aribari

Bezzubý Mádl symbolem bezzubého obsahu? Filmařsky zručný Zelenka se zaprodal už předvolebním klipem Přemluv bábu. V Modeláři je opět politicky odvážný, ale jen tam, kde se to smí, kde je to už povolené. Bude trestat Bushovu administrativu, sbírat peníze na atentát na Zemana, vyjmenuje všechny současné nepopulární politiky, ale kandidát na prezidenta je fiktivní postava. Falešná imitace odvahy je spíš ilustrací současné doby, nechtěně vypovídá o nevyřčeném mnohem víc, než asi autoři zamýšleli. Tvůrce se pojišťuje, aby u někoho nenarazil, aby si to u někoho nerozházel, ale aby vypadal pro jisté vrstvy kůl a trendy. Ale pozor, i odvážný Zelenka si drobátko naběhl, vypadá jako rusofil! To asi nechtěl. Nebo snad ano? Už nejde o cenzuru, ale o prachy, tak tam musí nacpat místo skutečného Kata nesnesitelně šišlajícího Mádla, a to jen kvůli oslímu můstku ke zločinu z let minulých. Dnešní problém však není v otcích, kteří mají ozářené koule z uranových dolů. Nebylo by pravdivější, kdyby Mádlův otec byl bývalý komunistický potentát, který synáčkovi zařídil filmařskou agenturu? Takže co nám vlastně chtěl film říci? Je to povrchní politický guláš, ironický škleb, moralitka nebo mírná anarchie v mezích zákona?

Dny zrady II. (1973) ***** S odstupem téměř 50 let a se zkušeností 30 let „svobodného“ života je možné říci, že film je méně poplatný době vzniku než jsou současné české filmy poplatné době dnešní. A že je to dobře a poctivě natočený obraz o těžkých dnech naší země. Je překvapující, že ani tehdejší ideologické úlitby už dnes tolik nevadí. Naprostý souhlas s komentářem uživatele flanker.27

S odstupem téměř 50 let a se zkušeností 30 let „svobodného“ života je možné říci, že film je méně poplatný době vzniku než jsou současné české filmy poplatné době dnešní. A že je to dobře a poctivě natočený obraz o těžkých dnech naší země. Je překvapující, že ani tehdejší ideologické úlitby už dnes tolik nevadí.

S akribií hodnou lepšího cíle je do obsedantně vybudovaných kulis muzea hmotné kultury osmdesátých let umístěn bizarně nesmyslný špionský příběh (mnoha) místy postrádající i elementární logiku. Figury narýsovány s toporně polopatickou vizuální charakterizací od zrůdně šeredných postav důstojníků KGB (Libezňuk s odpudivou bradavicí na čele), přes jako obvykle neurčitě nesympatického slabošského double a protoministra Myšičku (ODS? Opravdu?), taknějak srozumitelného stbáka Hoffmana, režimně zkaženou, ale sexy estébačku Podzimkovou, dojemně upřímnou tvář nezkaženého disidenta Lněničky, až po křišťálově čistou pravdu hledající demokratickou vílu Pauhofovou. Děj předvídatelně odpovídá vizualitě. Rozkaz zněl jasně: dábelsky perfidní Rusko kuje ve špinavé a nechutné Východní Evropě komplikované celosvětové pikle, předjímající vývoj na čtyřicet let dopředu. A na tento z nějakých nevědomých hlubin produkce HBO (či koho snad ještě? P.Š.T!) vyhřezlý syžet nalepen scénář sepsaný zřejmě v částečném bezvědomí na marihuanovém večírku, jehož účastníci se trumfovali vymýšlením co nejnepravděpodobnějších a nejneproveditelnějších situací (že by se tu scénárista Gabriel nechtěně připodobnil osudu Otakara Ševce?). Možná to bylo původně určeno pro reálie Gruzie či Kazachstánu, ale Pauhofová byla hezčí a Holešovice víc v Evropě, tak v tvrdé soutěži realizačních týmů vyhrála Praha. Zajímavé je, jak lze dokonale realistickými (i pro pamětníka) interiéry a perfektně nasbíranými době odpovídajícími rekvizitami vytvořit dojem jakési pravdivosti i v případě totálně pomateného všemožně drhnoucího blábolu z dílny konspiračního teoretika. Je to snad nějaké nechtěně prosvítající ponaučení z učebnice propagandy? Že by nám chtěli naznačit, že i ten samet byl sabotáží KGB? Mmch ty holešovické šedivé exteriéry, věrohodně ilustrující zmar a beznaděj konce osmdesátek, jsou nasnímané bez nejmenších úprav v roce 2019, jakoby to něco říkalo, ale co, raději nedomýšlet. Pro koho je ten seriál vlastně určen? Amerického vzdělance o zločinnosti Ruska ty usilovně vypracované reálie už nijak víc nepřesvědčí, mj. protože je nezná, pražský liberál je sice zná, ale ten hloupě splácaný děj musí být pod jeho úroveň, nač tedy tolik zbytečně nákladných rešerší a shánění? Pravda, průměrné hodnocení seriálu na tomto webu mě co do jistoty o úrovni pražského liberála lehce zneklidňuje, ale i tak je to záhada. Trochu mě taky mate ta přimíchaná přitroublá role naduté MI5, HBO ovšem je americká firma, tak že by nějaká řevnivost vůči agentovi 007? 1* za opravdové Holešovice.

Všichni to vědí, ale my nevíme vůbec nic. Neví ani režisér, zda chce natočit národopisný dokument, rodinné drama či detektivku. Evidentně okouzlen španělským způsobem života, utápí se v detailech, které jsou sice příjemné na dívání, ale naprosto matoucí, protože jsou nepodstatné pro děj filmu. Na začátku tajemné výstřižky, které pak nehrají žádnou roli, nekonečné svatební video, jež zprostředkovává nešťastné seznámení s postavami skrumáží tváří svatebčanů, divák netuší, kdo je vlastně důležitý. Významné záběry na bezvýznamné tváře, na konci oslí můstek k vyřešení, které nedává smysl.

V půli jsem si říkala, že se už nebudu dívat, nakonec jsem to přeci jen dokoukala, chtěla jsem vědět, proč je film tak ceněný. Nevím. Divný film, ani komedie, ani sociální film. Americká řachanda po asijském způsobu. Postavy čenobílé, naprosto vylhané, možná by se to uneslo v krejzykomédii, ale tohle nebyla. Tak o čem to vlastně bylo?

Mám problém tento film hodnotit. Z pohledu filmařského je to dobře natočený akční paradokument, kterému rozhodně neubírá ani tolikrát kritizovaná délka. Problém však je jinde. Kdyby to byli Rusové, tak se tady všichni budu předhánět v odsudcích bezkontextovosti tohoto filmu, a budou se protáčet nad tím, že je to apologetika komunismu, což by nakonec byla pravda. Ale tady jakoby nikomu nevadilo, že se jedná o nacisty, že ti hrdinní námořníci bojují za koncentrační tábory, plynové komory, za zotročení a vyhlazování celých národů.

Kdybych před filmem přečetla knihu Dana Browna a komentáře na ČSFD, asi bych ho nechtěla vidět. Ale film jsem viděla a nijak mě nepopudil, naopak, líbil se mi. Krásná místa, krásné památky, napínavý děj, chyby mi nevadily. A úžasná závěrečná scéna s duchovním přesahem - Kristu a jeho příběhu nemůže nic ublížit, ani ti, co se ho snaží převyprávěním zdiskreditovat, ani ti, co se tomu za jakoukoliv cenu snaží zabránit.

Zcela neškodný maloměšťákův průvodce po Vídni, jemně okořeněný Freudem, Klimtem a Schielem.

Viděla jsem půlku a stačilo to. Proboha, co to je? Vypadá to, jako kdyby to točil Karel Steklý hned po Hrochovi (to je pochvala za realistický vizuál, he he he).