Jeoffrey

Given má přemíru toho, co třeba již zmíněné Carole & Tuesday velice postrádá - kvalitní zaměření na charaktery jednotlivých postav. Na druhou stranu "Koleda a Úterý" vám dají v každém díle minimálně jednu písničku a ukáží, i když poměrně nerealisticky, jak vzniká, zato Given se s prvním náznakem nějakého songu vytasí až (myslím) ve třetím díle, kdy konečně Mafuyu spustí svůj nebeský hlásek (což je ale na hudební anime docela pozdě...). Místo slíbené hudby nám tu servírují postavy, jejich problémy, jejich nejistotu a tápání, objevující se lásku k hudbě a samozřejmě romantické vztahy, které vznikají pozvolna, poměrně přirozeně. Naučí vás si postav vážit, soucítit s nimi, zkrátka aby vás ta dramata bavila a zajímala, abyste se naučili postavám fandit a sledovali jejich pomalé krůčky k hudební slávě (ne jako C+T, kde vidíte, že mají holky obrovský talent a jediné o čem to je, jsou pokusy se co nejrychleji prosadit). Zkrátka poměr mezi zaměřením na postavy příběhu a samotnou hudbu je zde mnohem více zaměřen na postavy a vztahy, což ale je ale pro někoho, kdo sem přišel hlavně kvůli hudbě problém... Zkrátka jsem se zcela rázně rozhodl, že tady je té romantiky a babrání se ve vztazích na jedno hudební anime (a pro mě osobně) až příliš, nechci čekat, až se tohle všechno vyřeší (což bude díky tempu asi až za dost dlouho) a tak si sbalím své nástroje a vydám se radši do víru mizerných isekaiů či hloupých komedií a tenhle seriál přenechám těm, kteří si ho dokáží užít. Já tu chtěl hlavně ten rock and roll a ne drama! Drop po 5. díle a 6,2/10

Jak já se na tohle anime před začátkem sezóny těšil. Roztomilá holčina a drsný hrdina co jí bude otcovsky ochraňovat před démony, monstry a jinou havětí - takže roztomilé a ještě cool, za mě jasných 10/10! Bohužel realita je úplně jiná. Jistě, Latina je rozkošné děvčátko, úžasné, roztomilé, chytré, hodné (a absolutně nereálné...) - zkrátka dokonalost sama, ale k čemu to je, když Dale rozhodně není ani z poloviny tak super postava jak byste si přáli. Dale je jako vaše otravná teta, co při každé příležitosti šišlá na vaše dítě a myslí si jak je to super: "No ješiši, to je ale roztomiloušký chlapešek...". Ten divný pocit, když tohle posloucháte a díváte se na dospělého člověka chovajícího se jak infantilní idiot a vše ve vás vře, ať už s tím přestane - to je přesně ten pocit, když se dívám na to, jak se Dale ve více jak polovině situací chová. Jasně, při sledování něčeho tak rozkošného jako je Latina vás napadají podobné věci, přejete si ledacos a rozplýváte se vnitřně jak děcko nad kusem cukrkandlu, ale když to pak vidíte, jak blbě to vypadá, když někdo říká věci, které se vám třeba i honí hlavou a sami se i za sebe stydíte, že takhle stupidně byste se chovali na místě hlavního hrdiny možná taky, ale pak to okamžitě popřete, protože takhle otevřeně infantilně, jako se chová Dale, se přeci nikdo normální (kromě té vaší šišlavé tety) nechová... Prostě pozorovat Dalea mi většinou nepřinášelo žádné velké potěšení, spíš pocit jisté trapnosti a to není dobře. Kdyby na jeho místě byl božský a dospělý Maó-sama se svým chraplákem, tak to mohlo být geniální anime a ani by mi nevadilo, že většina z těch dvanácti dílů o ničem nebyla, skoro nic podstatného jsme se zatím nedozvěděli, souboje skoro žádné a tak je to v podstatě jen o Latině dělající roztomilé věci (a slintajícím a kňučícím Daleovi...) a potkávající nové lidi. Ale takhle se u mě střídal příjemný úsměv (Latina) s kyselým šklebem (Dale) a navíc jsem se někdy i lehce nudil (protože ono se tam opravdu skoro nic neděje) a asi největší emocionální výkyv jsem měl u chování jisté paní učitelky, ovšem když se na to dívám zpětně, tak i tahle zápletka působí přehnaně. Zkrátka i kdybych chtěl sebevíc, tak víc jak 5/10 dát teď (po první sezóně) nemůžu - poděkujte veverce.

Tady je toho tolik špatně s tímhle anime, že kdyby mi někdo po prvních dvou dílech řekl, že tohle dokoukám a budu i přesvědčený, že jestli někdy vyjde druhá sezóna, tak se na ní ze zvědavosti podívám, tak bych se mu vysmál. Ale tady jsem, po dvanácti dílech, v kterých jsem zažil věci, které jsem vidět ani slyšet nepotřeboval - například rozrušenou 150-ti kilovou madam v lázních, mladého "pastičku" chlapce, který až příliš často snil o penetraci řitního věnce a podobné "nádhery". Tak sakra co mě k tomu přitáhlo? Překvapivě samotný hlavní hrdina! Démon lord v letech s hlasem Nolanova Batmana a zároveň chodící reklama na cigára, která si dala za úkol zachraňovat lolitky v nouzi a dobýt celý svět kulturní revolucí! Prostě Overlord z Lidlu ochraňující béčkovou a zakřiknutou kopii Rem nebo Ram. Pán co pochopil, že největší problém středověku byla mizerná hygiena a tak přináší ostatním lázně a špitál! Hrdina, který je vlastně dva v jednom a všichni ho obdivují, zbožňují a on je pořád tak stoický! Osoba, která stejně jako Honza zná lék na dívčí rozmazlenost! Zkrátka takhle nějak by si totiž přál vypadat Jeoffrey, kdyby se dostal do jiného světa! A proto jsem neměl problém dokoukat tuhle hromadu opakujících se rádoby vtipů, perverzností a podivností i přes ne zrovna kvalitní animaci a někdy i lehce nepříjemný hudební doprovod. A překvapivě jsou zde i díky povaze hlavní postavy spousty klišé okamžiků, které nemají klišé konec, protože hlavní hrdina pokaždé udrží klid, dá si cigárko, nebo panáká a všechno nám to vysvětlí asi jako teď Jeoffrey, když se pokouší ospravedlnit, že téhle věci prý určené pro "poloretardované otaku předpubertálního věku" dává ve svých 33 letech sympatických (na to jak velká haluz to je!!!) 4,4/10 a slibuje, že i druhou sezónu zkusí vydržet, protože je zvědavý kam se bude příběh zdejšího Batmana, tedy pardon Maó-sama ubírat...

Nějak mě nenapadá co bych tu chtěl dodávat navíc, takže možná zase jednou budu jen opakovat... Srovnání s Fairy gone se opravdu nabízí jako ideální, takže i já si to trošku rozvedu tímhle směrem. Oproti "vílám" jsou tyhle "opuštěné potvory" mnohem přímočařejší, motivace postav je o něco jednodušší a příběh se neustále (zde jen občas) nesnaží o velké (a pochybné) dějové kolotoče a kdo ví jak složitou politiku a pletichy - ale pozor, tím chci jen říct, že pořád je tu v mnoha ohledech hromada kravin, ale proti Fairy gone je ta kopa o něco menší... Hlavní osa příběhu se tu povětšinou nese ve stylu "monster of the week" (což časem nudí) s tím, že až od jistého průšvihu v katedrále se i zde snaží autoři přijít s něčím komplikovanějším a žel ani jim a ani tady to kdo ví jak nefunguje. Naštěstí od víl jsou ale naše "posvátné bestie" alespoň slušně nakreslené, neopíráme se tu o skoro žádné CG a tak se mi na to o něco lépe dívalo. A i se to mnohem lépe poslouchá, čímž ale nemyslím kvalitu dialogů, ta je i zde většinou docela bídná, ale mluvím o hudbě, která tentokrát pasuje k tomu, co se děje. Souboje mezi "Inkarnáty" nejsou úplně marné, ale vyobrazení vojenských bitev, kde nebyly úplně v hlavní roli, mi přišlo někdy mnohem zajímavější a to asi nebude dobře... Podtrženo a sečteno, jestli Fairy gone byl podprůměr, tak tohle je o level lepší - což je ale nečekaně jen slabší průměr a i tady si myslím, že v další sérii pokračovat nebudu... 4,6/10

Těžko se mi hodnotí tenhle zvláštní filmeček. Po vizuální stránce mě to hodně oslovilo, design postav byl pro mě hodně sympatický a minimálně u jedné postavy jsem si ihned vzpomněl na pro mě velice originální podívanou jménem Flip Flappers. Vůbec ze všech těch charakterů tam snad není jediný, který bych po delším poznávání asi nezačal mít rád, ale tady nastává jádro problému. Bylo to až příliš krátké! Dostal jsem sice spoustu informací, které mi ukazují slušný potenciál - třeba i na celý seriál o těchto zajímavých dívkách, ale bylo to všechno nacpané do nějaké hodiny což je na spoustu věcí, které by se mohly (a podle mě hlavně měly) řešit až příliš malý prostor. Co ovšem dostává hodně prostoru a co by i případný seriál nejspíš mohlo poslat do vln průměru je klasický klišé koncept o sbírání fragmentů a souboje, které mi mnohem víc než obrácený isekai připomínají klasické mahou shoujo. Ale dost už, řeším tady čím by Laidbackers mohly být a ne čím jsou... Jsou příliš krátkou, trochu zmatenou, ale rozhodně zajímavou podívanou s pro mě sympatickou animací i hudbou a obrovským potenciálem, který tady sice je vidět, ale využit je bohužel jen z části. Tedy z filmu jsem hodně rozpolcený (za mě nějakých 6/10) ale říkám si, že bych chtěl vědět víc, chtěl bych delší a mnohem komplexnější příběh, odpovědi na některé otázky, víc momentů s touhle pro mě zajímavou bandou dívek...

Stejně jako u seriálu, tak i u filmu jsem se dobře bavil. Autoři vědí, kde je síla tohoto příběhu a tak je to pořád trošku vtipné, plné strategie, polemizování o různých aspektech války, rebelie proti Bohu i osudu a hlavně je tu spousta perfektně natočené akce. Především závěrečný konflikt a poslední letecký souboj, jsou podle mě hodně "vymazlené" a v tu chvíli jsem nedokázal odtrhnout oči od monitoru. Takhle to mám rád - plynulé, dynamické, dramatické a podbarvené skvělou hudbou! Takže za mě velmi dobré pokračování seriálu (které nikterak nezaostává) a těším se, až se s Tanyou zase příště setkám... 8,4/10

Jedním slovem - neuspokojivé. Ať už na poli akce, postav, vyústění většiny příběhů, nebo i té snahy filozofovat nad tím, co znamená být člověkem a kdy jsme vlastně monstra. A přitom potenciál by tam byl, vždyť to prostředí je takové pěkně zkorumpované, špinavé a rozdělené, plné problémů. Jenže s každým dalším dílem se pořád méně bavím, nezajímá mě to, vlastně mě to v některých okamžicích i slušně štve. Nevěřím už ani hlavním postavám nějakou jejich hlubší motivaci a aura jakéhosi tajemna se také rozplynula kamsi do neznáma... I to označení "humanoidní monstra", i když je docela výstižné, mi tam neustále zní totálně hloupě... A tak i když tuším, o co se autoři snaží, tak to u mě absolutně nefunguje. Drop po 6. díle a 3,4/10

Další z "rape wars" titulů s kvalitou příběhu těch nejlacinějších erotických filmů a stopáží u které se zvládnou "uvolnit" jen ti nejrychlejší z nás. Přesto jsem to tentokrát dokázal dokoukat celé aniž bych z toho měl nějakou výraznou hrůzu nebo se nudil, ba co víc - má to i jednu scénu, která by nebyla tak úplně proti mému vkusu... Zkrátka má to "trojku", takže slabé 3/10 - smiřte se s touhle logikou!

"The storm of cliché." Během 6 episod mě překvapila maximálně stupidita některých momentů, třeba když Taichi bojuje proti bestii, která je imunní proti fyzickým útokům a jako pokročilou strategii, když rány nefungují zvolí - přidat víc síly. Chlapské řešení! Když něco nejde silou, tak to půjde větší! Málem na to chlapec dojel, ale naštěstí má jakožto hlavní hrdina přeci jen ten nejpevnější plot armor a později už jakožto opravdový princ zachraňuje jednu dívku z nesnází za druhou a ty, i když samy také velice silné, mu postupně padají k nohám... Něco originálního by tam nebylo ?!? A tak jsem se neskutečně nudil, protože ani na vteřinu nemám o hlavní postavy strach a to i díky geniálním nápadům, jako třeba odpálit armádu jak v papiňáku, díky kterým jsem se občas i uchechtl... Každopádně už teď v půlce seriálu získávám víc než jasný dojem, že tady kromě pár dalších podivných paskvilů asi nic zajímavého nenajdu. A nepřesvědčí mě ani tisícovky goblinů a příšer, které prý zabíjí, plení a znásilňují, protože škody, které napáchají, budou pokaždé nulové a tak jsou tam jenom na efekt, jako strašák a také názorná ukázka toho jak silní jsou hlavní hrdinové a protože v pozadí je samozřejmě jistě velmi promyšlený a složitý komp(l)ot a také strašně prohnaní, nebezpeční a hlavně děsiví padouši - já se tak bojím !!! Ale teď vážně - je to prostě děsná nuda, dramatické momenty absolutně nefungují, příběh také nic extra neslibuje a koukat na to jen kvůli soubojům? No po pravdě viděl jsem lepší, viděl jsem hodně lepších... Kvalitativně a vůbec celkově se tohle anime u mě nejvíc blíží asi téhle podívané (tam byl přeci jako pokročilá taktika pro vítězství v bitvě třeba velbloud) a tak i hodnocení tady bude naprosto shodné, tedy 3/10 a drop po 6. díle, protože tady trefili všechno z mého listu.....

I když většina lidí, s kterými jsem se na toto téma bavil, považuje první sérii za nejslabší, já osobně se mezi ně neřadím. První série a vůbec seznámení se s tímto seriálem bylo něco pro mě vcelku nečekaného. Nějak jsem příliš nevěřil, že se dá zkombinovat šílená ecchi komedie se zajímavým moderním fantasy příběhem a že výsledek může být takhle povedený. Bavilo mě to, líbil se mi hlavní hrdina, který je prostě úchyl a nijak se s tím netrápí... Jak zde již zaznělo, konec je zde opravdu perfektní a i když je to klišé typu "save the princess", tady je opravdu skvěle podané a emotivní. Mezi ecchi seriály je podle mě High school DXD v současnosti top, ale 5* tomu dát nějak nemůžu, protože na rozdíl od Isseie jsem úchyl co se za to stydí... 8/10