Lenka.Vilka

To si tak jezdíte celý den a všechno si jen tak během čechrání vánkem vašich vlasů ovlivňuje. Bylo to fajn, jak to bylo celý vedený. A tentokrát mnohem víc atmosféra na pohodu. Ne jako minule  :O

Tak tohle byl díl s hodně mizernou atmosférou. Teda ve výsledku pro mě jako diváka. Řeší se tady především dvě věci. A mám obavy, že jenom jeden ze sourozenců najde odvahu...a o trochu větší obavu mám z toho, zda to nakonec nebude ten druhý, než to zatím na první pohled působí. Uvidíme  :)

Tak tohle byla lahoda :)  Navíc se mi to dost hodilo do nálady, protože jsem včera strávila v podstatě tři hodiny tím, že jsem bulela během sledování toho, jak Júki Jamada brečí. Takže jo, děkuji za zvednutí nálady jeho stvárněním "užitečného idiota", to jsem potřebovala ♡ A jak dopadlo to ostatní? No, naprosto skvěle. Teda, já věděla, že to bude dobrej film. Ale že až takhle? Všechno tady je úplně přesně tak, jak má být, abych na konci mohla říct, že tohle se moc povedlo. A že jsem si film užila. A jo, jsou tam tři věci, ale jenom tři, kdy jsem si říkala: "Ale no tak! Vážně?". Jenže všechny ty tři momenty u mě následně tak jako tak vyhrály na plné čáře, protože se s tím pracuje se s ním dobře! A pomáhá to budovat hlavního hrdinu. Možná je to pojatý až tak trochu naivně, ale možná proto mi to sedlo. Protože to nepůsobí jako film ze současnosti pojednávající o minulosti, ale občas mě vážně mrazilo, jak realistický to. Chováním, myšlením, celým vizuálním zpracováním. Navíc je moc fajn, že přestože tady jde primárně o to "Já přijít - Já zničit", tenhle film funguje právě i na té emoční rovině. Vážně jsem to s hlavním hrdinou všechno prožívala. Bravurně napsané a ještě lépe zahrané. Až jsem místy zapomínala, že se koukám na "Já přijít - Já zničit", takže pokaždé, když to dorazilo, tak se to skvěle propojilo. A kompletní balíček dokonalosti byl tvořen. Muhaha! (Jenom pro kontext: Proti americkému monstervers obecně nic nemám, ale taky by mě nic nepřinutilo jít na něco z něj do kina, to je moje hranice. Monarch se mi líbil právě proto, že se děj neodehrává jenom v přítomnosti. Všechno si moje peníze nezaslouží tak snadno. U Godzilla Minus One mě o to víc mrzí, že je to dostat nemohlo.) Protože tohle je prostě krásný příklad toho, jak se mají správně točit filmy! A vážně mě mrzí, že jsem to mohla vidět až teď (u nás film do kina nešel), ale zároveň jsem ráda, že jsem to mohla vidět alepsoň takhle, doma. Protože u Godzilla Minus One nejde o to, zda film vidět chcete/nechcete, ale o to, o jaké vlně ho uvidíte. Hezky to tedy celému světu napráská, zda bydlíte v normám městě nebo v prdelákově. A taky podle toho, zda Godzilla Minus One bude jedním vašich top filmů roku 2023 nebo až roku 2024 :)

Tenhle díl byl hodně speciální, i přes to, jak bylo sledování (opět/jako pokaždé) náročné. Pravda je vyřčená. Proto to v nemocnici bylo tak silný. Stačí mi vidět tvůj ohňostroj... :)

A protože současný smysl má zatím nejdelší dobu, je čas řešit i jiné věci: urovnat věci v rodině a hlavně začít mít rád sám sebe...

Náročné, náročné, ale je čas, aby konečně byla duha. I když to bude nejspíš bolet...

Tak tohle bylo náročný hned od začátku. Jak zařídit, aby slunce nenávidělo déšť?

Znáte ten pocit, když jste přes svátky u rodičů, a maminka se vám s tou všechnou velkou láskou snaží dát to nejlepší, co vám chutná, na co jste zvyklí, co máte rádi? Jasně, vezmete si všechno. Je to přece maminka a tyhle všechny věci jako jednotlivě chutnají. Jenže potom večer ležíte v posteli a z těch všech dobrých věcí máte v bříšku pořádný guláš. A je jedno, jak moc guláš vlastně rádi (protože ten maminka umí taky nejlíp ze všech), tak je pro vás strašně těžký vzpomenout si na jednotlivé chody, a jak byly dobrý. A tohle je Blood Free. Seriál jehož největších problémem je to, jak si ho vede scénář. Jindy by to takhle fungovalo mnohem lépe, ale v takhle nízkém počtu epizod...mi to zamotalo hlavu. Protože Blood Free AŽ moc působí, jako kdyby to bylo psaný s tím, jak bude seriál vysílaný. Já sama jsem se před začatkem blbě podívala, takže jsem první dva díly chválila, že je dobře, že je vysílají hned najednou, jak je to propojený, a že díky tomu to funguje skvěle jako otvírák série. Jo, myslela jsem, že dál budou dávat jeden díl týdně. A upřímně, možná to byla chyba, že to takhle nevysílali. Všechny napínavé věci do dalšího týdne se nedějí na konci sudého dílu ("Sakra, teď budu muset týden čakat, co si do té doby počnu!"), ale na konci těch lichých ("Dobře, mám tady hned další díl, takže to je na pohodu! Zítra si v klidu pustím něco jiného místo kousání nehtů do přístí středy."). A nejvíc celý děj rozbíjí právě to, jak jsou ty jednotlivé dvojdíly pojmuté a co se v nich řeší. Takže ve výsledku mám za sebou měsíc se seriálem jehož jednotlivé týdenní části byly skvělé a díky nim byl další týden zase o něco hezčí. Ale stane se to stejné, když se kouknu zpětně na celý seriál? ***** Pravdou je, že jsem začatek komentáře začala psát hned po dokoukání. Z toho týdenního vzorce jsem byla prostě moc rozhozená, ale možná mě to rozhazovalo úplně zbytečně (?). Tohle se mi stalo už u jednoho seriálu, který byl taky takhle dvojdílově koncipovaný, ale byla to jenom moje divácká chyba (nedostatek času), že jsem nemohla vidět těch šest dílů hned za sebou (tohle bylo venku všechno najednou), takže jsem se rozhodla, že si dám pauzu, nadechnu se čistého vzduchu (doslova), a kouknu se na to pohledem, jako kdybych u Blood Free viděla všechny díly za sebou. A pokusím se být co nejvíc fér :) ne objektivní, to je u mě sprosté slovo a nerada ho proto používám. ***** Mám za sebou vážně povedený seriál, kde se pořád něco děje, a to co se tam děje, je prostě strašně moc zábavné, napínavé a často i hodně intenzivní, kvůli těm všem otázkám, které pokládá. Společnost, lidi, zdraví, etika a především potřeba udělat něco ohledně "sick get sicker, while the rich get ritcher". A především kvůli tomu, jak končí. S tím, že by to vlastně ani nešlo ukončit jinak. Jak na straně těch dobrých, tak na straně těch...no, chtěla bych napsat zlých, ale použiji "synonymum"...takže znovu: Jak na straně těch dobrých, tak na straně politiků. A že mi konec připomněl můj oblíbený seriál? To je už jenom milý bonus  :)  Zde by se asi hodila vsuvka, kterou používám poslední dobou moc často: Jo, ok, pokračování by bylo jistě v pohodě, ale i tak doufám, že nikomu nejebne, a nenatočí ho. **** Navíc je to všechno strašně moc dobře natočený a ještě líp zahraný. Všechno, na co se dá koukat vypadá dobře a se všema detailama je snadný si všechno maximálně užít. Stejně jako ta zakladní vědecká část, tak ten politický pohled na věc. Kdy se k tomu přidá ta hamižná část, kdy ne každému jde o pomoc lidem, ale o to, si nahrabali ještě víc. A měli moci ještě víc. Takže to společně funguje úplně fajnově. A vypadá ještě líp. Ať už vizuální stránka (ten rozpočet na jednotlivé epizody je na výsledku hodně znát), stejně jako ty drobné detaily. Skvěle tady funguje práce s barvama, kde je top závěrečné "barevné inferno" ve finálním dílu. Tam je to vážně neskutečný. Ne kvůli akci samotné (ta je dobrá pokaždé, když přijde na řadu), ale právě kvůli tomu vizuálnímu zobrazení. Nebo právě ten úplný opak: rvačka ve tmě uličky. Tady nejsou filtry jenom aby to vypadalo zajímavě, ale je to prostě objektově funkční (Ze mě dneska lezou moudra, co? Snad se moje myšlenka dostatečně přenesla do slov). Mňam! :) Herecky absolutní špička. Takže je snadný si každý díl vychutnat hezky ze všech úhlů. V kombinaci hudba plus ost je to vlastně perfektní dárek a ještě luxusně zabalenej. Až budu mít chvilku, určitě se podívám znovu, ale hezky na jeden zátah :)

Spoiler:                 Dollhouse 2.0.  :)

A zase nám začíná tematicky laděný týdenní dvojdíl. Ale komentář na tohle téma si nechám k hlavnímu komentáři...