Chudobka

Jiný autor scénáře, jiný režisér. Janžurová s Remundovou byly výborné, pobavily mě. Až dnes jsem zjistila, že Maštalíř se jmenuje Maštalír. Issová bezchybná. Protože jsem neviděla druhou epizodu, v některých ženských postavách jsem se trochu ztrácela. Uvítala bych zpět režiséra Blaška.

Vítek Sázavský a Zdeněk Vřešťál jsou již folkové legendy a Lucia Šoralová je skvěle doplňuje. Ale když slyším písně, které zpívala Zuzana Navarová, cítím smutek. Zuzka je nenahraditelná.

Případ mě moc nezaujal, sportovní prostředí není nic pro mě. Ale vidět Columba v jiném oblečení než v baloňáku, takový pohled  bych uvítala častěji. V modrém cvičebním úboru byl Columbo fakt fešák.

V dokumentu byly zmíněny některé bezvýznamné filmy i vyložené propadáky, naopak v něm chyběly filmy, v kterých Brando exceloval - Tramvaj do stanice Touha nebo Sestup Orfeův. Překvapila mě hercova rozporuplná osobnost. Na jedné straně aktivista, který hájil např. práva indiánů, na druhé straně nesnesitelný člověk, s kterým se téměř nedalo vyjít.

V této epizodě se mi líbil malý génius Steven a taky samozřejmě Columbův pes. Na Columbovi oceňuji mimo jiné i jeho slušnost. Chová se stejně slušně k vysoce postaveným i k obyčejným lidem. I k těm, kteří spáchali zločin.

E. A. Poe patří k mým oblíbencům, z jeho tvorby mám nejraději právě Zánik domu Usherů. Přednes Petra Čepka je jakoby nezúčastněný, chladný až mrazivý, což podtrhuje atmosféru povídky.  Vše v domě je ponuré - oprýskané zdi, dveře, vše se rozpadá a spěje k zániku. Nejen dům, ale i lidé, kteří v něm žijí. Močál, židle padající z oken domu, pukající zdi...Působivé.

Legendární polský pianista hraje v osmaosmdesáti letech génia polské hudby Chopina. Krásný klavírní koncert bych si raději poslechla nepřerušovaně. Vzpomínky pianistových přátel, kolegů nebo obdivovatelů byly zajímavé, samotné Rubinsteinovo vyprávění rovněž, ale lepší by bylo obojí oddělit, aby posluchač mohl v klidu vnímat tu nádhernou hudbu.

Absolutní krása! Nejen nádherná hudba (od klasické hudby až po filmové melodie, např. z Disneyho filmů nebo Amélie z Montmartru), ale i zanícené vyprávění skvělého a sympatického pianisty o jeho hudebních láskách..

Nejvíc mě zaujalo vyprávění Jana Kačera. Z jeho slov jsem cítila velké pochopení pro hercovy slabosti a laskavost. Hrzánův rodinný život musel být pro manželku peklo. I pro ostatní ženy. Byl to okouzlující muž, nedivím se, že mu mnohé podlehly, ale žít s ním bylo asi nemožné.

Tohle byla nádherná trasa! A nedovedu si představit lepšího průvodce tímto dokumentem než Vladyku. Opět chválím výběr hudby.