-bad-mad-wolf-

Žán má na svůj věk velice solidní fyzičku, Bautista má držku na záporáky jak dělanou a Sara Malakul Lane na krátkou chvilku ukáže svůj silikonový šarm, nicméně tohle vše jen podtrhuje úroveň nevýrazného béčka, na nějž si za týden vzpomenou jen JCVD fetišisti.

Předloze věrnější, nicméně verzi z devadesátých let mám raději. Na každý pád jsem ovšem rád, že se o zásadní literární díla někdo opakovaně filmově pokouší a snaží se je tak předložit širší části veřejnosti. Mě filmy navnadily k dodatečnému přečtení Goldingova geniálního díla - kéž by vždycky, když civilizace divočí, bylo možné doufat, že bude opět přímočaře konfrontována se světem dospělým...

Dobrej biják. Dobrej, takže za tři. Ale kouká se na to dobře, rimejk nerimejk...

Vlastně docela chápu, že něco podobnýho vznikne - je zrovna éra letsplayerů a bezvýznamných virálních hvězdiček. Dokonce mi to ani nevadí. Jen by se dalo polemizovat, jakou hodnotu má mít pořad, jehož obsahem je záznam pubertálního klábosení o výše zmíněných existencích. Navzdory tomu, že se v něm objevujou známý osobnosti, bude totiž snesitelnej právě jen pro ty, kterým a) zmíněný klábosení nevadí b) nemají ho zrovna s kým praktikovat naživo. Jedna hvězdička za to, že narodit se o patnáct let později, byl bych jedním z těch dementků možná taky. (:

Takovej roztomilej vlkodlačí bizár, jehož tvorbu si tvůrci zjevně fetišisticky užívali. Okatě latexové triky už dnes ničím nezaujmou a sám vlkodlak pouští hrůzy i respektu pramálo, každopádně humorná stránka potěší a občasný náznak atmosféry (úvod, metro) taky.

Určitě mohla bejt kratší a vtipem se nemuselo tolik šetřit, i tak je ovšem Bitevní loď celkem obstojná ptákovina. Koneckonců, kde jinde uvidíte tak úchvatně OMG WTF over the top scénu, v níž USS Missouri s poněkud obstarožní posádkou driftuje na kotvě a střílí na mimozemšťany? "Let's drop some lead on those mother..FIRE!!"

Zfilmovanej motivační citát. Takovej ten, u kterýho si řeknete "no jako jo, dobrý, je to pravda" a za pět minut o něm nevíte.

Rachna kachna, pěkná vzpomínka na zřejmě nejpamátnější turnaj českýho nároďáku za dlouhý léta. Nic víc.

Už v případě minulé cesty bylo zřejmé, že seriál bude pro tuhle svéráznou bandu motomagorů příhodnějším formátem. Australsko-asijská výprava je sice slabší na počet kilometrů, nicméně zatím nejmasivnější co do natočeného materiálu, technického vybavení i různých sociálních záležitostí (vozíčkáři v trabantu na těžkém terénu, vztah Dan - Dominika). Film tentokrát působí zkrátka až moc jako stručný výtah něčeho zajímavého (zvlášť pro nás, co jsme celou dobu sledovali dění ve skupině na facebooku) a zanechává spoustu otázek, jejichž rozvinutí bych se rád dočkal. Seriál hned první epizodou napověděl, že se věci rozvíjet budou; pokud patříte mezi fandy Přibáňova dvoutaktního cvokhausu, doporučuju počkat si na něj a film rovnou přeskočit.

Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát.