Skuby47

Vůbec nevím, jak zdůvodnit, že se mi tento seriál tak líbí. Možná tím, že je vtipný, pohodový, určený starší generaci k níž taky patřím a tahle babča Jessica Fletcherová je mi sympatická. Aura hvězdy mezi spisovateli detektivek a magnetu na vraždy všude, kde se objeví, Angele Lansbury vyloženě sedí. Ponechávám stranou zajímavý fakt, že její rodná obec, kde se vyskytuje nejčastěji, má jistě největší zločinnost v celé Americe a pokud bych chtěla vypátrat, kolik má tato víska obyvatel, mohla bych narazit na skutečnost, že byla již zcela vyvražděna. I když mi její logické vývody mnohdy unikají, tak vrahem je docela spolehlivě, jako v každé správné detektivce, vždy ten nejméně podezřelý.

Na tuto dobrodružnou pohádku je třeba se dívat s nadhledem, nehledat logiku a nehrabat se v detailech. Má ve své kategorii značnou konkurenci, s čímž souvisí i originalita námětu. Pominu-li Indiana Jonese, který stojí o třídu výš a taky byl první, tak podobnému tématu se věnuje Lara Croft, Flynn Carsen, Šifra mistra Leonarda a řada dalších, více či méně povedených snímků. V takové konkurenci se mi jeví tento film jako slušný nadprůměr a to díky napínavému příběhu, profesionálnímu hereckému výkonu Nicolase Cage, slušné výpravě a svižnému tempu. A ten poklad, to bylo něco. Pro mne je to film, který se dá vidět i podruhé.

Každá televize, která musí zajistit čtyřiadvacetihodinové vysílání, zaplňuje dopolední i odpolední čas, kdy divácká sledovanost klesá, pořady méně finančně nákladnými. Tento nemocniční krimiseriál k nim taky patří, ale ve své kategorii ho řadím k těm lepším. I když není nikterak objevný, svůj úkol nenáročné zábavy plní. Přestože jednotlivé epizody řeší podobné případy, jako řada jiných seriálů a mnohé nelogičnosti se tam najdou, ráda se na něj občas dopoledne podívám.

Průměrný sci-fi s ekologickým podtextem mne příliš nenadchnul, čekala jsem víc. Protože se jedná o poměrně nový film, budu kritičtější. Na toto téma už byly natočeny mnohem kvalitnější snímky. Myslím, že dnešní digitální a trikové možnosti zůstaly nevyužity. Zmatené cestování ústřední trojice působilo chaoticky a Golemovi podobný Gort mne nepřesvědčil i kdybyby sebevíc chtěl, že by dokázal zničit planetu. Dorazila to naivní myšlenka, že se lidstvo pod tlakem nepříznivých okolností polepší.

Tento dobrodružný rodinný film je určen spíše dětem a tak je nutno na něj pohlížet. Taky už má padesátku za sebou, působí naivně a současným filmům nemůže co se týče akčních a bojových pirátských scén konkurovat. Z druhé strany bitky byly natáčeny bez triků a zvířata, ať už cirkusového původu, či vycvičená v ZOO se svých rolí zhostila se ctí, což se ale o všech lidských představitelích a jejich mnohdy nelogickém počínání říci nedá. Buďme shovívaví k dokonalým nažehleným kostýmům a nepravděpodobnému stavebnímu umu této rodiny, jejíž robinzonáda mi připomněla Verneův Tajuplný ostrov. Takové filmy se kdysi dávno točily a dneska to pro mne byla docela milá vzpomínka na ty časy.

Nikterak originální a trošku naivní komedie s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Třiatřicetiletá Jiřina byla na roli nastávající novomanželky trošku v letech a její potřeštěné herectví připomínalo silvestrovské scénky s Vladimírem Menšíkem. A Karel Höger do téhle taškařice nezapadl vůbec. Ve výsledku to ale nebylo špatné v porovnání s tím, co se namnoze točí dnes. Celkem slušné retro se zajímavými dobovými záběry, několika vtipnými uvědomělými hláškami a tanečním křepčením pánů v oblecích mne docela pobavilo.

Zvláštní a zajímavý snímek zabývající se otázkou víry a morálky. Pro věřícího člověka nepřináší nic převratného a pro nevěřícího je spíš dogmatický a málo přesvědčivý. Hodnotit herecké výkony nebo technické či umělecké parametry filmu v tomto případě nebudu, protože o ty tu nejde. Napíšu, co se mi v souvislosti s filmem honilo hlavou. I když Desatero představuje jakýsi morální kodex a asi i základ novodobého zákonodárství, v moderním světě ve střetnutí vědy s vírou, dostává víra pěkně na frak. A to ponechám stranou církve a jejich světské reprezentanty, kteří na tom mají svůj podíl honbou za majetkem, nedůvěryhodnou politikou a pedofilními kauzami. Člověk, který káže vodu a sám pije víno, nemůže lidi přesvědčovat o morálce či víře, pokud sám nejde příkladem. Víra nepotřebuje agitaci, ta buď je nebo není. Nedá se naučit ani přesvědčováním získat. Věříme, protože chceme věřit. Tento film srovnává víru a morálku ve dvou časových rovinách, nutí k přemýšlení a i když současnost trochu odlehčuje a přikrašluje, rozhodně stojí za shlédnutí. Tak mě v této souvislosti napadá, jak by asi reagoval hlavní hrdina, kdyby zabloudil na zdejší diskuzi.

Tento typ dedukční detektivky mám ráda. I když jsem staromilec, tak musím připustit, že tahle forma modernizace klasického námětu se moc povedla. Nelze mu upřít překvapivou originalitu. Přitom neztrácí tajemství, napětí ani kouzlo staré detektivky i když se tu cestuje taxíkem a pracuje s počítačem a mobilem. Navíc Sherlock v podání strhujícího Benedicta Cumberbatcha zatlačuje do pozadí všechny ostatní. Tento charismatický detektiv svým brilantním hereckým projevem dominuje celému příběhu. Když opustí scénu, je tam mrtvo. Jeho dedukční schopnosti, ironie a sarkasmus z něho dělají fascinující téměř démonickou osobnost, jakou literární Sherlock Holmes určitě byl. Myslím, že i pan A.C.Doyle by měl radost.

Klasický dobrodružný western na jaké jsme kdysi v mládí chodívali do kina, neztratil pro mne ani po letech nic ze svého kouzla. Příběh s vůní dálek natočený v působivých přírodních scenériích, s podmanivou hudbou a s poctivým drsňákem Johnem Waynem v hlavní roli sice nepřekvapil originalitou příběhu o boji indiánů a bílými osadníky, ale ani nezklamal slušnou výpravou a příjemnou atmosférou bez zbytečné agrese a brutality. Dobře se na to koukalo.

Tento spíš zajímavý než poutavý pamětnický film jsem viděla dneska prvně. Je to jeden z našich nejstarších zvukových snímků a těch více než 80 let je na něm znát. Příběh je prostinký, velmi zvolna plynoucí, ale jeho provedení a nasnímání je na svou dobu vskutku nevšední a velmi působivé. Herecké výkony jsou překvapivě civilní. I když se Struna zhostil své role se ctí, viděla bych jako věrohodnějšího představitele charismatického milovníka někoho pohlednějšího, třeba Rolfa Wanku. Tento film bych doporučila spíš náročnějším divákům, kteří docení jeho kvality, protože moji vnuci by ho jistě strhali jako nudný.