Ivoshek

Napad asi dobrý, provedení nudné. Nebavilo me to. Plus to ma logické díry, ale to mi vlastně bylo jedno.

Dlouho to vypadá na divný, mysteriózní a netypický zajímavý film. No, a nakonec se z toho vyklube píčovina bez ničeho navíc.

Z polo-televizní netflixovské tvorby to určitě patří mezi nejpodařenější kousky. A opět se ukazuje, jak dobrá a zajímavá umí španělská kinematografie být. Příběh je docela jednoduchý, středostavovský kluk, outsider, konečně najde své místo na světě. Bohužel v partě mladistvých kriminálníků, v rámci níž se navíc zakouká do svůdné cikánky. Má to spoustu nenápadných rovin, které souvisí hlavně s tím, na jaké skupiny a podle jakého klíče se tvoří společenské skupiny a jaká pravidla pro ně v reálu platí. Navíc to má velice povedený soundtrack.

Historické filmy a seriály mám rád. Stejně tak mám rád, když se poctivě snaží držet reálií. Oboje Vávrův film splňuje. Bohužel už se mu nedaří najít přesah, oživit ty postavy do zajímavého příběhu. Dokážu odpustit, že nejsou prachy na super davový scény, kostýmy, kompars, triky... prostě, že z toho je spíš takový TV film. Ale že ani tak zajímavé období, jako je cca 1910-1914, pro tvůrce nevygeneruje nic lepšího, než slaboučké a nepříliš interesantní postavy Bartošky a Zory Jandové, to je mi teda líto.

Jeden z filmů, co tu skoro nikdo nezná, protože je španělský. A je to velká Škoda, protože je velice dobře vystavěný a díky menicimu se vyprávění dle postavy i plný zvratů a různých překvapeni. Takhle si představuju chytrou krimi.

Nějak mi tam chybí moment/y překvapení. Že bych si řekl, ty jo, tohle by mě nenapadlo, tohle jsem ještě neviděl. Jenže vůbec. Dítě, co mluví hlasem démona. Jasně. Strašidelný dům. Jasně. Bubáci ze skříně. Jasně.  Neříkám, že to je natočené neprofesionálně, nebo že bych se vůbec nelekl. Ale přijde mi to málo.

První půlka dobrá, druhá hrozně blbá. S každou další minutou je film víc a víc pitomý. Škoda. Námět o pomstě systému byl rozhodně fajn

Komiksové filmy me oslabovaly naposledy tak v době, kdy mi bylo 12. Bohužel už mi 12 není a cely ten koncept mi přijde strašně blby. Existují i blbe a současněě zábavné filmy, ale tenhle mezi ne bohužel nepatří.

Šamalaman má pořád schopnost vytvořit fakt zahadnou a strasidelnou atmosféru. Potíž je, ze to pokaždé posere scénářem, který nedává poradně smysl. Škoda

Filmů z afrických válek je jako šafránu a většina z nich je navíc o Rwandě, takže každého dalšího příspěvku z nějaké další zajímavé země je potřeba si považovat. Tentokrát je to Libérie. Místní občanskou válku tu můžeme sledovat v rámci příběhu Johnyho Mad Doga, odhadem asi tak četaře v povstalecké armádě, která organizací i chováním připomíná spíš dětský gang. Žádné velké geopolitické souvislosti tu nejsou, zato je tu hromada bezúčelného násilí na všem, co má ruce a nohy ("Hele, to je děcko nepřítele! Dej ho sem, sežeru ho."). Není to žádný velkofilm, ale jako nakoukání do liberijských reálií to funguje docela dobře.