění děje do prostor pařížské opery i labyrintu podzemních katakomb a mučírny se povedlo. Hra se světlem a stíny, démonická atmosféra, perfektní děsivá maska fantoma a jeho šeredná tvář po odhalení určitě divákům kdysi působila noční můry. Dnes řada scén vyznívá naivně a sotva někoho poděsí, ale milovníci hororu by si tento snímek neměli nechat ujít.

Filmy natočené podle předlohy Gastona Lerouxe bývají zařazovány žánrově mezi horory, thrillery, romance či muzikály. V tomto případě se jedná spíše o drama nešťastně zamilovaného znetvořeného hudebního skladatele a nevzbuzuje hrůzu, spíše soucit. Velkolepá výprava, skvělá hudba, k tomu dobré herecké výkony fantoma i dvojice jeho konkurentů a ctitelů krásné sopranistky, jejichž komické spory působí odlehčení dramatu, to vše má svoje dobové kouzlo. Jedná se už o barevný snímek, což v tomto případě není předností, protože to ubírá příběhu na působivosti a na tajemné atmosféře. Líbilo se mi to, ale ještě se pro porovnání podívám na černobílou verzi z roku 1925.

Dnešní krvavé a odpudivé horory nemám ráda. Na jejich předchůdce, kteří respektovali specifiku žánru a to napjatou a strašidelnou atmosféru a kouzlo tajemna, se ráda podívám. Tato hororová klasika má perfektní vizuální stránku, slušné herecké výkony a skvělé masky, ale oproti požadavkům této doby malý spád. I když dnes nenahání hrůzu jako kdysi a děj je předvídatelný, dobře se na něj dívá. K době vzniku tohoto snímku určitá naivita, vyvolávající jen jemné mrazení v zádech, jaksi patří. Jako klad nutno zmínit postavu démonického sochaře v podání Vincenta Price a ocenit nutno rovněž umělecké ztvárnění úžasné scény s hořícími a roztékajícími se figurínami. Skvělá sonda do filmového archivu.

Excelentní film na který se nezapomíná, jaký se podaří natočit tvůrcům snad jednou za život. Je důkazem, že v tomto případě zvítězila myšlenka nad hmotou, protože v levném prostředí jednoho sálu a přísálí se podařilo natočit něco tak originálního, emotivního a nadčasového. Kdo umí, ten umí. Dvouměsíční taneční maratón pořádaný v době americké hospodářské krize ukázal, co jsou lidé ochotni podstoupit pro peníze a vidinu lepších zítřků. Desítky ztroskotanců, životem zklamaných zoufalců a zkrachovaných existencí se bez ohledu na ztrátu lidské důstojnosti, pro potěchu publika, pod taktovkou moderujícího manipulátora propůjčilo k této ponižující reality show. Režisér Pollack dal hercům velký prostor, což se mu bohatě vrátilo ve strhujících výkonech všech účinkujících v čele s famózní Jane Fondovou. Velmi depresivní, drsný film o ztracených iluzích. To nelze popsat, to se musí vidět.

Je s podivem, že si polská televize sama troufla natočit tento rozsáhlý dobrodružný román Henryka Sienkiewicze. S ohledem na to, že nemá na svém území potřebné přírodní lokality, lze hodnotit tento odvážný filmový počin jako zdařilý a to jak nákladnou výpravou s početným komparsem, tak i mimořádnými hereckými výkony a celkovou atmosférou. Dvojice hlavních dětských představitelů byla dobře zvolená, hlavně malá Nel byla kouzelná. Putování unesených dětí po Africe, včetně kontaktů s domorodci i se zvířaty, působilo věrohodně a doprovodná hudba byla excelentní. I když jsou film a kniha určeny spíš dětským čtenářům i divákům, líbilo se mi to, přestože se mezi ně už dlouho nepočítám.

Starší western z období zlaté horečky, který má spád a zajímavé herecké obsazení, je koukatelný i po šedesáti letech od natočení. Krásná Marilyn sice mnohem lépe vypadá než hraje, ale to mi až tak nevadí, protože jsem od mládí její fanynkou a tuto nedokonalost u ní přehlížím. Vyvažuje to mužný sympaťák Robert Mitchum a jeho filmový synek. Nebezpečné putování na voru po divoké řece dodává příběhu na dramatičnosti a působivé doprovodné písně mu dodávají na poetice.

Zdařilý historický snímek navazující na velkofilm Roucho se odehrává převážně v aréně mezi gladiátory, takže o zápasnické scény není nouze. Náboženské téma zůstává zachováno, stejně jako početný kompars, skvělá výprava a osvědčené herecké obsazení. Ústředním motivem je opět pronásledování křesťanů v Římě, tentokrát za vlády šíleného císaře Caliguly, jehož zvrácené výlevy patřily k nejemotivnějším hereckým počinům filmu.

Působivý historický velkofilm se skvostnou nadstandardní výpravou a standardními hereckými výkony je situovaný na začátek našeho letopočtu do období vlády císaře Tiberia. Všeobecně známý biblický příběh, který byl mnohokrát filmově zpracován nepřináší, kromě křesťanského poselství, nic nového. Historickou hodnověrnost nemohu posoudit, protože kdo ví, jak to tehdy bylo. Na základě dostupných starých záznamů si nemohu udělat přesný obraz doby, protože i tehdejší dokumentaristé byli jen lidé a zaznamenali skutečnost na základě svých subjektivních pohledů a pozorování. Filmových příběhů z římských dějin byla natočena řada, těžko posoudit, který je nejblíže k pravdě. Soudím, že o to ani tvůrcům nešlo. Chtěli natočit zajímavý historický film a pobavit diváky. V mém případě se jim to podařilo.