Kulmon

Snímek o generaci mladých lidí, kteří mají dáno do vínku rebelovat proti světu, dospělým i svým vrstevníkům. Zde pochopíte, kdo to byl James Dean a co musel znamenat pro tehdejší mladé lidi. Neuvěřitelné charisma. Film sám je však trochu nadhodnocen. Na rebelský mi přijde až příliš svázaný.

Tyto středověké balady uměl takto jen Bergman a Vláčil. Jen oni uměli vyjevit život ve středověku tak, abychom uvěřili, že se to skutečně mohlo stát. Pramen panny staví hlavního představitele (opět charismatického Maxe von Sydow) před religiozně zabalené dilema, které k potěšení diváka vyřeší zcela bez skrupulí.

Zcela šablonovitý hollywoodský romantický příběh ... ale! V hlavních rolích můžeme spatřit okouzlující Ingrid Bergman a charismatického Caryho Granta. A to je dostatečná výmluva, kvůli které je třeba tento film vidět. Mezi těmito dvěma legendami filmové historie to totiž pěkně jiskří. Cary navíc skvěle tančí a dozvíme se ještě jednu životní pravdu: "Nic nezní tak přirozeně, jako když žena lže."

Oproti Sňatkům z rozumu se jedná o mírný kvalitativní krok dolů. To je zapříčiněno mj. i 18letou pauzou. Jiřina Jirásková, která byla v prvním seriálu stará i na starou pannu zde v pětapadesáti hraje novopečenou matku. Ale na druhou stranu je třeba vyslovit tvůrcům dík, že nezměnili starou sestavu a ponechali např. i Míšu (O. Krejča ml.), který se z mladíka stal 40letým gymnazistou. Děj však drží vysokou úroveň, bohužel je vše zatíženo až příliš na sociální otázku a konec vykonstruovaným procesem s Omladinou vyznívá až příliš komunisticky. Stačí vzpomenout zcela poslední větu, kterou vyřkne Václav Postránecký. Hned jsem si vzpomněl na Únor a dobře mi z toho nebylo.

Další z Hitchcockova oblíbeného motivu - muže, neprávem obviněného ze zločinu (Nepravý muž, Na sever severozápadní linkou). Na rozdíl od dalších dvou mnou jmenovaných děl se zde jedná o komedii a je nutno si říci, že Hitchcock se cítil jako ryba ve vodě u vážnějšího tématu. Nicméně nemohu Chyťte zloděje zavrhnout. Cary Grant září jako za mlada. Naopak mi stále více vadí Hitchcockem často využívaná zadní projekce.

Neznámý válečný snímek, který však svou kvalitou může zdatně konkurovat těm známějším a mnohdy méně dobrým. Na svou dobu obsahuje skvělé efekty, které vyniknou nejen při anglickém útoku na německé přehrady. Ve filmu je navíc sympatická dvojice Michael Redgrave jako potrhlý vědátor, který vynaleze nový způsob ochormení německého útoku; a Richard Todd jako Guy Gibson.

Jestliže jsem předchozích sedm filmů Billyho Wildera vítal s nadšením a všem jsem dával bez rozmyslu plný počet, tak zde se jedná o první zklamání. Komedie není pro Wildera tím pravým žánrem. Audrey Hepburn je sice okouzlující, ale Humhprey je pro ní prostě starý. V tomto filmů se zdá být dokonce přestárlý a zdaleko to mezi ním a Audrey nejiskří jako s Lauren Bacall. Navíc je nutno zmínit, že první část filmu je neskutečná nuda. Takže slabší ****.

Final Break lepší než jsme čekali, ale přece jen s nádechem něčeho zbytečného. Závěr nemá v sobě zmatky a neuvěřitelné zvrat(k)y jako konec čtvrté série, ale přecejen cítíme, že už to není ono. Nostalgické vzpomínky dají zapomenout na ty nesmysly, jímž jsme byli v závěrečných epizodách vystaveni. Konec dobrý všechno dobré. Jen si tak říkám, to Scofield taky nemohl napoprvé utéci již během prvního dílu? :-)

Výtečný Zinnemannův film z válečné doby. Odehrává se přitom ve výcvikovém středisku, kde se nacházejí nejrůznější typy vojáků. Zinnemann se nebojí kritiky a ukazuje, jak zde probíhala šikana a osobní ambice byly výše než ambice vojenského útvaru. Největším sympaťákem zde je Montgomery Clift, tvrdohlavý jako pozdější Frajer Luke a jehož kamaráda zde ztvárňuje mladý Frank Sinatra. Na pozadí toho všeho se odehrávají milostné románky, které vojáci potřebují tak jako ostatní lidé, ba možná ještě víc. Vyvrcholením snímku je japonský útok na Pearl Harbour 7. prosince 1941.

Skoro o půlnoci sledoval jsem V pravé poledne. A nebyl to dobrý nápad. Absolutní neakce mne uspávala. Film má hodinu dvacet pět minut a z toho první hodinu deset se vůbec nic neděje. Gary Cooper lítá jak splašenej po městě a shání pomoc. Kdyby film zachránilo alespoň těch závěrečných deset minut, ale gradace žádná, totální zklamání. Film se přitom odehrává v reálném čase, ale tuto pozoruhodnost, ze které se dalo mnohé vytěžit, Fred Zinnemann trestuhodně promrhal.