decouble

Syn točí dokument o svým tátovi, kterýho vlastně nikdy moc nepoznal, protože většinu času pracoval a protože umřel docela mladej. Problém spočívá v tom, že to je zábavný úměrně tomu, kdo mluví na kameru a jakej starej bizarní videoklip se vytahuje z archivu. Ale přinejhorším je to užitečný jako inspirační zdroj k hudbě 70. a 80. let. A ten Bowie tam vlastně vůbec není, to je spíš takovej reklamní trik. 7/10.

Stallone si ani ve vězeňským thrilleru neumí odpustit střihovou montáž, ve který se na sebe culí parta osvalenejch chlápků a při tom na sebe stříká vodou z hadic.

Fakt je lepší vybrat si libovolnou epizodu původní Pobřežní hlídky a podívat se na ní večer jako na guilty pleasure. Tahle verze totiž naprosto postrádá cheesy neumětelskou poetiku originálu. Moderní look, rychlý střih a tak nějak náhodně poskládaný slavný songy. A ty camea Hasselhoffa a Pamely jsou vyloženě trapný.

Další generační výpověď, která jede (víceméně) na popových baladách a playbacku. Ještě k tomu vypráví o lásce k holce, která che být modelkou a hlavního hrdinu zaujala svojí krásou. Kdyby to aspoň nepředstíralo, že na pozadí stojí téma toho, jak strašně důležitý je dotáhnout rebelii vůči autoritám do zdárnýho konce.

Hodně mluvících hlav, informační repetetivnost, málo invence, ale je zajímavý nahlédnout, jak scientologové člověka rozeberou a nepustí pryč z "církve".

Možná, že když napneme meze vlastní představivosti, tak se na Daliborka dá dívat jako na metafilm o tom, jak je dneska těžký rozpoznávat realitu od fantazie a fikce. Klusák očividně inscenuje a pro diváka je těžký v jeho dokumentu poznat, co je realita a co přehrávaná a inscenovaná fikce - stejně tak má Daliborek v dnešním světě přesyceném na informace problémy rozpoznat, čemu může věřit...Ale to je fakt asi jenom můj diváckej konstrukt, kterak by se tenhle film dal obhájit.

Je to inscenovaný hrozně křečovitě. Postavy jako Ice Cubův táta jsou dokonce na hraně rasový karikatury (to mlaskání a sezení na záchodě má bejt jako vtipný?). Dokonce mi ani není jasný, jestli to měla být komedie nebo drama, protože zatímco Ice Cube se většinu času tváří jakože o něco důležitýho jde, Chris Tucker a postavičky okolo působí spíš jako "comic relief". Možná je to film, kterej mimo cílovku (mladej černoch z USA) nemá šanci najít svoje diváky.

Film-text. Když hlavní postavy ve svých divadelně dlouhých monolozích a dialozích shrnují, co nesnášejí na současné společnosti, divák se nemůže bránit představě scenáristy/režiséra, který za kamerou naprázdno odříkává s hercem text, aby se ubezpečil, že každá z jeho myšlenek byla sdělena světu. Bohužel při takový koncentraci na text pak režisér zapomíná filmu dodat nějaký rozpoznatelný styl. A přitom z ta zápletka má relativně solidní potenciál k tomu, aby z ní šikovnej tvůrce vytěžil dobrou černohumornou komedii, dokonce takovou, která by mohla dosahovat až terapeutických účinků počítačových stříleček.

Někde mezi groteskou a novými díly Rychle a zběsile. A jestli se dneska někdo diví tomu, kolik civilistů umírá při laškování Dieselových kámošů, tak může porovnat s Police story 3, Diesel určitě nebyl první.

Skvělej marketingovej produkt nezávislý kinematografie a naprosto od-dramatizovaná antiteze ke všem boxerským filmům. Životní hodnoty se v tomhle světě nenachází v ringu, ale úplně mimo něj.