Marze

Viděl jsem první díl. Klasická cesta za pokladem. Obdivuji ty kdo se na tak dlouhou cestu vydali a dokončili jí.

Poučné, užitečné a zároveň zábavné. Kdo by si pomyslel, že to Ivan Pilný dotáhne až na ministra financí (asi z platem mnohonásobně menším, než měl v korporátu). Holt pltí, kdo není na obrazovce, jakoby neexistoval, což také princip této reality show.

Podprůměrná romantická komedie.

Celkem zábavný propagační film. Film vyvolává mnohé otázky, na které neodpovídá. Například zdravotní důsledky veganství a vegetariánství, nebo nezamýšlené důsledky. Ty vznikají téměř vždy. Například platí, že když vzroste HDP a ekonomický blahobyt, vzroste počet sebevražd , rozvodů a klesne počet narozených dětí. Když se zlikviduje 160 tisíc krav v našich chovech, co se udělá s uvolněnou půdou? Zalesní se? Ekologové říkají, že kapacita planety je 9 miliard lidí, protože už nikde není volné půda a moře jsou přelovená. Kdyby byli všichni vegetariáni, země by prý uživila až 30 miliard obyvatel, ale nebyl by nezamýšleným důsledkem likvidace přírody, změna klimatu a války o základní zdroje jako voda (nemluvě o"rare erths" pro elektroniku jako např. lithium)? Predátoři dělají v přírodě svou práci a udržují druhy, aby se nepřemnožili. Také se můžeme zamyslet, jestli není lidské usmrcování zvířat méně bolestivější než od predátorů (zvířeti se při chycení predátorem tvoří v těle látky na tlumení bolesti). Scéna s nahými vegany v supermarketu je kouzelná, ale mírně genderově nekorektní.

Čím byl rychlejší děj a akce, tím se zmenšoval můj odstup od děje, ale úplně mě to nepohltilo.

Neuvěřitelné ploché. Taková Wagnerovská melodie bez začátku a konce, které si pořád jede to svoje.

Politická satira se skvělým humorem. Pragmatička proti charismatickému megalomanskému šejkovi. K tomu rodící se vztah.Bez nadsázky. Něco tak svěžího jako je Lov lososů v Jemenu už jsem dlouho neviděl. Film švédského režiséra Lasseho Hallströma je dokonalým koktejlem romantiky, politické satiry, chytrého humoru a výjimečných hereckých výkonů. Do života bez hmatatelného pulzu vtrhne žádost asistentky jemenského šejka Harriet. Myšlenka vybudovat v horách Jemenu řeku s lososy v suchopárné mysli upjatého vědce okamžitě hyne. Je až neuvěřitelné kolik důvtipu úředník vyvine, aby šarmantní asistentce v podání  Emily Bluntové vysvětlil, že ryby v uměle vybudovaném korytu nikdy nepotáhnou. Když "vrtí psem" událostí je ve své bezohlednosti až zlá, zároveň ale manipuluje s noblesou a humorem. Suverénní pragmatička je dokonalou protiváhou charismatickému šejkovi, který svůj megalomanský projekt nechce uskutečnit proto, aby exhiboval, ale chápe ho jako duchovní cestu. Když osvícený Arab chytá ryby a pronáší hluboká  moudra, stávají se z diváků (i díky uhrančivému výkonu Amry Wakeda) konvertité a začínají nápadu bohatého šílence držet palce.Je sympatické, že tato linka je stejně důležitá jako rodící se vztah mezi autisticky necitelným vědcem a jeho krásnou spolupracovnicí, které tak důsledně vyká. S cukrem se ale zachází opatrně a z romance nebolí zuby.Režisérovi Lassemu Hallströmovi téměř nikdy neujede ruka, pracuje přesně a čistě. Při nadšeném budování šejkova snu nesklouzává do patosu, vyznání lásky je decentní a politická karikatura neruší aktivismem. Zaskřípe to snad jen při závěrečném prozření a lehce křečovitém nalezení pokory, jinak je Lov lososů v Jemenu filmem téměř bez kazu. ..

Podstatou buddy filmů je, že se dají nedobrovolně a náhodou dohromady dva protikladné typy z nichž jeden je často podivín. Zde je jeden asijsky odcizený a necitelný, druhý projevuje emocí více. Ve scéně na mostě můžeme dokonce vytáhnout dojímací kapesníčky. A s oběma pak jak to u buddy filmů bývá vidíme různé zajímavé zastávky na jejich cestě -- zde ve formátu akční detektivky. Snímek má pěkně rozmáchlou stopáž, ale nepůsobí tak infantilně jako jiné korejské filmy. Hodnotím jako průměrný 50%.

Zábavná reportáž o přírodě a kultuře Himaláje. Po shlédnutí zjišťuji, že himalájská příroda je na můj vkus moc šutrovitá, v noci studená, vysoká a bez kyslíku. Obyvatelé divní a při cestování údolími žádné rozhledy.

Je to hrozně dlouhé melodrama. Až moc času je věnována romanci, v níž se žena zamiluje do neusazeného šarméra se syndromem pomáhání s plochými dialogy a nevyvinutými charaktery. Celkově nuda. Na závěr kázání, které rve uši a dojímání. Přitom to je jestli dobře počítám již páty režisérský počin Seana Penna.