Kobitch

Tohle mohli vymyslet jedině Japonci. Originální, byť poněkud bizarní, napůl zábavný a napůl otravný snímek, který byl snad ve formě nějakého žalozpěvu? Nejsem žádný odborník na japonskou kulturu, ale něco mi říká, že tohle je nějaký klasický útvar, kterého se autor držel. Sledujeme tak muže, který sbírá kdejakou veteš, je mu líto se vzdát i pecek od třešní a nakonec mu na hlavě vyroste třešeň. Ale pozor, nevytrhávat, poněvadž ve vzniklé díře by mohlo vzniknout jezírko, ve kterém… Ach, musím dál pokračovat? Sami vidíte, jak praštěné to je. Možná to autor myslel jako alegorii na něco, ale to něco jsem v tom nenašel. Bohužel — možná to mělo nějaký hlubší smysl, kdo ví. Ručně kreslená animace filmu celkem sedla. [Oscary 2002]

Tak tohle mi sedlo náramně. Příběh dvou kamenných kamarádů, kteří ze své pozorovatelny vysoko na kopci sledují souboj člověka s přírodou, u kterého je jasné, že pomíjivý život vyvinutých opic nikdy nemůže zvítězit. Je to vtipné, je to krásně animované (chvála bohu za to, že ne každý oscarový kraťas na přelomu tisíciletí musel být CGI) a sice se to nezařadí mezi úplné topky, nicméně mi film přirost k srdci a určitě si ho ještě někdy pustím. [Oscary 2002]

Podívejte, takový film se dnes už velmi špatně hodnotí. Nezapomeňte, že už má skoro 20 let. Ano, tehdy mohl působit velmi pompézně a velkolepě, ale měřeno dnešní optikou mi film přišel spíše jako technologické demo, nebo intro k novému dílu Heroes of Might & Magic. Zkrátka — hezky to vypadá, hraje k tomu podmanivá hudba, ale obsah je tak prázdný, jako balíček čerstvě otevřených brambůrek Lays. Za atmosféru dávám body navrch, ale jinak mě film nezaujal. Velmi by mě zajímalo, zda průchod katedrálou imituje průchod Společenstva doly v Morii, protože scény vypadají dost podobně a film vznikl nedlouho po Pánovi prstenů. Vtipné je, že co před 20 lety bojovalo v hlavní soutěži Oscara, dnes najdeme v jakékoliv průměrné hře v mnohem lepší lepší podobě. Holt, pokrok nezastavíš. [Oscary 2002]

Nejslabší snímek z oscarového ročníku 2002 jsem si odbyl asi hned na začátku. Chubbchubbs je sice roztomilý film a je v něm spousta sci-fi popkulturních referencí, takže skalní fanoušci se určitě zaradují, jinak byl ale film celkem neslaný nemastný a že bych se jó smál, to se nestalo. Pochválit však musím animaci a celkový vizuální styl, který i po dvaceti letech vypadá skvěle. Spousta pozdějších CGI snímků se s tím nemůže srovnat, takže aspoň v něčem byl snímek nadprůměrný. [Oscary 2002]

Film o jednom celoživotním smolařovi byl příjemným překvapením, z obrázků film vypadal tak trochu odpudivě a nevlídně. Ale opak je pravdou — ano, nemůžu říct, že by ty plastelínové figurky byly nějak krásné, ale film je to pozoruhodně vtipný a tragikomický, od začátku mě dokázal naladit svým humorem. Harvie je smolař a smůla se mu lepí na paty a někdy jí jde naproti doslova čelem, vypadá trochu jako retardovaný Homer Simpson a podle internetových zdrojů je i částečně autobiografický. Adam Elliot, autor snímku, o pár let později natočil stejnou technikou celovečerní (a povedený) film Mary a Max. [Oscary 2003]

Ale jo, Veverčák Scrat baví i po těch letech. Dnešního diváka už sice vůbec ničím nepřekvapí, protože své ječení, mlácení a škrábání předvedl už několikrát, ale první Dobu ledovou mám pořád hodně rád a doprovodné filmečky s nešikovnou veverkou se mi líbily už tehdy. V pozdějších celovečerácích byl Veverčák asi to nejlepší v daném filmu, i proto si tyhle jednohubky člověk užije i dnes. [Oscary 2003]

Zajímavý snímek ani ne tak tím, co zobrazuje, nýbrž svým pozoruhodným vznikem. Začátky prací na snímku se totiž datují až do roku 1945, kdy se jistý Walt Disney a Salvador Dalí (možná jste o nich slyšeli) dali dokupy s cílem natočit krátký animovaný film. Kvůli finančním problém byl však snímek uložen k ledu, zůstaly kompletní storyboardy a 17 vteřin snímku. V roce 1999 byly materiály k filmu objeveny v archivu a studio mu dalo zelenou. Po několika desítkách let se tedy snímek podařilo dokončit, nešlo však už jen o tradiční kreslenou animaci — tu doplnila i počítačová grafika. Samotný snímek je vcelku zajímavý, ale nijak přehnaně. Dalího surrealismus někomu sedne a někomu ne, pro mě byl snímek průměrnou podívanou. [Oscary 2003]

Oceňuju originalitu snímku. Oceňuju, v jakém naprosto minimalistickém duchu to bylo animované. Oceňuju, že v jednom či dvou momentech to bylo trochu vtipné. Ale jinak to bylo extrémně otravné, nevkusné a byl jsem velice rád, že má film jen pár minut. Koukat na to o něco déle, asi by se mi spustila krev z nosu a začal bych se dávit. Ne, tohle opravdu nebyl výjimečný snímek, tohle byla uřvaná blbina. [Oscary 2003]

Pixare, Pixare. Už zase? Já vím, dívám se na ty oscarové ročníky v obrácené chronologii, takže tohle byl v podstatě jeden z těch prvních pixarových animáků a neměl bych ho porovnávat s těmi, co přišly až po něm. A musím uznat, že po vizuální stránce se povedl a zub času se do něj nijak významně nezakousl. Bohužel tomu schází nějaká náplň, která by dokázala přinést více, než jen obyčejné klišé „každý za něco stojí, ať je takový nebo makový“. Dost nezajímavé, bohužel. [Oscary 2003]

Nad očekávání. Co pro zombie žánr udělali rychlonozí zombíci v Úsvitu mrtvých, to se zde daří díky zombie hierarchické společnosti s úžasným králem a ještě lepší královnou, jejíž scény mě maximálně bavily. Ne snad, že by šlo o nějaký filmový klenot, nicméně to od zombie béčka snad ani nikdo nečeká. Dave Bauptista až překvapivě dobrý, nikdy jsem ho za pořádného herce neměl, ale tady dokázal nejen strhnout nesourodou partu žoldáků k mission impossible, ale ani herecky nezklamal. Bavil jsem se dosyta.