kulyk

Jak vás tak čtu, jste přesvědčeni, že snobský, odpudivý plešmoň s dvěma erektovanými plži pod rypundou je dokonalým ztvárněním perverzních představ madame Agáty. Nezbývá mi, než s davem souhlasit.

Sandras ceckn in der staf besťyše.....hmm, noch imr gud, jak říkáváme my, vilní dojčťynáři. To si jednou Ivan zase spletl kombajn s tankem a odzkoušel nějaký ten BUK, aby však pro změnu nesundal bandu Holendrů na tripu, ale vlastní satelit, co před léty dělával Lajce bojfrenda. Ten se tím pádem rozmělnil na kousky menší, než malé. Těžce podceňovaný problém vesmírného smetí tak obdržel další dimenzi a máme zde zápletku. Zatímco se nějaký kulyk soustředil na trenky uvadající Buldokové či na to, zda je z kosmu vidět jeho dvoreček, vnímavější diváctvo si může přijít i na nějaké to napětí od začátku až do konce, relativně strhující tempo a píčovin či patetických plků v míře snesitelné. Smekám předkožku před tím, jak se dokáže zbotoxovaná padesátka popasovat s gravitací a pětkuji nejen její trojky, prosím.

Ze všech těch kravení neprůstřelného mamlase s přebujelým vztahem k ostrovu křivozubých se jedná o kravení nejzdařilejší. Mamlas je totiž alespoň škrábnutelný, tajemná Em se Tleskačovi na kobylku tentokrát tak snadno nedostane a animaci u titulků považuji za jednu z nejlepších, co znám. Hezký akční počin.

Francek Kafků oprcaný Hrabalem, s troškou té Menzelovské poetiky. Ale ano.

Jako nevím, proč to pořád dělám. Snad touha přiblížit se mladé generaci i jinak, než v baloňáku s kapsami vyfedrovanými lízátkem a lentilkou, nebo cože.... Tak jsem si zase pustil hýrou komick. A je to blábol, nečekaně, že. Mám-li se pokusit o nezaujaté hodnocení, pak snad takto: film je animovaný, a to barvičkami. Prakticky z celého spektra, na pixelkách se potěšitelně nešetřilo. Vystupují v něm postavy, které se opakovaně objevují i v jiných ,,dílech" s podobnou tématikou. Díky tomu si jedinec, postižený obdivem k márvelovskému světu, může užít celou řadu hravých a propracovaných odkazů, hlášek a přesmyček. Za vznikem stojí japka, tudíž se potěší i pohledem na žertovnou obrookou figurku teenagerského vědce, hýkající v rytmu manga, logikou vzešlou ze psí prdele a jedním, dvěma velkoduchými proslovy o prdu. Přeji mu příjemnou zábavu a minimum šikany při dospívání. Debilovi.

Též si začasté přijdu jako onen exprd. Sice nemám tak kouzelně protažené oči a jméno dánského plochodrážníka, ale veledůležité kujeby, protřelé všemožnými brejnstórmingy, brejnvošingy a umanutými selfambyšnšitingy potkávám nechutně často. Na common sense sere hafík, zmrdi útočí a píča se ve svět obrací, budiž nám Drucker milostiv.

Tenkrát se ještě vyšetřovanému neříkalo soudruhu, ovšem tykalo se mu tak jako tak. Nebyl-li to ingeňjerž, dochtor, nebo jiný poddruh ,,lepšího člověka". A tak to má být, na dělný lid platí přísnost, pane rado. Kouzelná směska téměř humorných a skoro děsivých příběhů, z nichž na observanta dýchne atmosféra Prahy let třicátých (točená s občasnými renoncy v pokročilých šedesátkách). A právě onen hlavnoměstský genius loci přehluší toporné šaškarády některých herců, kupříkladu úprky podezřelých.... bych zařadil spíše do dokumentu o tanečnících svatého Víta, že. Snad jen chorea minor může zajistit, aby se zasloužilý vrah vrhal čtyřmi směry současně a když už se mu cukatůrou vykloubené údy konečně pohnou kamkoliv, překvapeně se po několika krocích zastaví a záchvat vypukne nanovo. I ten blbej šprt Mazánek by Vám na to dal razítko z brambory, že takhle se skutečně neprchá, leda pokud nechcete vyběhnout rejžovi ze záběru. Konec blábolení, klasika z největších, milujme ji.

Takže - jak mohl pan Péro (s en navíc) narvat do portmoné foto, které teprve vytvoří? Nebo Beník u fontány očumoval všechny obrázky? Čert ví. Ok, nereálný, mazlivý příběh s epesními exteriéry, který nás má krkolomně dovést k poznání, že by každý potřeboval nějakého toho fotografa, aby jím byl vtažen přes hranice připosranosti do oblasti skutečného života. Kromě mě tedy, já potřebuji spíše zbrzdit. Zoolander zahrál výborně, v tom se s panem pytlík...em neshodnu, ostatně jako i v hodnocení, ovšem jinak velice trefně vystihl hned několik důvodů, proč nechte před sledovačkou mozek na nočním stolku.

Efektně i efektivně uhňácaná skyfárna. Jde žánru až na dřeň zakopaného pudla, nesere se s žádnými philosophickými ptákovinami (na rozdíl od anime výpotků ze země vycházejícího sumce), Tomík chcípá, leckdy i překrásně bolestivě, kam jen vkročí.... no nekupte to. Možná časem v hodnocení popustím o jednu níže, ovšem chvilku po projekci plesám jako Somálčik po vylodění na lampeduské pláži.

Blábol to je, co naplat. Vypočítat z tisíců neznámých veličin jednu, kterou si namastí autorstvo kapsu, o to jde v řadě prvé, hlavně a především. Musím uznat i mírný přínos pro dnešní uspěchanou dobu, přínos, spočívající ve snesitelně zjednodušeném popisu bojových prostředků a technik jednotlivých skupin podřezávačů. Jen si tak říkám, že by Rýd, Ojeba a Hougen mohli nehezky nasrat vyfabulovaným závěrem bitky někoho, kdo ještě nevyhynul.... až se budou jednou klátit spokojeným krokem přeblafnutého milionáře ze svého oblíbeného podniku a do cesty jim vstoupí pár mračících se Samojců (Dwayne Johnson nebo Eddie Fatu, každý v hnátě jeden taluvalu, by patrně postačovali), budou z nich náhle echt smrdící válečníci.