-bad-mad-wolf-

Film, který vypadá, jako by ho od základu vymyslela i natočila skupina sedmnáctiletých metalistů/gotiků/čehokoliv podobného - oops. Někdy v sedmnácti by se mi patrně i dost líbil, pokud bych si barvil vlasy na černo a nosil pentagram na krku. Nepochybuju o tom, že jiné ambice Mortální Instrumenty ani neměly - svoji cílovku patrně uspokojí a nás ostatní neurazí (pokud přimhouříme všechny oči nad občasným znásilňováním logiky). Plusem zůstává, že je zde přítomno docela dost zábavy chtěné i nechtěné - na každý pád si ovšem nemyslím, že bych někdy toužil po opakovaném vidění.

Premisa je jednoduchá. Tři čorky chtějí vybrat trezor obstarožnímu slepci, jenž se stal majitelem tučného odškodného a v současnosti obývá zpustlý dům na vylidněném předměstí Detroitu. Menší zádrhel nastane v momentě, kdy vyjde najevo, že je dědek hardcore psycho válečný veterán, jemuž banda zlodějíčků není zrovna důstojným protivníkem. Vedle mamonu má navíc kvér a nakrknutého rotvajlera na steroidech... Užil jsem si to. Alvarez má talent točit hodně fyzické, ba až nepříjemné filmy, přičemž tomuhle dopřál ještě obstojnou míru klaustrofobna a funkčního napětí. Ve druhé půli přijdou na řadu docela výživné zvraty a "mnohonásobný" konec, nicméně na škodu nic z toho není - film je krátký, intenzivní a ozvláštnění/zvrat/změna hry přijdou vždy přesně v momentě, kdy by story mohla začít nudit. Dokonce i těch několik málo lekaček mi přišlo o něco smysluplnějších, než by se na první pohled mohlo zdát... P.S. Z morálního hlediska nemá cenu řešit, komu a proč fandit - vyplatí se počkat si, kdo, jak a za jakou cenu přežije.

"You see, before he came down here, it never snowed. And afterwards, it did. If he weren't up there now... I don't think it would be snowing. Sometimes you can still catch me dancing in it..." Na věky věků to nejlepší, co ze sebe Burton, Depp a Elfman vydali.

"Tak vrchní mají dneska sjezd.. to je krásný povolání..."

Hrůzostrašně zestárlé. Ze všech hitů, který dnes masivně uctívá eighties kult (do kterýho víceméně taky patřim), mi přijdou Krotitelé zaručeně nejotravnější. Zábavy není zase tolik, komediálnost místy sklouzává do trapnosti a triky už taky spíš pruděj, než že by vykazovaly roztomilost svým stářím, či dokonce ohromovaly nadčasovostí. Výjimkou budiž obří nafouklík v závěrečným bossfightu. Opěvovaná herecká skvadra OK - ale stejně by si zasloužila lepší film.

"Tobě se nelíbí ta naše vesnička... krásná... středisková?" Líbí. Menzel a Svěrák v životní formě, fantasticky trefné herecké obsazení a zásobník hlášek, které tě neohromí, ale dojmou (a pobaví). Film obdařený takovým fištrónem, že byl považován za kritiku i oslavu vesnice za časů soudruha. A to vznikl doslova omylem - jako práce na nechtěnou zakázku.

Sice to spíše než k hard sci-fi inklinuje k líbivé popkultuře (citově pohnutý farmářský hezounek jako mluvčí mimozemšťanů - ehé?), nicméně výsledek je v kontextu adaptací sci-fíček překvapivě uspokojující - navzdory poněkud povrchnímu klouzání přes mnohé zajímavé motivy se dostavila obstojná atmosféra i audiovizuální zpracování (Karellen - pěkná práce). Závěr potěšil. Škoda jen, že bez znalosti předlohy nemusí být mnohé z příběhu srozumitelné (případně se může interpretace lišit); tahle zbraň je každopádně dvojsečná, jelikož mnohým čtenářům bude pro změnu vadit - a vadí - již zmíněné převedení látky do limonádovějších vod. 7/10

Vážně mě nenapadá nic lepšího než: "Jako předfilm naprosto dokonalé."

Sklerotická ryba Dory je tu kupodivu snesitelnější než v prvním filmu, přestože z plátna v podstatě nesleze/neodpluje a nepokrytecky přiznávám, že mě tohle pokračování bavilo víc než Nemo všeobecně. Deprimovaná chobotnice táhne zábavu nahoru, radarová běluha pro změnu zase dolů, nicméně výsledný dojem je dobrý navzdory zápletce, která zčásti recykluje a zčásti jede na autopilota. Hvězda navíc za retardovanýho lachtana a Wonderful World.

Skarsgård plus mínus OK, Jackson si vedlejší roličku komického souputníka vychutnal, Waltz si jede svůj spolehlivý standart a Margotka s Djimonem přinejmenším vizuálně potěšili (heh). Škoda, že na tu CGI sebranku afrických živočichů už tak radostný pohled není. Absolutní brakovost chvílemi nádherně evokuje atmosféru naivních dobrodružných románů z minulého století, nicméně je pravda, že minimálně na pěti místech jsem se uchechtával věcem, kterým jsem se určitě uchechtávat neměl. I když, kdo ví... nejsem si úplně jistý, že jde o brakovost přiznanou.