MartinezZ

19.2.2011 ~ Darren Aranofsky umí natočit skvělé filmy, které dokáží vždy vizuálně velmi zaujmout a zaměstnají mozeček. Dílko o psychickém náporu na hlavinku mladé baletní tanečnice a sólistky je ale jedním z těch slabších Darrenových výtvorů. ~ Mladá Natalia Portman dostává možnost stát se v nově připravované adaptaci Labutího jezera ústřední hlavní tanečnicí a ztvárnit tak jak bílou tak černou labuť. Její něžný zjev a nekonfliktní povaha jí ale předurčují jen bílou labuť, na černou jí chybí její zlé já a to se musí dostat ven. ~ Natalia se tak musí víc snažit, víc cvičit, víc trpět a víc bojovat sama se sebou. Choreograf a režisér od ní požaduje mnohem větší úsilí (a nejen to), její matka od ní očekává také jen to nejlepší (i když jen v rámci hranic, které se začínají bortit) a Natalia sama nevěří, že je všechno to očekávání schopná splnit a bojí se selhání, kterým by zklamala všechny a sebe nejvíc. Navíc se do souboru dostává jiná talentovaná baletka, která se začíná drát na její místo i roli, je mnohem spontánnější, 'voraženější', intrikánštější, mnohem víc černou labutí, mnohem víc Natáliiným špatným Já. ~ Darrenovi se podařilo celkem dobře zachytit tu rozpolcenost Natáliiny osobnosti, její chmury , představy, bludy a sebedestrukce při cestě za vysněným cílem, bohužel mi to celé přišlo jako sestříhané z něčeho mnohem delšího, co by dávalo smysl. Natáliiny stavy se prostě najednou vyskytovaly, chyběl mi nějaký "progress", vývoj postavy. všechno bylo nějaké uspěchané a gradující finále samotnou předchozí splácanost filmu nezachránilo. Vypadalo to, jako když Darren dostal scénář, který musí natočit bez toho, aby do něj mohl nějak zvlášť zasahovat. ~ Standardnější psychodrama se zajímavým koncem. Od Darrena jsem čekal po Fontáně a Requiemu za sen víc. Možná, kdybych předtím viděl Wrestlera, mohla být má očekávání menší a já po filmu spokojenější. Takhle Darren Oscara za nejlepší režii nedostane. Sošku podle mě získá tak akorát Natalia za hlavní ženskou roli a film pak možná některou ze dvou dalších možných nominací za nejlepší střih a kameru, ale tomu bych taky moc nevěřil.

12.2.2011 ~ Teda jak mě se do tohohle filmu nechtělo... Leží tu už takových měsíců a tolik proti němu mluvilo. Sandra Bullock, kterou nijak zvlášť nemusím, film ze sportovního prostředí, navíc americký fotbal, k tomu příběh ála "americký sen", citová ždímačka od pohledu a prvního zjištění obsahu děje atd. atd. ~ O to víc jsem sám překvapen, jak jsem překvapen. A to přesto, že všechny ty mínusy, napsané výše, platí. ~ Je to typicky americký snímek. Outsider, kterého každý odepisoval a jenž byl předurčen umřít někde ve špinavé stoce, za pomoci lidí, kteří ho neznali, ale věřili mu a chtěli pomoci, dosáhl toho, o čem se ostatním může jen zdát. ~ Michael Oher, mrštný obřík, to neměl jako dítě moc lehké. Máma fetovala a tak jí ho odebrali. Vyrostl, ale stále byl bezprizorním dítětem, ač věkem možná už ne. IQ neměl proti vrstevníkům nijak velké a prostě jen žil. Až si ho jednou na jedné křesťanské škole všiml trenér, kterému se zalíbila mrštnost hromotluka, a podařilo se mu jej na školu dostat. Zprvu vše ovšem vypadalo jako tragédie. Michael se neuměl učit, přespával v tělocvičně nebo ve veřejné prádelně. A takhle jednou v dešti a zimě si ho z auta všimla Sandra Bullock, bohatá designérka, panička s rodinou, vlastním nemalým domem, širokým srdcem a prořízlou hubou. ~ Pomáhala Michaelovi získat znovu důvěru v lidi a když konečně vstoupil s fotbalovým týmem na trávník, byla mu í víc než trenér. A protože Amerika je světem neomezených možností a když si Američané, nehledě na barvu pleti pomáhají, může se podařit mnohé. Michael se stal fotbalovou hvězdou a americký sen skutečností. ~ A tak se znovu dostávám k tomu, že jsem sám překvapen. Ano, je to typický americký snímek o lásce k bližnímu, důvěře a odhodlání, tak nereálný, až se těžko věří tomu, že je natočen na základě skutečnosti, Michael je tak prostý, až je to celé prvoplánově slzopudné, přesto se nedivím Oscaru Sandře za hlavní roli a nominaci filmu na nejlepší snímek roku 2009. Michael je ťulpas a lidi si jej zamilují, Sandra mě překvapila, protože tady měla páru, roli skvěle zahrála a dokonce jí to tu i seklo (pšt, tohle jsem jako neřekl, jasný?), nebrala si servítky a hláškovala o sto šest. Během filmu se nenudíte, příběh má spád, nic tu není navíc, nic nechybí, vše je precizně vycizelované, natočené, napsané, zahrané, ozvučené (i hudby z titulků k filmu padnou jak prdel na nočník). A kdyby ta prvoplánovost tak nebila do očí a snímek byl prost i toho ukecanýho cvrčka, Sandřína syna, tak bych tomu snad dal i víc. ~ Šmankote, já se nepoznávám...

12.2.2011 ~ Když ztratíte všechno, pro co jste kdy žili, víte, kdo za to může a také víte, co se mu za to stane, rozhodnete se konat sami. Pěkné japonské drama s "ošklivým" roztahaným příběhem a zbytečnou porcí naivity. ~ 'Samayou yaiba' je příběhem postaršího Shigeki Nagamine, kterému po smrti manželky na rakovinu prsu nezůstává nic, než jeho dcera. Při jedné večerní cestě domů (ze školy asi, má uniformu) zavolá dcerka tátovi, že už je skoro doma a že by si dala večeři. Zanedlouho poté u ní zastavuje auto. ~ Večeře už je dávno vystydlá, je druhý den ráno a dcerka nikde. Na břehu řeky se ale rojí policisté. Za modrou plentou je před zraky zvědavců skryto tělo mladé dívky, zbité, znásilněné a zavražděné. Poté, co otec identifikuje svoji dceru, hroutí se mu svět a jen bezcílně bloudí městem, čekajíc jakékoliv nové informace o vyšetřování. Při něm vychází najevo, že auto patří otci jednoho z mladíků střední školy, který ale přísahá, že s případem nemá nic společného a že o ničem neví. Ve stejnou dobu dostává na svůj záznamník otec telefonát se jmény těch, kteří stojí za smrtí jeho dcery. Najít prvního není problém a po hrůzném ujištění pravdy je službou světu sprovození mladistvé stvůry ze světa. Najít druhého bude ovšem těžší, pomůže možná znovu hlas na telefonu. ~ Případem se zaobírá místní policejní oddělení, jeho hlavou je taktéž starší komisař (?) se svým mladým vyšetřovatelem. Poté, co dostávají dopis od Nagamineho, kde vysvětluje své důvody i záměry, bortí se pomalu i přesvědčení mladého vyšetřujícího o smyslu své práce. Nagamine hledá vraha a oběť své pomsty, policie hledá Nagamineho, než provede něco, co by u veřejnosti mohlo vyvolat nevoli směrem k principům práva, a veřejnost, anebo alespoň její malá část, chápe obě strany. A teď kdo z koho. ~ Jde spíše o takové psychologické drama a nikdo při něm zřejmě nebude Nagaminemu jeho cestu zazlívat. Námět dobrý, natočeno taky v pořádku a myslím, že stopu, alespoň po určitou dobu, film zanechá. Problémem je akorát lehká unylost filmu a jeho rozvláčnost, kdy jde všechno na ruku dramatu a na nějaké odsýpání příběhu se ohledy neberou. Ale dá se to překousnout. Dalším problémem je poněkud velká a hloupá naivita, se kterou vše graduje. Vzhledem k celému dosavadnímu vývoji filmu mi tam tak konec moc neseděl, protože mi to nepřišlo ani tak jako přesvědčení postavy, jako spíše zbožné přání, které se nikdy nevyplní a sama postava to také musela vědět. I přesto ale kvalitní film, který už vidět nechci. Nevidím moc důvodů k tomu, připomínat si hnůj z venčí ve chvílích, kdy si chci odpočinout. ~ 3,5*

12.2.2011 ~ Tak tuhle "komedii" jsem už teda nepobral vůbec. Je mi až do pláče z toho, co je dneska schopen někdo za komedii vydávat. Největším zdrojem úsměvu tak má asi být fakt, že na buranskou vesnici přijede voražená hezká holka a vojede každýho, kdo se jí připlete do cesty. ~ Anglická vesnice, prdel světa. V jednom baráku se tu schází a sjíždí čerpat inspiraci zkrachovalí spisovatelé a spisovatelky. Majitelem tohohle útočiště je poměrně úspěšný pisálek, který má ale tendence manželce zahýbat. Ta mu vaří, slouží, snáší jeho xicht, ale... však víte co. A pak je tu také mužný zahradník, kterému kdysi patřil dům a pozemek, ale nějak to nevyšlo a odkoupila je od nich rodina Tamary. Voražené bohatší děvče s orlím frňákem, které zdrhlo do města a barák je tak prázdný. ~ Tamara ale ve městě nezahálela, nechala si frňák upravit a navíc píše pro nějaký novinový plátek. A chce se zbavit baráku. Přijíždí tedy do vesnice, nechává za sebou chlapy slintat, nabrnkne si u interview nějakou rockovou hvězdu-debila a vzápětí ho vojede, načež si ho chce brát. Nutno podotknout, že když byla ještě mladší a žila v tomhle zapadákově, měla se co k čemu i s oním dnešním zahradníkem, kterého v kůlně taky vojížděla. Nějak jsem se v tom pak začal ztrácet (zřejmě díky tomu, že mě to začalo nudit a nezajímat), takže už pak jenom vím, že zahradník vojížděl místní barmanku, ačkoliv stojí o Tamaru a ta nějak o něj, ubozí pisálci řeší krize identit a vyhoření, Tamara vojíždí onoho úspěšného namyšleného spisovatele (už si nevzpomínám, jestli vojela ještě někoho nebo to jen vystřihly z filmu, protože fronta na "kdo chce být vojet Tamarou" byla už moc dlouhá), pak se to tam pomlátí, pomře, Tamara přijde o frňák, jsou titulky, já to vypínám, mažu a připisuji další dvě hodiny ke ztracenému času. Fakt ultimátní komedie, až jsem se za žaludeční vředy popadal.

12.2.2011 ~ Tak co? Sedí Kájínek oprávněně? Udělal to? Nebo něco udělal, ale sedí za něco, co neudělal? Kdo za tím stojí? Kdo mu pomáhá a kdo podkopává nohy? Tak na tohle všechno tu odpověď nenajdete. Za to zjistíte, jak může vypadat vážně míněná česká parodie. ~ Začíná to Kájínkem, nečekaně. Umírají nějaká tři prasata a Kájínek jde sedět. Nevypadá, že by mu to nějak zvlášť vadilo. Jedna mladá právnička se ale rozhodne poukázat na to, že ne všechno bylo v pořádku, že za vším stojí ještě další lidé. No a to se samozřejmě nelíbí těm, co za tím vším skutečně stojí. Setkáváme se tak s přítelem právničky, který na to doplácí smrtí, mafiánským bossem, co má všechno pod palcem, bývalými policisty, co jsou jen prodejné svině a ve všem jsou namočení také, dočkáme se tu i nesmyslných znásilnění a vražd (tenhle scénář upravoval debil a režíroval další - scénář byl totiž původně jiný, režisér kaskadér Jákl si ale pak scénář vzal a přepsal a dodnes se snad původní autor s nimi i soudí), podrazů a rádoby amerického akčního ztvárnění filmu, které ale vychází vniveč a nechtěně je tak parodií až komedií. K tomu výrazně dopomáhají i samotní herci, kteří tak přehrávají a nesmyslně se snaží, že parodují sami sebe, což je zase spíš k smíchu, než k napětí, které by film měl vzbuzovat. ~ Konstantin Lavroněnko jako Kájínek ušel a grázla jsem mu věřil. I nadabován byl obstojně. Bratři Dlouzí z toho také ještě vyšli se zdviženou hlavou (až na Vladimíra, kterého to byla poslední filmová role, zanedlouho zemřel), zbytek hereckého ansámblu byl zase jen parodií a trapným něčím. Uskuhraná Tatiana Vilhelmová, jíž jsem nevěřil ani propisku v ruce, její přítel Boguslaw Linda, co neuměl nic zahrát a nadabován byl taky chabě, Marek Vašut, coby mluvčí věznice... a vůbec všichni ostatní, co tu hráli jako ponocní a snad i zadarmo. Navíc mi připadalo, jako by byl celý film dost blbě předabován, byť samotnými herci. ~ Bohužel, stále nemám sebemenší důvěru v české filmy. Občas se objeví nějaká výjimka, ta ovšem kurevsky potvrzuje pravidlo, že český film = průser. Kájínek touto výjimkou není a drtivé většina hereckých ksichtů tu vyznívala jako nějaké levné ochotnické divadelní představení, co se náhodou odehrává před kamerou v exteriérech. Čekal jsem, že to bude pitomé, a bylo to pitomé. Takže to vlastně nezklamalo, uff.

12.2.2011 ~ Tenhle pohádkový příběh bratří Grimmů u nás není zrovna nejznámější, většina lidí o něm ale kdysi alespoň něco slyšela. Onen příběh je zde ale hlavně využit, ne přeříkán, a Disney se s jeho pomocí snaží znovu dostat na pole animovaných milých příběhů, které mu poslední dobou obléhá spíše konkurence. A ani vlastní Pixaři to výrazně nemění.. ~ Pixaři se na tomhle ale přímo nepodíleli, tohle je Disneyovka jak vystřižená, akorát je v ní víc akce a hlavně písničky. Zpívaný animák = Disney a doufám, že do tohohle pole nikdo z konkurence brousit nebude. ~ Žila byla jedna královna a král, oblíbení panovníci svých poddaných, čekajících děťátko. Královnu těhotenství ale obíralo o životní sílu a království tak zahaloval strach. Existovala ale zázračná květina, která uzdravovala, a které by mohla všechny chmury království zahnat. K oné květince si ale pro mládí a krásu chodila jedna stará babizna a té se ztráta mládí poněkud dotkla. Květinku totiž poddaní našli, s její pomocí uzdravili královnu a ta porodila nádhernou malou holčičku se zlatými vlásky. A její vlásky měly stejnou čarovnou moc, jako kdysi květinka. ~ Baba ale děvčátko ukradla, odnesla do své skryté věže, nakukala, že ona je její matka a že z věže nesmí nikdy odejít. Okolní svět je strašný a nebezpečný. A tak Rapunzel, ona krásná mladá princezna s vlasy dlouhými až na půdu (libovolnou půdu, vzdálenou klidně i několik kilometrů) 18 let hnila ve věži a každý rok pozorovala na obloze světélka, která na počest jejího narození vypouštěli král s královnou a poddanými. A ona tak moc chtěla vědět, co jsou ta světla zač. ~ Jednoho dne se při záchraně vlastní kůže před nebojácným koněm a dalšími pronásledovateli do věže dostává mladý zlodějíček Flynn s ukradenou královskou korunou. A protože se Rapunzel osmnáct let doma nudila a stačila se tak naučit základy bojových umění s využitím svých vlasů, přijde Flynn o korunu a pokud ji chce zpátky, musí dovést Rapunzel ke světýlkům a zpět. A tak se tahle dvojice vydává na cestu, během ní potkávají různá individua a nakonec to všechno skončí... jako u Disneyho. ~ Animované je to hezky, vtípky tu jsou a Flynn se skutečně chová místy jako Princ z Persie. Nesmí také chybět bojový kůň, pro osvěžení, a navíc tu máme i princeznina chameleona. Ten je sice taky srandovní, pro příběh ale zcela zbytečný. Výborní jsou také hospodští Vikingové (nebo co to je) a plno narážek na moderní nepohádkový svět a tak se nudit nebudete. Bohužel, že bych z toho ale byl paf, to říci nemohu. Dopomohly k tomu i písničky, které si prostě Disneyáci nemohli odpustit. První bych ještě skousl, každá další už ale byla zbytečná a ač se v ní vyprávěl nějaký příběh, na muzikály prostě nejsem a pištění si tak můžu ve filmech bez problému odpustit. ~ Pokud chcete na něco vtipného a oddychového, jděte. A nezapomeňte si doprovod. Plakat štěstím ovšem nebudete. Prostě je to "jenom" pěkné (a to není ani v nejmenším výtka :)

11.2.2011 ~ Norská Blairwitch, která je spíše zábavná než hororová. A abych pravdu děl, že by mě to nějak zaujalo, to taky ne. Ale trollové jsou hezcí :) ~ Ono tu zas ani o moc nejde. Na začátku se Blairwitchovsky dozvíme, jak byly nalezeny dva disky s nahraným materiálem, obsah prověřen vědci a shledán autentickým a že není ani stopa po těch, co jsou na filmu zachycení. Standard, mající asi navodit strach z toho, co hrůzného bude následovat, ovšem navozující spíš úsměv dobře mířené parodie. Skupinka mladých lidí se vydává v Norsku udělat reportáž o lovcích medvědů. Je sezóna, huňáči mají pech. Naráží při tom ovšem na podivína, samotáře, který tvrdí, že loví trolly. V Norsku mají takovou rezervaci a je potřeba řídit jejich populační růst. Čas od času nějaký ten troll z rezervace uteče a je potřeba ho zlikvidovat, Lidi se nesmějí dozvědět, že něco takového vůbec existuje. Nápad je to hezký, moc filmů o trollech jsem neviděl a rozhodně to není proto, že bych nechtěl. Jen to prostě nikdo netočí. ~ A tak se partička lidí vydává s podivínem po nocích do lesů a netrvá dlouho, gigantické stvoření je honí po lese. Nehoní je ovšem taky nijak zvlášť dlouho, protože onen lovec je nechodí ukecat čtením Shakespeara, ale ví, co na ně platí. Trollové nemají rádi slunce. A s velkým ultrafialovým reflektorem není problém z hory masa udělat horu šutrů, tu následně rozmlátit a jít zas dál. Trollů ale přibývá a práce je to nezajímavá, nudná a špatně placená. A že by byly trollové zase úplně blbí, to se taky říct nedá. ~ Podívaná je to tak svým způsobem zajímavá, ale to nejzajímavější jsou trollové. Ti se ve filmu povedly a pasují do světa, jen je zvláštní, že o nich v Norsku nikdo neví, když se ta desítky metrů vysoká stvoření promenádují na holých norských pláních.

11.2.2011 ~ Winston Churchill a jeho podíl na Druhé světové válce. Bohužel tu jde jen o televizní film, co šel rovnou na DVD a měl k tomu svůj důvod. Z filmu to totiž vypadá, že kdyby Churchill nebyl, nic moc by se ani nestalo. ~ Vůbec celý film, byť z produkce HBO, je nějaký divný a to, že je někde nějaká válka, se dozvídáme jen z dialogů, ale jinak byste to nepoznali. Winston je tu vyobrazen jako rozmrzelý starý hrubián, v klidu si chrupčí, manželka ho už má plné zuby, o jejich sluhovi nemluvě, vlastně tu o nic pořádně nejde a o důležitých válečných akcích známých z historie, se tu mluví jen tak mimochodem. ~ Prostě tohle se mi vůbec nelíbilo a ani na to DVD to jít nemuselo. i zdarma ke stáhnutí by to bylo na pováženou :(

11.2.2011 ~ Novodobých westernů je pomálu. Pryč jsou doby výhradně klaďáckých hrdinů a šerifů s kolty proklatě nízko, tehdejší doba nebyla vůbec romantická. Všude šlo o krk a kdo neměl peníze, tak je sháněl, ať už počestně, nebo ne. Tak jako tak mizely všechny v barech. A ten, kdo měl zbraň, byl pánem chvíle. Ať už počestně, nebo ne. ~ A 'Pravá kuráž' je přesně takovým westernem. Westernem, co mi sedí. ~ Je takhle jeden manžel a otec, obchodník s dobytek. Se svými honáky žene zvířata prérií, z jednoho místa k dalšímu, a může jen doufat, že všichni, kdo s ním jedou, se dokáží ovládat a mají jen počestné úmysly. Jenže v téhle době víra ani neuzdravuje, ani neřeší problémy jiných. A tak když se Tom Chaney (Josh Brolin), jeden z honáků, napije, pohádá se svým zaměstnavatelem, sebere mu pušku a odpráskne ho u schodů do baru, je prostě konec a basta. Lidi nepomůžou, proč taky. Na zemi prostě leží další mrtvola, on ji během dne někdo odtáhne. Zákon? Jo, o tom tu někdo kdysi slyšel. Prý jestli to není ten plevel, co roste za hřbitovní zdí... ~ Po obchodníkovi s dobytkem ale zůstala žena, nikterak obchodního nadání, malý synek a starší dcera Mattie. Právě Mattie táta zaučoval v řemesle a právě ona se v tuhle chvíli stala "hlavou rodiny". A je rozhodnuta onoho proradného honáka dostat před soud. Na nějaké truchlení není čas. Doba tomu nepřeje a doma je třeba se starat o mnoho věcí. A protože Mattie ví, že ve čtrnácti letech může těžko honit někoho se zbraní, musí si najmout někoho, kdo to udělá za ní. ~ A tím někým se zdá být Marshall Rooster Cogburn (Jeff Bridges), lovec lidí za odměnu. Cogburn bojoval ve válce, ale už je to nějaká doba, kdy býval jedním z nejlepších. Nikdy si hlavu nelámal nějakými nepsanými pravidly a pálil jakmile to šlo. Třeba i do zad. Důležité byly a jsou výsledky, ne způsob. V současné době jde ale spíš už jen o násosku s pupkem a nevalným pohledem na život. A když mu Mattie nabídne odměnu za lapení Chaneyho, nejraději by se na to vykašlal. Právě oddělal někoho někde jinde a nemá náladu furt se někde trmácet za šmejdy, kterých je kolem stejně jako much u jeho smradlavé postele. ~ Do hry ale ještě vstupuje, na místní poměry poněkud pitoreskní, Texaský ranger LaBoeuf (Matt Damon), který Chaneyho pronásleduje už pěkně dlouho za vraždu senátora. U Mattie ale nepochodí, chce si totiž Chaneyho odvést před soud a k šibenici do Texasu a Mattie nemá zájem trestat ho za něco, co je jí ukradené. On zabil jejího otce a bude pykat za něj. A navíc si Mattie usmyslí, že pojede také a bude dohlížet na svoji investici. ~ Ač to tak ze začátku nevypadá, tahle trojice více méně spojí síly, a tak malá holka s kuráží, podivný Texasan s přístupem "hrr na ně, zbytek řešit cestou" a ukecaný věčně opilý Cogburn, jehož plány končí většinou větou "tohle nevyšlo", jdou po stopách nejen Chaneymu, ale rovnou celé zločinné bandě zlodějů a hrdlořezů, k níž se Chaney přidal. A cesta to nebude příjemná. Země touhle dobou není hezká, není barevná. Je krutá a syrová a o mrtvoly tu není nouze. ~ Tedy jak mi neseděly předchozí filmy bratří Coenů, tenhle remake westernu s Brucem Waynem se jim povedl a já se naň určitě ještě kouknu. Syrová doba, syrové ksichty, Mattie, jíž to byl první celovečerní film a moc se jí povedl, Bridges, který smrděl i skrz plátno, a bahno v ulicích. Moc pěkný novodobě pojatý western a já můžu jen doufat, že se Coeni nevrátí k těm sobě-vlastním ko(e)ninám. ~ 4,5*

11.2.2011 ~ Když s holkama je to těžký. A s klukama taky. ~ Nenáročný romantický filmek. Do ulice se nastěhovala nová rodina se synem Brycem. Juli, která bydlí naproti, se do něj okamžitě zakoukala a z každého jeho dotyku jen paf. Bryce by od ní ale měl nejraději klid, furt za ním dolézá a jemu to vadí. Oba chodí do stejné druhé třídy, do stejné školy. ~ Postupem času se Brycovi začnou líbit holky, ale ne zrovna Juli a nenese to lehce a tak si jednoho dne řekne, že to vlastně nestojí za to a náramně se jí uleví, až je sama překvapená. Tou dobou začne Bryceovi připadat na Juli něco zvláštního a všechno tak začíná nanovo, jen se obrátily strany. Stále jsou z jedné třídy, stále ze stejné školy. A když nemají rozum dospělí, zaskočí děda. ~ Není to špatné, stále se přehoupáváme mezi pohledem Juli a Bryce, každý vidí věci jinak, byť oba koukají na to stejné,ale z pohledu romantického filmu by možná nebylo od věci, kdyby děj pokračoval i trochu dál, než jen do nějaké cca. šesté třídy. Hezký nápad, jen mi to přišlo místy trochu unylé. ~ A za ty vajíčka bych mu jednu rovnou vlepil :)