Poryv

Mohl to být výborný film, nebýt přehnaného patosu, který je marně maskován snahou o psychologickou studii. V ony momenty se jedná o neuhlídaný adorační pohled režiséra na hereckou legendu. Škoda. Střízlivost a civilnost by byly ku prospěchu věci.

Do detailu vyšperkovaná forma, odvážná, hravá, poctivě řemeslně odpracovaná, na české poměry v lecčems novátorská, v protikladu s extrémně nudným, z prstu vycucaným obsahem, což platí i pro první díl. Je to jako přijít do galerie, vidět formálně zvládnutou malbu, která je obsahově naprosto prázdná. Strávíte u ní chvilku a jdete pryč.

Proč to najednou, oproti skvělé první řadě, nefunguje, působí trapně, nastavovaně a nudně notolik, že má člověk chuť to vypnout? Odpovím parafrází na repliku Daniely Špinar: „Na to jsme dostali grant, přes to nejede vlak, to je prostě stav druhé řady seriálu.“

Po slabém dílu přichází … tramtarará … ještě slabší. Mirek a jeho “rodinná pouta” s prosakující vážnou notou stokrát jinak versus toporné, segmentované řachandy na sílu zbytku osazenstva. Spěje to ke skluzu na slupce od banánu.

První reálné selhání. Zatímco předchozí díly bavily zábavným a překvapivým dějem přirozeně protkaným absurdním, chytrým a drzým humorem, dnešek byl přehlídkou nuceného, uměle roubovaného humoru bez vtipu. Mezi vibem geniality Dobrého rána, Brno a trapností Kameňáku je, zdá se, tenká hranice. Každopádně stále fandím a doufám ve světlé zítřky 4. dílu.

Mohla to být kontinuální jízda od začátku do konce, nebýt uměle implantované vsuvky prozření a nahrátí hitu ve studiu. Populistická pauza, neuvěřitelná a zcela zbytečná.

Tenhle film neche být filmem pro všechny, počítá s automatickou eliminací haterů, což mu nesmírně sluší. Do pěti hvězd tomu něco chybí a ono něco nelze snadno definovat. Jednoznačně ale silné a důležité.

Kolik z těch, kteří udělili 5 hvězd, má na zahradě trpaslíka? Kýč.

Člověk má pocit, že sleduje podívanou z produkce Aarona Spellinga. Hudba, bazénová story, flirtovačky, rodinné trampoty amora Westona, tklivá útesová moudra. Co bylo fresh and cool v 90. letech při sledování Beverly Hills 90210, nyní působí jako směs nechtěně vtipných klišé. Velká škoda, pojat to střízlivě, měli bychom před očima silný příběh.

Televizní film, který se bojí syrovosti a naturálnosti. Nechce být pravdivý, dává přednost náznaku a opatrnosti a samotný konec stočí k tomu nejhoršímu, co si jen divák může přát, k patetické křesťanské symbolice. To, co obdivujeme u Michelangela, je zde kýčem.