tenebrae86

Toto mi bylo "doporučeno" jako milovníkovi zvířat, že prý co si o tom myslím. No... řekněme, že je to velice diskutabilní dílo. Ale čistě subjektivně se mi to hrubě nelíbilo. Sám mám doma rok a půl starého zrzavého kocoura, takže sledování "kaskadérských" scén, u kterých je dospělému divákovi jasné, že některé z nich použitá zvířata nemusela přežít (při pádech z útesů do rozbořených vln, sjíždění řeky v krabici, soubojích s jinými zvířaty a podobně přišlo údajně o život asi 20 koťat), pro mě bylo více než bolestné :(. Film má určitě své kvality a vyžádal si roky trpělivé práce a řemeslného umu. Ale tohle bohužel v tomto případě hodnotit nedokážu. Zlatý Cannibal Holocaust, tam ta zabitá zvířata štáb alespoň snědl.

Oproti předchozímu seriálu, dokonalému Too Old To Die Young, se může zdát, že nám Refn trochu vyměknul, ale za to podle mě může relativně slabší scénář. Sara Isabella Jønsson Vedde zkrátka není Ed Brubaker, takže místo ultra násilné a hyper perverzní gangsterky tu máme mysteriózní pohádku o andělské mimozemšťance s kouzelnými schopnostmi. Žádný strach, násilí i napětí zde přirozeně je, stejně jako Refnův typický zvrácený smysl pro humor, jen už to není takový divácky nepřístupný hardcore jako minule. Forma je ale opět naprosto dechberoucí. Něco mezi Dariem Argentem a Davidem Lynchem, to je současný NWR. Z těch jeho sugestivních audiovizuálních orgií mám permanentní topor a již hladově vyhlížím další Nicolas Netflix Refn projekt :). P.S.: Palec nahoru za závěrečné cameo Hideo Kodžimy.

Remake filmu Vampyres z roku 1974. Po všech stránkách slabší než originál, snad jen hlavní představitelky bisexuálních upírek jsou stejně sexy v obou verzích. Děj doznal malých změn, ale jinak je to prakticky přetočené slovo od slova, až to chvílemi působí skoro jako parodie. Ale za shlédnutí to stojí. Obzvláště fandům postarších erotických euro-hororů, jaké točili například Jess Franco nebo Jean Rollin, lze tento obskurní retro krvák doporučit. Dnes se takové filmy už netočí a tento jim vzdává pěkný hold.

Řemeslně sice kvalitně zrežírovaný, obsahově však průměrný a špatně napsaný slasher s neuvěřitelně hloupými postavami a chabou závěrečnou pointou. Proč tedy čtyři hvězdy? Důvodem je vynikající atmosféra a parádní strašidelné prostředí odlehlého starého domu. Režiséra Josého Larraze jsem objevil teprve nedávno a jeho tvorba mi maximálně sedla. Ať už jde o jeho rané 70´s horrory plné fetiše, sexu a exploatace či pozdní podivné slashery, mezi které se řadí právě Deadly Manor. Neumím to přesně popsat, ale to prostředí, ten vlhký les, ten zatuchlý děsivý barák, kobka s rakvemi, skalpy ve skříni a vůbec ta zvláštní atmosféra plus nostalgický 80-90´s feeling... celá ta symbolika mi připomínala něco hrozivě povědomého, takže mé hodnocení je hodně subjektivní. Viděl jsem tam samozřejmě spoustu nedostatků (hlavně ve scénáři), ale i tak mě to strašně bavilo. Filmové horory mají být hlavně o pocitech ze sugestivního audiovizuálního zážitku a ne z nějakého dokonale napsaného příběhu a perfektně vybroušených dialogů. I grafické znázornění vražd mi tady přišlo originální, páchají se sice trochu mimo záběr kamery, ale rozhodně jsou zajímavé a nepříjemně naturalistické. Uznávám, že závěr se příliš nepovedl, ale zklamaný jsem nebyl, celkově bylo na co koukat.

Levný, ale zábavný 80´s slasher s velmi řídkým a přímočarým dějem, partičkou neustále hláškujících "teenagerů" a kupou brutálních vražd. Napětí a atmosféry tu sice moc není, zato z filmu, ač jde o horor, vyzařuje pohodová atmosféra a dobrá nálada. Tvůrci a herci si natáčení užívali, brali to jako prázdniny a ve výsledku je to vidět. Za mě sympatická oddechovka. Hodnocení: 3,5*

Já takový strach z černochů jako má uživatel G04T nemám, takže jsem se nechal zlákat posterem a toto giallo si užil bez předsudků. Krom domorodých rituálů a nahatých Haiťanek mě film zaujal hlavně výrazným vizuálem a parádní kamerou, která vytváří místy až hypnotickou atmosféru. Děj mě díky exotickému a pro daný žánr dosti netypickému prostředí hodně bavil, líbily se mi vraždy, snové sekvence i erotické scény. Možná příběh byl trošku slabší a závěr úplně mimo, ale i tak jsem byl spokojen. Jako pokročilý giallo fanda jsem si tam to své rozhodně našel. Navíc forma pro mě u těchto filmů bývá důležitější než obsah, takže s klidným svědomím uděluji 4*.

Naprostá klasika a zlomový film, který změnil můj pohled na béčkové horory. Navíc spustil období krvavějších béček, které byly po roce 2000 nutně potřeba, což v roce 2005 vyvrcholilo filmem Hostel. Jako fanoušek žánru jsem Rothovi vděčný a i když většina jeho novějších filmů za moc nestojí, vždycky pro mě bude frajer.

Výborný dokument, který dost dobře ukazuje monstrózní atmosféru památného ročníku festivalu Woodstock. Z mého pohledu to byl asi jediný ročník, který za něco stál. Pořadatelé sice totálně selhali, ale podle všeho nikdo neumřel (na rozdíl od vychvalovaného 69. roku, kdy na festivalu umřeli hned dva lidé) a nic zas tak hrozného se nestalo. Prostě jen příliš mnoho lidí a trošku divočejší párty :). A palec nahoru pro Freda Dursta, ten se s tím nesral.

D'Amato si s Eastmanem a svou partou kámošů vyjeli na tropický ostrov a tam během dovolené natočili najednou hned několik stylových porno hororů (proto jsou si ty filmy jako Porno Holocaust, Sesso Nero atd. tolik podobné, protože byly točené souběžně). Tento se mi líbil zatím nejvíc. První třetina je dnes již nekoukatelná hardcore srágora, u které jsem po nekonečném záběru na Shannonova poďobaná varlata děkoval bohu za rychloposuv, druhá třetina už snesitelnější mysteriózní soft eroťák, kde se vyřádí hlavně Eastman, který prcá zásadně jen přes rifle a pak nastupuje těžkotonážní, atmosférická a pravá hororová třetina poslední, u které mé hodnocení vyskočilo takhle vysoko. To utrpení za to stálo, Massaccesi ve své době horory uměl, jen z té jeho porno tvorby bych doporučil spíše pozdější devadesátkové kousky s Roccem Siffredim. I když i dnes se samozřejmě najdou labužníci, kteří raději pořádný "vintage" :).

Dobrodružný exploitation trash, odehrávající se před 200000 lety, kdy mezi sebou různé primitivní lidské rasy a nepřátelské kmeny bojují o nadvládu a přízeň Medvědího boha. Příběh není špatný, líbilo se mi jeho vyprávění pouze prostřednictvím obrazů, jelikož herci ve filmu vůbec nemluví, jen vydávají opičí skřeky. Občas si sice tvůrci při vysvětlování toho co se zrovna děje počínali dost neobratně a pravěcí lidé tu díky tomu, jak se snaží posunky a přehnanými reakcemi zmateného diváka držet v pozornosti, vypadají jako banda naprostých imbecilů, ale budiž. Beztak je to jen ultralevné italské céčko. Ale když si zvyknete na ty srandovní paruky, laciné masky a zapomenete na cirkusové scény s medvědem na vodítku, toho humoru tady zase tolik není. Film se tváří docela vážně až zadumaně, má podivnou melancholickou atmosféru, záběry krásné až mystické přírody, jednoduchý, hypnoticky otupující synťákový hudební podkres a několik velice vypečených kanibalských gore chuťovek. Nepřátelé tu totiž padlým bojovníkům uřezávají hlavy a pak konzumují jejich ještě teplé mozky. Až mě trošku natáhlo, palec nahoru :). Tento film byl ještě do nedávného vydání na blu-ray naprostá raritka s velmi slabým hodnocením, ale mě se celkem líbil. Do sbírky určitě pořídím a rád někdy kouknu znova, i když na žánrový vrchol a evidentně svůj velký vzor "Boj o oheň" z roku 1981 to rozhodně nemá.