fragre

Film o filmech Karla Zemana, kde je přiznána inspirace filmy Georgese Mélièse, a kde jsou ukázány některé z těch triků, které tvoří velkou část kouzla Zemanových filmů. Velice hezký komentář čtený Václavem Voskou.

Scénář a režie: František Lukáš. Portrét ze strany tvůrců tuze uctivý, ze strany portrétovaného trochu samolibý a nakonec pramálo informativní. Přitom A. Hoffmeister byl tvůrce nepochybně zajímavý (jeho karikatury kulturních osobností meziválečné doby jsou skvělé), byť se po roce 1948 nehezky zapletl se stalinistickým režimem. Našinec v dětství ujížděl na Hoffmeistrově knize Dalekohled aneb kdo nevěří ať tam běží, takže přetrpěl i tuto takřka dvanáctiminutovou nudu.

Ještě, že existují tvůrci, z jejichž díla neční touha ohromit, šokovat, či pokořit rekord tržeb. Alexandr Petrov s kolektivem vzali profláklou literární předlohu a svou prací jí vrátili sílu, kterou ztratila neustálým omíláním jako snad každá povinná školní četba, a vytvořili z ní naprosté kouzlo.

Velice dekadentní, stylizovaný, opulentní a ironický film. Životopis dobového mužského sexsymbolu jako legenda podle vyprávění nesčetných pozůstalých fanynek a "vdov". Holywood je zde vykreslen velice karikovaně a nelichotivě - snad taková malá evropská pomsta páně režisérova.

Okázale tvrďácký (tedy explicitně násilný) dobrodružný příběh z Amazonie, sice plný akce, leč nepříliš originální a nepříliš zvládnutý. Vlastně takový spaghetti western v kulisách Motýlka.

Variace na téma stařičkého hitu S + Š Dítě školou povinné v duchu surrealistického hesla: Všechnu moc imaginaci!

Kvalitu tomuto opulentně barevnému propagandistickému dílku dodal čas, neb ta propaganda stala se zdrojem nechtěného humoru (svazácká reportérka Jana Dítětová je obvzláště zábavně trhlá figura) a k tomu přibylo kouzlo nostalgie. Však také nejhezčí pasáž je zde ta, co jen dělá podklad titulků, kdy autobus Škoda 706 RO projíždí ranní starou Prahou, téměř prázdnou, bez turistů a pouličních prodejců a výrobců kýčů, což je obvzláště patrné na Karlově mostě. Samotný děj je řídký, nepravděpodobný snad i v době vzniku snímku, ale stejně slouží jen jako spojovadlo jednotlivých atrakcí toho mezinárodního festivalu mládeže, který je plný folkloristického křepčení. Je to v podstatě monstrózní reklamní šot. Přesto to shora zmíněné kvality dotlačí na slabé tři hvězdičky.

Tak dalo by se říci, že zde paní Olmerová naplňuje legendární sebezničující životní styl správné bluesové hvězdy, ale stejně nevím, zda bylo vhodné takový film natočit. Není to vlastně jen lepší bulvár? Je to depresivní a voyeurské, ale jako portrét mi to nepřipadá, proto ani nehodnotím. Síla zpěvu jí zřejmě zůstala až do konce, je stále velice působivá.

Tak senzační námět, tedy vztah téměř čtyřicátníka s šestnáctiletou slečnou, je zde podán decentně a místy i s velkou dávkou humoru. Samozřejmě je muž (Charles Bronson v netypické roli) považován okolím automaticky za svůdce, nota bene živí-li se výrobou erotických románků, a je donucen k svatbě. Pár odjíždí do New Yorku a jejich spolužití se mění v sérii trapasů, kdy je živelnost a trhlost pubertální novomanželky konfrontována s usedlostí již po kousku klidu toužícího novomanžela. Lehké drama na konci se ovšem zase obrátí v optimistický konec. Veškerý erotismus zde zařizují dlouhé vlasy, krátké sukně, dlouhé nohy a chytlavá písnička. Při sledování jsem si uvědomil, že jsem ten film kdysi viděl v čs. televizi, ač mi připadá absurdní, že by normalizační režim něco takového pustil na obrazovku.

Na dětský film dost drsný a realistický film. Žádná nostalgická poetizace. Každý věk má svá traumata, jen ta dětská nám v dospělosti připadají titěrná, neb jsme už často zapomněli, jak nás tehdy deptala. Naprosto fenomenální výkon L. Peška v roli domácího tyrana, který fyzicky i psychicky ničí své děti, vychovávajíc z nich pokrytce. Velice dramatický děj, zvláště to nekonečné putování děštivým nočním Brnem. Výborné výkony dospělých i dětských herců. Snad jen ty reálie předchozího režimu jsou dnes již trochu zastaralé.