Naslund

Komu se líbil seriál, bude se zde pravděpodobně nudit polovinu času a zbytek nadávat, co bylo původně lepší. Hlavně takový scénář nemůže zachránit ani propracovanější animace a ani božská píseň Sora. Sice je děj zcela jiný, ale přesto každou chvílí kdesi schází dlouhé časové pasáže pro vývoj postav. Nejlegračnejší mi přišlo, když se Hitomi vyznala Vanovi, přestože v jejich první a v té době poslední společné scéně se jí jako po krvi prahnoucí fanatik snaží Van zabít. Postavy se tam celou dobu náhodně vynořují a zase mizí... asi to mělo udělat radost fandům seriálu, ale přínos žádný. Alespoň charismatický Dilendau je pořád stejný šílenec (jeden z těch nejlepších vůbec). Celkově škoda, protože začátek vypadal slibně.

Originální tah s převedením do 3d animace se podle mě velice vyplatil. Sice většina žen vypadá jako pomalovanej kus dřeva a mnoho postav se tak i pohybuje, ale díky této oběti mohou vypadat akční scény daleko přirozeněji a hezky nasvícené místnosti působivěji. Co mi bránilo v lepším prožitku, byl pro mě trošku nudnější závěr, a především zoufalá motivace postav. Snad nikdo se nechoval celou dobu normálně a většina bojovníků by se svou inteligencí mohla stěží rovnat lumíkovi na tripu. Na druhou stranu, Hopkins byl i ve své animované podobě výborný.

Občas mi přišlo, že je to taková verze Berserka pro holky, takže pokud chcete přesvědčit holku k sledování anime, tohle bude správnější varianta. Fantasy je všeobecně po málu a těch skvělých by bylo tak do 30ti. Po prvním shlédnutí jsem dal jen 4*, protože mě naštvala poslední čtvrtina, ale když už jsem podruhé věděl, jak to dopadne, tak to bylo ještě podstatně lepší. Dokonce to zapůsobilo tak, že přepisuju celý komentář a určitě se brzo podívám zase. První tři čtvrtiny jsou úžasné. Sice tomu hodně pomáhá perfektní soundtrack, ale i tak. Scény jako setkání na louce uprostřed noci, nebo Draydenova rozmluva s vodní pannou jsou nezapomenutelné a pouštěl jsem si je mnohokrát. A takových scén je tam ještě daleko víc. Allena teda pořád nemám rád, ale všechny ostatní postavy bych pomalu dokázal obrečet. Mimochodem anglický dabing je příjemný, jako tah polystyrenem přes okno, tak se mu raději vyhýbejte.

Burton mě již zase potěšil svým bizardně vizuálním ztvárněním a neméně bizardními postavami. Zase se mu povedlo ukořistit výborné herce a ti se mu skvěle odvděčili. Kromě tohoto však nemám co vychvalovat. Z písní se mi líbila zhruba jedna třetina, což je na muzikál poměrně málo. Nejvíce mě pobavila scéna plánování výroby koláčů, která mi jako jedna z málo scén přišla skutečně muzikálová. Co mi nejvíce kazilo dojem, byla celkem jednoduchá předvídatelnost, ale možná jsem měl jen "štěstí" při odhadu, do kterého jem byl více méně tlačen.

Koho už nebaví stokrát ohrané příběhy a zvraty, dočká se zde toho, po čem touží. Pokud ne, uvědomí si, že ho právě tyto ohrané věci stále přitahují. Nedávno jsem se pokoušel někomu vysvětlit, o čem Mushishi je, ale po pěti nedokončených větách jsem si uvědomil, že to nedokáži. Seriál nenabízí žádné strhující tempo, cool hlášky, senzační humor či tuny napětí. Čím tedy může zaujmout? Mě osobně v prvé řadě samotným mushishim Ginkem. Přestože charismatem zrovna nesrší, jeho profesionalita a lidskost mi imponují. Dále mě pak uchvátily příběhy, ze kterých by se dalo udělat námětů na stovky filmů, a atmosféra, jež by se i nejostřejším nožem těžko krájela. Jediný nedostatek spatřuji v zábavnosti. Protože jde povětšinou o silně mystické až hororové příběhy, hodí se seriál na pozdější hodiny. Dusná atmosféra a nízká hodnota dramatičnosti pak spolu se zvoleným časem mohou působit jako kombinace několika uspávacích prášků. Proto mi také sledování trvalo 26 dní. Na druhou stranu jsem za celou tu dobu neměl nejmenší problémy s usínáním.

Pokud občas sledujete nějaká anime, patrně jste již název Doraemon někde zaslechli nebo nepochopili pár na něj směřovaných odkazů. V Japonsku je Doraemon jednou z nejslavnějších seriálových postaviček, ale o koho vůbec jde? Doraemon je velký robotický kocour, který přišel do Japonska ze vzdálené budoucnosti. Dělá společnost malému klukovi Nobitovi a na břiše má obří kapsu plnou úžasných vynálezů. Nějak se mu nedaří odhadnout jejich slabinu a vždy je v dobré víře propůjčí Nobitovi, který si je nejprve užívá a poté na ně z nerozvážnosti doplácí. Seriál je určený spíše pro dětské obecenstvo, ale dospělí by neměli mít problémy to s ratolestmi vydržet. Pět hvězdiček nedávám proto, že bych hltal jeden díl za druhým, ale kvůli velice pěknému způsobu výuky malých. Zábavným způsobem (Lehce pod úrovní zábavnosti Rodiny Smolíkových) jsou vysvětlovány způsoby dobrého chování, pravidla bezpečnosti a mezilidské vztahy. Pokud je někdo na někoho naštvaný, slovně to odůvodní a děti nemohou být zmateny. Hodnotím na základě zhruba deseti náhodných dílů, což při celkovém počtu 1787 dílů není příliš směrodatné, ale alespoň něco.

Druhý díl mi sedl již více, než první, protože bylo čeho se od začátku chytat. Animace stále nemá až tolik snímků, ale ty barvy jsou pořád nádherné a atmosféra houstne víc a víc. Tentokrát jde již i o poznávání postav a odpadlo zhruba 30% mluvení, čímž si u mě film především šplhnul před jedničkou. Tímhle tempem zlepšování by měla trojka Tsuukaku Zanryuu 5* jistých.

Poprvé možná pobaví, ale málo koho bude dál bavit stejný humor, kde se všichni stále mlátí a prdí. Občas se mezi tyhle dvě složky vetře i něco vtipnějšího, takže taková katastrofa to zase není.

Mělo by jít o sedmidílnou sérii filmů, které na sebe budou příběhem vzájemně navazovat jen místy. Druhým filmem a to úplným začátkem je Satsujin Kosatsu. Po prvním díle jsem lehce zmaten. Ne obsahem, ale vlastním dojmem. Není nic, co bych mohl třebas subjektivně vytknout, ale přesto nejsem spokojen. Patrně budu až ráno po důkladné usínací analýze. Nyní mi to přijde jako namontování Shinkaiova stylu na Ghost in the Shell... krásné a smutné až depresivní prostředí, příběh skoro o ničem, který uplyne rychlostí přeletu mráčku na modré obloze, a do toho spousta více, či méně filosofických úvah. Jinak doporučuji dovětky za závěrečnými titulkami. Byla by škoda nevšimnout si tak násilně protlačované účelné morality. Ještě musím pochválit jednu věc, která nikoho zrovna moc nepřitáhne... krev zde má snad tu nejhezčí barvu krve, kterou jsem kdy viděl :)

Pro děti do 12 let bomba, ale jinak mi to nepřijde nijak světoborné. Sice se občas zableskne záchvat invence scénáristy a hudba má velice správný náboj, ale jinak dost stereotypu a alespoň pro mě těžko snesitelný bzukot hlavní hrdinky. Na jiné krátkometrážní zábavné seriály prostě nemá.