Veruli147

Tohle se nedá objektivně hodnotit. Když vezmeme v úvahu, že je to první zachycené zpracování Shakespearova díla, zasloužilo by si to 5 hvězdiček. Na druhou stranu se tento divadelní výkon nedá srovnávat s dnešními, takže by stejně dobře mohla posloužit hvězdička jedna. Nebudu proto hodnotit klasicky, nýbrž jen tímto komentářem. Respekt.

Okolo samotné legendy o Janě jako takové se pohybuji už nějaký ten pátek a musím říct, že mě její příběh opravdu zaujal ještě dávno předtím, než jsem zhlédla tento film. Mám k dispozici tři různá zpracování, která se sice moc srovnávat nedají, ale něco společného i tak mají, a to právě onu legendu. Četla jsem knižní předlohu, viděla jsem zpracování v podání herců z Městského divadla v Brně a nakonec jsem se rozhodla zkusit příběh i ve filmové podobě. A nezklamalo mě to, opravdu. Každé ze zmíněných podání má v sobě něco originálního, co ostatní formy nemají. V knize je příběh úplně celý se všemi detaily a můžete si tak vychutnat příběh jako takový. V muzikálovém provedení sice příběh nehraje úplně zásadní roli, ale na druhou stranu Vás upoutají dějem prosycené pěvecké pasáže, na kterých každý muzikál stojí. No a film? Sdružuje dohromady jak knihu, tak muzikál. Nejzajímavější je nejspíš vizuální provedení toho jak si to člověk představí podle knižní předlohy, což moje očekávání naprosto splnilo. Atmosféru a prostředí doby, ve které se příběh odehrává, se tvůrcům podařilo vytvořit naprosto úžasně a tak mi tedy nezbývá než smeknout a jít se podívat na originální verzi bez dabingu. Legenda o Janě není pro všechny, ale když už Vás zasáhne, tak naplno.

Originální a zajímavý snímek s příjemnou atmosférou plnou humoru, pohody, lidských vztahů a nakonec i se špetkou životního moudra, to je Lásky čas. Ačkoliv jsem po přečtení stručného obsahu očekávala, že se bude jednat jen o řadový romantický sci-fi film pro zábavu na nedělní odpoledne s rodinou, nakonec jsem zjistila, že jsem se šeredně spletla. Ne, že by se jím nedělní odpoledne zpříjemnit nedalo, ale Lásky čas má naopak určitě na víc. Ze začátku příběh upoutá spíše svým humorným podáním Timových patálií s hledáním přítelkyně, čímž si mě tedy získal hned po pár minutách, ale postupem času se čím dál více odhaluje ta seriózní rovina, která má předat dál poselství důležité pro nás všechny. Každý film, který nás donutí po zhlédnutí přemýšlet, ze kterého si něco vezmeme, je k něčemu dobrý, a to platí i v případě Lásky času. A já jsem si z něj rozhodně něco vzala... „Žij každý den tak, abys ho nemusel opakovat."

Další z mnoha filmů, ke kterým jsem se dostala díky Davidovi Tennantovi. A zároveň další z těch, u kterých zhlédnutí absolutně nelituji. Nevím, jestli je poslední dobou chyba ve mně, nebo se dívám na podstatně kvalitnější filmy a seriály než kdy předtím, ale film Recovery se řadí k dalším, co mě dokázaly rozplakat. A to ke konci fakt dost. A ještě víc je smutné, když si uvědomím, že tohle se vlastně může stát úplně každému. Námět podobný tomuto už tu párkrát byl, ale nikdy jsem zatím neviděla stejně povedené zpracování. David Tennant v hlavní roli byla opravdu dobrá volba. Místy jsem přemýšlela, jestli to David vůbec musí hrát, protože si jinak nedokážu vysvětlit, jak dokázal Alana předvést tak realisticky. Sarah Parish podala také velice slušný výkon a donutila mě popřemýšlet nad tím, jak bych se v její situaci zachovala já. Chvíli jsem totiž litovala Alana, pak zase Triciu, no a nakonec i Deana, který to snad odnesl takřka nejvíc. Mimochodem když jsem u toho Deana a jeho představitele Harryho Treadawaye, bylo zajímavé se na něj podívat v jeho mladých letech, když se mi jeho tvář automaticky spojí s rolí doktora Frankensteina z Penny Dreadful. Takže rozhodně zajímavý film se spoustou emocí, perfektním obsazením, pro mě určitě za pět hvězdiček.

Doctor Who je legenda britského sci-fi. Legenda, kterou se zatím nepodařilo nikomu tak věrně napodobit, natož ji předčít a myslím si, že se to ještě dlouho nikomu nepovede. K Doctorovi jsem se dostala čirou náhodou a nyní jsem za to nesmírně ráda, protože mohu říct, že svým způsobem mi tento seriál trochu změnil život. No, život. To zní moc poeticky. Řekla bych spíš vnímání, chování a vědomosti. Díky Doctorovi mám například potuchu o tom, kdo je to Madame de Pompadour nebo mám také stručný přehled o životě Vincenta van Gogha. Ale co mi změnil hodně, je celkové myšlení. Přestože se jedná o sci-fi seriál, nenásilně Vám dává podněty k zamyšlení a když si jich všímáte a nad danými problémy popřemýšlíte, zjistíte, že Doctor Who je vlastně mnohem více než pouhý seriál. Ale to se těžko vysvětluje někomu, kdo Doctora Who neviděl. Nicméně nynější scénárista Steven Moffat to vystihl správně. "When they made this particular hero, they didn't give him a gun, they gave him a screwdriver to fix things. They didn't give him a tank or a warship or an x-wing fighter, they gave him a call box from which you can call for help. And the didn't give him a superpower or pointy ears or a heat ray, they gave him an extra heart. They gave him two hearts. And that's an extraordinary thing; there will never come a time when we don't need a hero like the Doctor." - Steven Moffat. A teď už spíš k seriálu jako takovému a k hodnocení samotných sérií... 1. série – 7/10 – Začátek trochu slabší, ale od poloviny série pěkně graduje. Oblíbené epizody: The Empty Child/Doctor Dances 2. série – 8/10 – Velice slušná série, obsahující několik úžasných dílů. Romantická zápletka desáté inkarnace Doctora s Rose se mi opravdu líbila a jsem jejich fanda. Oblíbené epizody: Tooth and Claw, The Girl in the Fireplace 3. série – 7/10 – Martha vnáší do Doctorských vod nové osvěžení, avšak její zamilovanost do Doctora u mě není zrovna vítanou. Nicméně svoji úlohu zastupuje dobře. Oblíbené epizody: The Shakespeare Code, Blink 4. série – 10/10 – Nejlepší řada ze všech. Vynikající epizody, vztah mezi Donnou a Doctorem je velice vtipný a vyvážený a zároveň série graduje až do naprosto fantastického finále, které však bohužel končí regenerací Tennantova Doctora. Pro mě nejoblíbenější série. Oblíbené epizody: Silence in the Library, Journey's End, the Waters of Mars 5. série – 6/10 – Tahle série mi přijde slabší přednostně kvůli Mattovi v roli Doctora, proto upozorňuji, že je to můj ryze subjektivní názor. I tahle série má však na svém kontě několik skvělých epizod, se kterými si Moffat vážně vyhrál. Oblíbené epizody: Amy's Choice, Vincent and the Doctor 6. série – 9/10 – Na Matta už jsem si zvykla a nic jiného mi na této sérii nevadí, takže devět bodů z deseti. Příběh Doctora a River Song je opět něco pro mě, takže si tato série, která se s linií River a Doctora pořád potkává, rozhodně tolik bodů zaslouží. Oblíbené epizody: A Good Man Goes to War, The Girl Who Waited 7. série – 7/10 – Tady mi přijde Moffatovo zamotávání děje už příliš komplikované, zvlášť když se do toho přidá záhadná Clara, takže mě donutil si některé díly pustit víckrát a popřemýšlet o nich. Neříkám, že je špatné přemýšlet o tom, naopak si myslím, že je to velice podstatné, ale přece jen je dobré odhadnout, kdy už to stačí. A v tomto případě to, myslím, bylo už docela přes čáru. Neviděla jsem ještě ale speciály The Day of the Doctor a The Time of the Doctor, takže se nejspíš rozuzlení a vysvětlení teprve dočkám.

Nebudu lhát, když řeknu, že je to ten nejlepší film, jaký jsem kdy viděla. Zároveň je to snad jediný film, který se mnou dokázal tak zamávat, že jsem ho pak musela několik minut rozdýchávat. Vážně. Prvním faktorem mého nadšení a přívalu emocí je gradace filmu. Od počátečních zmatečných scén, kdy se musíte zorientovat v tom, kdo hraje na kterou stranu až po závěrečných deset minut, kdy jsem jen strnule seděla se zaťatými pěstmi, střídavě se radujíc, že se dostanou za hranice a střídavě se slzami v očích napovídajíce hercům kam mají a nemají chodit, co mají a nemají dělat. Bylo to opravdu velice působivé. A to je opravdu poprvé, co jsem film takhle prožívala. Byla to neuvěřitelné. Nikdy jsem nezažila nic podobného. Dalším faktorem je geniální obsazení. Netajím se tím, že absolutně zbožňuju Davida Tennanta, ale určitě to není jen o tom „hraje tam Tennant, automaticky je to skvělý film." Vůbec ne. Ale na druhou stranu... ono se opravdu málokdy stane, že když tam Tennant hraje, je to špatné. David Tennant je totiž herec s velkým H. To jeho podání Merciera bylo tak realistické, že mi dokonce hlavou proběhla myšlenka, že se tohle celé opravdu stalo a Tennant tam opravdu byl. Ale ať tady nemelu jen o Tennantovi, i ostatní podali vskutku výborné herecké výkony. Například Adam Godley byl naprosto fantastický. Všem ta role ohromně sedla a nedokážu si představit, že by je hrál někdo jiný. Dál vyváženost žánrů – mám na mysli, že se z toho nestala romantická fraška, která by samotný námět filmu úplně shodila. Naopak z filmu vyzařuje ponurá atmosféra té doby, nejistota, podezřívavost a to celé je okořeněné příběhem Jeana-Francois a Anny, který, byť je to zápletka takřka banální, ani zdaleka není tak obyčejný, jak se zdá. A i oni hrají velice přesvědčivě a ve chvílích kdy má, to mezi nimi patřičně jiskří. Zkrátka řečeno, jsem naprosto nadšená a Spies of Warsaw se nyní řadí mezi absolutní top všech mých doposud zhlédnutých filmů. Vřele doporučuji všem, kdo mají rádi válečnou a špionskou tématiku, fanouškům Davida Tennanta a konec konců i všem ostatním, protože tohle prostě musíte vidět.