pakobylka

Možná je troufalé hodnotit "Anděly v Americe" vzápětí po shlédnutí druhé epizody, ale nemůžu si pomoct ... a kromě toho - nemyslím, že by se chystali nějak zásadně uhnout z nastoupené cesty. Pokud existuje vyprávění, které dokáže rozsekat vaše srdce na kousíčky a zase ho složit dohromady, asi jsem ho našla. Jeho pohled je sice neobyčejně pronikavý, ale ne ostrý ... v tom pravém slova smyslu. Jakoby ho změkčovaly upřímně míněná náklonnost - a pochopení ... pro všechny duše - včetně těch, které si připadají z(a)tracené. P.S.: 1) Po čtvrté epizodě mi hodnocení už tak troufalé nepřipadá. Možná že sešli z cesty ... obrazně řečeno ... všichni američtí andělé - ale rozhodně ne jejich příběh ... nebo náš - vyjde to nastejno. Jakoby důvěrně znali nebe i peklo - a rozhodli se, že se o ně s námi podělí; 2) ----- "Nic není ztracené navždy. V tomhle světě existuje jakýsi ... jakýsi bolestný pokrok. Toužíme po tom, co jsme promarnili - a sníme dál. Aspoň já si to tak myslím." ----- Poslední epizoda pro mě představuje katarzi. Přináší rozhřešení ... a snad i víru v budoucnost ... nebo alespoň naději - všemu navzdory ... i když vás nezbaví pochybností; 3) A ještě něco: Taky mívám chuť zažalovat Boha - čas od času ... a je i není to osobní.

Báječně potrhlá, mírně roztržitá a maličko infantilní záležitost, která lehkovážně boří zavedená schémata klasických pohádek a zaskočená a trochu zmatená vlastní odvahou horlivě staví na jejich troskách vlastní, roztomile výstřední a lehce rozvernou mytologii. Její nadšení je nefalšované a vysoce nakažlivé ... a její fantazie má křídla, která ji bez problémů unesou. Jediné, co ji trochu brzdí v rozletu, je omezený rozpočet - na druhou stranu právě "televizní" tvář, občasná roztěkanost, lehká afektovanost a určitá neobratnost ve vyprávění jí dodávají zvláštní a neobyčejně trvanlivé kouzlo. Pravda, jen tak mimochodem nechává nahlédnout i do svých temnějších zákoutí, kde se ukrývají obrázky přece jenom o něco málo drastičtější, než byste (možná) čekali … ale co byste vlastně chtěli !!! Vzpomeňte na literární klasiky a prolistujte si JEJICH pohádky - mnohé z nich nemají daleko k dětským hororům. "Desáté království" se nebrání odkazu žádné z nich - a navazuje na ně s lehkostí a nezastíranými sympatiemi … k nim, k vám i ke svým hrdinům. Je svobodomyslné a dětsky přímočaré: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nebojí se ukázat, že kupříkladu i takový Vlk má srdce - a tak se prostřednictvím svého (a jeho) příběhu … v rámci osvěty a boje za práva menšin … zasazuje o zrovnoprávnění všech nadpřirozených bytostí, které byly po staletí nespravedlivě zatracovány, stíhány, odsuzovány a dokonce i fyzicky likvidovány jen kvůli svému původu. Myslím, že takový postoj je sám o sobě hodný obdivu (a následování), neboť na přelomu dvacátého a jednadvacátého století ještě nebyl tak úplně obvyklý. P.S.: Objektivně vzato - na čistých 5* ta vlčí pohádka nemá … ale na tom nesejde. Patří k těm, ke kterým se vždycky budu ráda vracet, protože svou hravostí a bezprostředností spolehlivě zahání chmurné myšlenky téměř všech druhů, poddruhů i rozměrů. Její střízlivá, a přece podmanivá poetika v kombinaci s nápaditým a VELICE osobitým humorem mě zasáhla přímo do srdce ... a myslím, že tu střelu nelze vyoperovat.

Jedna z mnoha variací na téma, jak by mohla vyhlížet naše ne až tak vzdálená budoucnost. Myslím, že žít byste v ní nechtěli, ovšem jako námět pro televizní seriál je nadmíru atraktivní. Zamlouvá se jí technický pokrok, rychlá jízda, brutální akce i výbušná atmosféra - kromě toho si potrpí na dokonalou vizáž, takže si nedělá vrásky s nadbytečným filosofováním a nezdržuje se neúčelným kličkováním. Přesto má překvapivě široký záběr: Dokáže vystihnout LIDSKOST ... a předat ji dál. P.S.: 1) Když si odmyslíte přitažlivou sci-fi nadstavbu, zbude vám "obyčejný" krimiseriál - jeden z mnoha ... jenomže když ona tam ta nadstavba prostě JE - provokativně se producíruje po place a nemíní nikam odcházet. MUSÍTE ji prostě vzít na vědomí, protože je součástí nezaměnitelného kouzla, kterým odjakživa disponují dobré filmy i dobré seriály; 2) Byly by to jasné a čisté 4* ... kdybych vyloučila emoce. Jenomže v tomhle jsem trochu jako Dorian - takže přihazuju i poslední, čistě subjektivní pátou * ... s trochou lítosti, že zůstalo "jen" u třinácti epizod.

VELICE sugestivní zážitek ... s nepopsatelnou atmosférou ... která s povýšeným sarkastickým úsměvem stírá rozdíl mezi fikcí a realitou. Zbydou vám jen dotěrné, nesouvislé myšlenky, na které nejspíš nikdy nenajdete odpověď. Tak se dívejte - máte to zadarmo ... s osobním rizikem - a s nulovou zárukou. Co když víra v člověka, ve svobodu a v lepší budoucnost už dávno zemřela ? Co když spolu s technickým pokrokem, s vyprovokovanou a aktivně přiživovanou hrozbou terorismu a s neustálým zdokonalováním nejrůznějších sledovacích zařízení nastává soumrak hrdinů ? Co když tam máme nakročeno ? Co když správná otázka nezní JESLI, ale KDY ? P.S.: Co by asi dělal Sherlock, kdyby nebyl Sherlockem ? Měl by na to ? A pokud ne, kdo by ho zastoupil ? Co by nastalo ... co NASTANE ... POTOM ???

Jistěže nejsou pokaždé pětihvězdičkoví ... ráda bych viděla seriál, který čítá 57 k dokonalosti vyvedených epizod. Taky si nejsem až tak jistá, jak by to s nimi (a se mnou) bylo, kdybych je poznala až dnes ... v záplavě krimi a jiných seriálů, které sleduju převážně jen příležitostně - tudíž se k nim (až na výjimky) nevyjadřuju. Jenomže se objevili ve správný čas (ostatně - to je pro ně typické) ... BODIE a DOYLE - s majorem Cowleym v pozadí, pochopitelně ... aby se stali nedílnou součástí mého mládí (a mých snů) - neohrožení chlapci z CI5, kteří vždycky bojují za ty nejryzejší britské hodnoty a přitom nikdy neztrácejí nadhled a šarm. Zkrátka praví PROFESIONÁLOVÉ. Prostřednictvím několika dílů jsem si osvěžila paměť - a ověřila jsem si, že neúprosný soudce zvaný čas v jejich případě nemá nárok ... že se jen tak nenechají připravit o výsadu věčného mládí. Nemůžu jinak - jsou jednou z mých dávných lásek ... z těch, kterým už dopředu odpouštím veškeré přešlapy i poklesky - a každou nekorektnost ... takže zvedám hodnocení - jiný nežli plný počet hvězd prostě nepřipadá v úvahu.

Vždycky jsem si myslela, že jakýkoli pokus o zfilmování „Saturnina“ musí nutně skončit naprostým debaklem, že pohyblivé obrázky prostě nemají na to, aby zachytily půvabnou atmosféru mně velice blízké knížky pana Jirotky - a je úžasné, že jsem NEMĚLA pravdu. Prakticky všechny postavy, které zde vystupují, se značně liší od mých původních představ, ale to vůbec nevadí: Bez výjimky jsou velmi osobité a originální - a naprosto přesně zapadají do děje. Čtyřdílný seriál mám raději nežli film, který díky vystřižení některých scén přece jen působí trochu roztříštěným dojmem.

NIKDY bych nevěřila, že si Sherlock Holmes podá ruku s jedenadvacátým stoletím jako rovný s rovným. A že si na první pohled zamiluju extravagantního podivína a trochu sebestředného hráče posedlého luštěním kriminálních hádanek, jakým se stal. Jenomže právě zásadní proměna, kterou prošel, mu dala šanci obstát v dravém, přetechnizovaném, překotně se vyvíjejícím světě, kam ho v novátorském nadšení šoupli jeho stvořitelé - jenom tak mohl i v nových podmínkách plně uplatnit své všestranné znalosti i neobyčejné pozorovací a dedukční schopnosti - a zároveň zůstat sám sebou. A jeho přítel Dr. John Watson je taktéž kapitola sama pro sebe. Co dodat ? Jsem naprosto okouzlená ... hlavním hrdinou, propracovaným scénářem, brilantní režií i dynamickým dějem, ze kterého navzdory všem novodobým atributům cítím hluboký respekt k dílu sira Arthura Conana Doyla, k JEHO Sherlockovi. A tak není co řešit - bez rozmýšlení přihazuju 5* prakticky vzápětí po shlédnutí prvního dílu ... P.S.: 1) Pokračování pochopitelně postrádá onen primární moment překvapení, neboť blesk z čistého nebe udeří zřídkakdy - a když už se to stane, je vysoce nepravděpodobné, že by si ke svým hrátkám s elektřinou vybral dvakrát stejné místo. Takže byste mohli lehce nabýt přesvědčení, že TEĎ už zhruba VÍTE, co máte očekávat ... přesto si myslím, že na další napínavé příběhy svérázné dvojice prostě NEMŮŽETE být dostatečně připraveni, protože Sherlock - to je něco jako fascinující přírodní úkaz stěží definovatelné síly, kterou nelze vysvětlit ani ovládnout. ----- 2) Většinu zahraničních filmů znám jenom v češtině (i když uznávám, že to není úplně to pravé ořechové) - případně jenom v originálním znění s titulky, takže obyčejně nemám co porovnávat. Ale i pokud znám čirou náhodou obě varianty, málokdy cítím potřebu se k českému dabingu nějak vyjádřit. Ale tentokrát mi to nedá. Vážení přátelé, při vší úctě k ČT - ČESKÁ VERZE NESAHÁ ORIGINÁLU ANI PO KOTNÍKY ! ----- 3) Třetí série posunula Sherlocka víc do osobní roviny ... a nějak se neumím rozhodnout, jestli (a nakolik) to mám brát jako přínos. On sám - jako ústřední postava - prochází určitým vývojem už od pilotního dílu, což je naprosto přirozené. Pokud objevíte pár lidí, kterým na vás záleží, zcela zákonitě vás to poznamená - jenom nevím, jestli je až tak nutné to nadměrně rozpitvávat. Nicméně nehodlám si tím zbytečně lámat hlavu, neboť Sherlock se pohybuje někde mimo zmapovaný časoprostor - a dokáže uhranout ... ať udělá cokoli. ----- 4) Čtvrtá série ... ta je především o Sherlockovi - nikoli o jeho případech. Disponuje zostřeným vnímáním, vypjatou atmosférou, zhuštěnou dějovou osnovou a trýznivou sebereflexí, když dovedně balancuje na vyostřených, těžce poznamenaných vztazích, aby posléze dovedla své hrdiny k cíli dlouhé cesty ... nebo snad na začátek jedné z mnoha dalších ? Možná jen k novému dni, o němž ani největší z detektivů nemůže s jistotou říct, co všechno přinese. Vzhledem ke konstrukci závěru může (ale taky nemusí) jít o sérii poslední, takže: Milý Sherlocku - došel jsi dál, nežli jsem čekala ... nežli jsem doufala ... dokonce dál, nežli jsem CHTĚLA - poněvadž Rubikon nelze libovolně překračovat oběma směry ... ani Ty to nedokážeš. Nemůžeš se prostě jen tak vrátit na spáleniště - a najít tam důvěrně známá místa. Možná je na čase položit si otázku, zdali to bylo vážně NUTNÉ ... zakládat TAK ničivý požár. Jenomže Tě postavili před hotovou věc ... a čekali, že to zvládneš a oheň uhasíš - tak jako vždycky. Jakoby vůbec nepočítali s tím, že Tě může spálit a poznamenat navždycky - a to i bez asistence Jima Moriatyho. Bála jsem se o Tebe, Sherlocku - skoro jsi to neustál, ale ... víš ... je docela dobře možné, že jiná varianta by byla ještě iracionálnější ... že by Ti ještě víc vzala ... a míň dala. Nemám žádné právo utvářet ani měnit Tvůj osud, od toho jsou tu jiní - povolanější, což je snad v pořádku. Děkuju Ti ... za to, čím jsi byl - a čím jsi zůstal ... za to, že existuješ.