Vančura

Trochu jsem se bál, aby to nebylo něco jako ta japonská blbost Naneživo, ale naštěstí Norové to vzali za jiný konec a vůbec to není špatné, a tak jsem si opět - jako už tolikrát předtím - potvrdil, že Edisonline je už nějakou dobu VOD s nejzajímavějším výběrem filmů, a díkybohu za to.

Chápu, proč se to vydává za komedii, ale na mě to naopak působilo příšerně depresivně, ta představa, že byla někdy doba, kdy mladí muži museli žít v něčem tak příšerném, s nulovým soukromím, kde ani na pokoji nebyla tekoucí voda, o hajzlu nemluvě (neb byl jeden společný na chodbě), a kde ještě bylo nutno podřídit se diktátu nějaké báby, která to celé měla na povel. Díkybohu, že jsem se narodil do doby, kdy jsem už tohohle pekla byl ušetřen (i když samozřejmě každá doba má svoje, tak minimálně v tomhle ohledu jsem rád, že jsme se fakt posunuli). Ale to jsem odbočil. Filmu jsem dal šanci díky kvalitnímu obsazení a zdejšímu vysokému hodnocení, ale takřka mě šokovalo (nic jsem si o něm totiž předem nezjišťoval), že se to skutečně téměř celé odehrává v jednom pokoji a celou dobu se tam jen řeší, že se Mulligan chce zbavit Anděly a ona tomu vzdoruje, což extrémně brzy začne být nesnesitelně natahované, a celou dobu mi byly neuvěřitelně lhostejné problémy, které ty postavy řešily - panebože, no tak by ta blbá bába zjistila, že si vzal na pokoj holku, no a co má jako být, honilo se mi pořád hlavou. Skutečně mi to přišlo zoufale nevtipné, a připomnělo mi to moji averzi k činohře, kterou mi přesně tento typ konverzačních komedií navždy zprotivil.

Kdo zná Šmídmajerův režijní styl, nemůže být překvapen, takže zde jen servíruje svoje obvyklé ingredience, které mě k smrti nudí, což v kombinaci s krajní nesympatičností hlavní postavy jakož i celého castu zapříčinilo, že mi ten film přišel prakticky nesnesitelný.

Ester Geislerové bych osobně přál pořádnou roli, a tak mě mrzí, že když už někde měla větší herecký prostor, byla to zrovna takováto prostoduchá komedie, která je bohužel zcela tuctová, nevtipná, dokonale předvídatelná, a asi jediné pozitivum na ní je, že ve skutečném životě naštěstí herečka se svou postavou nic společného nemá, což mě celou dobu hřálo na vědomí. Btw. co je to za hrozné klišé, že nejlepší kamarádka hlavní postavy v tomto typu filmů musí být vždy tak nesnesitelná píča?

Už Známí neznámí mi přišli veskrze jako nesnesitelný film, ale v téhle sračce se Marianková ještě překonala a natočila něco, na co jsem jen nevěřícně zíral, jestli si ze mě ten film dělá prdel, nebo to fakt myslí vážně. Ten film v sobě dokonale ztělesňuje to nejhorší ze současné pokleslé české komerční produkce, a celé je to tak nesnesitelně trapné, s příšerným obsazením i hereckými výkony, uboze nevtipné, scenáristicky stupidní, dějově nevěrohodné a schematicky předvídatelné, že pustit si to na Netflixu se prakticky rovná okamžité lobotomii s nevratnými následky. Když si myslíte, že hůř už být nemůže, prakticky každá nová česká komedie vás ráda přesvědčí o opaku.

Velice příjemná romcom záležitost (mj. díky atraktivním lokacím a zdařilému obsazení - především Sydney Sweeney je zde mimořádně hot, a ostatně ona byla hlavní důvod, proč jsem to chtěl vidět). Dějově je to sice samozřejmě dokonale předvídatelné, ale ta letní mořská bezstarostná pohoda prostě přebíjí vše, a každému fandovi žánru mohu tento film s čistým svědomím doporučit, nebudete litovat.

Nesnesitelná slátanina, pro jejíž debilitu není slov, navíc je to tak šílené nudné, že je to prakticky nesledovatelné, a sedět u toho více než 5 minut se rovná čisté tortuře a kolosálnímu výplachu mozku.

Nechápu, proč mi o tomhle filmu nikdo neřekl dřív - jeho objev mě neuvěřitelně nadchnul, protože bych nevěřil, že někdo mohl něco takového natočit - ten nápad, kdy se Praha ve filmu vydává hned za několik evropských metropolí, je sám o sobě fascinující bizar, což v kombinaci s parádním soundtrackem a spoustou hezkých holek dalo vzniknout filmu, u kterého jsem málem umřel smíchy. Vidět to po 20 letech od premiéry navíc znamená, že už se z toho pomalu stalo slušné retro zachycující spoustu dobových detailů a lokací, které už dnes vypadají úplně jinak, takže z toho na člověka trochu i padne smutek, jak ten čas letí.

Veskrze nesnesitelná komerční sračka pro hodně nenáročné diváctvo, která se naštěstí z hlavy vykouří více než rychle, abych zapomněl, že jsem něčím tak debilním mrhal čas.

Prakticky celou dobu mě to bavilo a velkoryse jsem mávnul rukou nad některými momenty, kdy to ne zcela funguje, ale pak přišel ten protivně useknutý závěr, který mě dokonale otrávil, takže jsem z toho měl nakonec bohužel rozporuplné pocity, což mě mrzí, protože se považuji svým způsobem za Pavlíčkova fandu a na film jsem se hodně těšil.