Skuby47

V pořadí natočen jako druhý, ale podle posloupnosti jako úvodní film této skvělé detektivní série. Charismatický Tom Selleck se zde bez rvaček, výbuchů a akčních honiček ve zvolna plynoucím příběhu vyrovnává s osobní i profesní prohranou minulostí a získává si na novém pracovišti sympatie a respekt podřízených svým nekompromisně vedeným vyšetřováním. Málomluvný Jesse sdílí zřejmě mou zásadu, že „blahoslavený ten, kdo nemá co říci a nic neříká“, čímž má i mé veškeré sympatie.

Na tuto detektivku jsem náhodně narazila v dopoledním televizním vysílání a nebudu skrývat své nadšení. Má všechno, co na tomto žánru oceňuji. Výborný Tom Selleck v hlavní roli, úžasné poetické prostředí, kamera i hudba ve vzácném souladu a dokonce i dabing se povedl. Zvolna plynoucí příběh, v němž se osobní život detektiva plynule prolíná se zvolna probíhajícím vyšetřováním a vůbec nevadí, že pachatel je podezřelý již od počátku a jde jen o jeho usvědčení.

Viděla jsem tento film už dávno, ale je tak nevšední a zapamatovatelný, že jej klidně okomentuji. Natáčel se částečně v Sala terreně našeho zámku za účasti komparsu z řad místních občanů. Premiéry jsme se dočkali až po roce 1989. V hledišti místního kina seděla řada lidí, kteří v něm tehdy účinkovali a konečně se dočkali premiéry. Je to komorní a velmi depresivně zpracovaný psychothriller vzbuzující plíživý stupňující se strach z čehosi neurčitého co přecházelo z plátna na diváky. Jako hlavní myšlenku jsem viděla tu snahu odposlechem soukromí najít na člověku cokoliv negativního, co by umožnilo v budoucnu jej ovládat. Jak nadčasové. Herecké výkony dvojice Bohdalová Brzobohatý byly excelentní a černobílé zpracování bylo velmi působivé. Myslím že ve své kategorii nemá snímek u nás konkurenci.

Moc mne uvedení tohoto filmu v televizi potěšilo, protože k němu mám osobní vztah. Byl totiž natáčen v naší škole, v našich zahradách a v našem městě. Účinkovali v něm v epizodních rodičovských roličkách i místní občané. Poetický vtipný příběh, barvitá výprava, chytlavé melodie a milí herci v době krásného mládí – Jiří Menzel, Jaroslava Schallerová, Lenka Filipová, Dáda Patrasová, Jan Kraus. Není bez zajímavosti, že písně otextoval Jiří Štaidl a nahrál orchestr jeho bratra Ladislava. Prostě romantická vzpomínka na mládí.

Tato slovenská verze soutěžního pořadu je podle mne o třídu lepší než býval její český protějšek. Má totiž skvělého moderátora - celý pořad stojí a padá s Andrejem Bičanem. Bez zajímavosti nejsou ani odpovědi dotazovaných účastníků průzkumu. Pokud to jde, snažím se občas strávit půlhodinku před televizním zpravodajstvím s tímto pitvořícím se a vtipným chlapíkem.

Tento pamětnický film mě překvapil v na svou dobu otevřeným přístupem k otázkám sexu a nevěry v partnerských vztazích. Snímek disponuje skvělým hereckým obsazením, obzvláště Růžena Nasková se své role zhostila s vtipem, elegancí a šarmem opravdové dámy. Nemanželské dítě, nevěra, tři rozvody v rodině a úplatkářská aféra zetě ve vládních kruzích, co může být dneska aktuálnějšího.

Výpravná pamětnická romance s krásnými efektními kostýmy, sentimentálním příběhem a dobrým hereckým obsazením. I když je Lída Baarová spíše krásná žena než dobrá herečka, tak role v tomto filmu ji sedla a Gustav Nezval se v roli fešného důstojníka taky neztratil. Oddechový film s krásnou výpravou, škoda, že jen černobílý, ale celkově velmi příjemná pohodová podívaná. V době premiéry si dámy určitě braly do kina kapesníčky.

Mám pro tyto stařičké filmy slabost. Tenhle byl natočený podle divadelní hry Edmunda Konráda a je to na něm znát. Hugo Haas, který filmu dominuje vede s ironií a vtipem sobě vlastním sáhodlouhé monology a ostatní mu jen přihrávají. Je to film jednoho muže. Možná toho šišlání je tam příliš, ale i tak je docela roztomilé. Doba se mění, současní žebráci by si sotva dokázali vydělat na činžovní dům.

Rosamunde Pilcher chrlí romantické slaďáky na běžícím pásu a německá ZDF je natáčí se stejnou vehemencí s jakou je zařazuje do programu naše televize. Musím přiznat, že mám ráda romantické filmy od anglické BBC, která je rovněž natáčí, ale na nesrovnatelně vyšší úrovni. Těžko říci, jestli je za slabou kvalitu snímků na vině anglická autorka, které byl v roce 2002 udělen královnou Alžbětou II. Řád britského impéria, nebo německá produkce. Jednou za čas se taky na takový film kouknu, jako v tomto případě. Opominu-li slabé, téměř divadelní výkony málo známých herců, jednoduchý a průhledný příběh, zůstává mi k ocenění velmi krásné přírodní prostředí v němž se natáčelo a honosný půvab starého panství. Na tyto filmy je třeba se dívat jako na pohádky pro dospělé, kde dobro zvítězí a Popelka je závěrem bohatá a šťastná. Že mi připadají naivní není rozhodující. Jistě musejí mít své diváky, protože jinak by je sotva točili. Trocha té tolerance občas nazaškodí.

Stará komedie z cirkusového prostředí, kterou jsem kdysi měla moc ráda. S odstupem času už to není taková paráda. Zřejmě jsem zhýčkaná atraktivnější podívanou. V současnosti už dle mého příběh nemá takový spád a některé situace se mi nezdály tak vtipné jako tehdy před lety. Vadily mi i zpomalené pohyby artistů nebo délka některých vystoupení. Ale i tak jsem se na film z nostalgie ráda znovu podívala.