Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (739)

plakát

Čtverec (2017) 

moc, ale moc..

plakát

Boj sněžného pluhu s mafií (2014) 

Možná moje chyba, že na to koukám skoro o 10 let později, v době kde máme za sebou čtyři Johany Kvóty, tři 96 hodin v doktorské čekárně, nebo tři tisíce separátů Rychle a chlupatě, protože kdybych dokázal přežít bez těchle hřebíků do rakve ve světě akčních filmů, a nejkozatějších blondýnek, co kvér váží víc než jejich ploché tělo jepice, kteří solí dardy do koulí víc než plechovej ksicht Johna Ramba, možná by se norské Fargo líbilo o to více, ale já mám s tímhle žánrem více neštěstí než prospěch, a rymejk mě oslovil více, protože jsem ho viděl dříve, a je to laciná napodobenina, a kámen úrazu když amíci kurví evropské originály. Sníh neodpouští, a pomsta se podává nejlíp ledově, s hrnkem grankem. Skarsgård je fajn, ale moc mu jeho pomstu nevěřím, a tupě každému jebat tečku do hlavy, a na straně těch mafiánů, bylo moc snadné je zabít, když nekladli žádný odpor, ale nejsem Cinema Sins, na to jsou jiný odborníci. Na severu se s těmi emocemi moc hlavu nedělají, toť asi vše.

plakát

Blok 99 (2017) 

Jo, jo. Vnitřní pacifista si jen otřel mrdku z trenek, a laškovně pokyvoval, že chce víc a víc.. tohle je droga - surové, realistické a úžasné ❤️

plakát

Dealer (1996) 

Hmm, tak smekám Refnovi, že jeho režijní debut si zachoval nějakou svou autentičnost jak by se na devadesátkové thrillery hodily. A taktéž je zajímavé vidět, kam se pozdějš posunul na Drajv, který doteď zůstává na pozicích jeho nejlepšího filmu. Režisér nemá velké ambice, a neprojevuje svůj čirý pohled na svět, ale sází na zmíněnou autentičnost, brutalitu a syrovost. Což využívá do své práce i výborný režisér S. Craig Zahler [blok 99, na špatné straně], ale Refn není Zahler, a to je tak jediný problém, protože do postav se vůbec neumíme vžít, což napomáhá i tomu, že obsadit vocasy z ulice místo opravdových herců, je razantní problém. Ano, je tu Mads Mikkelson, což v roce 1996, kdy ho prozatím nikdo masivně neznal, jako například teď, a jeví se jako špatný meme na Ali G Indahouse, co potřebuje čtyři kurvy aby mu kouřily lofasa, a jeví se jako totální vymaštěnec, ale on je kurva dobrý herec, hlavně do dramatických rolí, ale i přesto zahrál potetovaného debila přesvědčivě. Zatímco hlavní vošoust, neboli Dealer nemá žádné charisma, a chová se jak namachrovaný pikolík, pokud nemá dojít k lámání “kostí”, a vyplacení lichvářovi je jak střelená hus, zkrátka pes který štěká, nekouše. Nu ale pak dojde místo na Zlatka, kurva on je tak výborný herec, a opět jsem se dozvěděl, že jsme ho nedávno mohli vidět v Trojúhelníku smutku jako Krále hoven. Dobře, film není sice potřeba vidět ještě jednou s kumpány, co mají stejný vkus na filmy jako já, protože by mě to ani dost otravovalo, ale přesto je film fajn. Dánština je hodně kousavá. Nu nic, ještě číhnout jak se s tím popasovali britští koloniálové, s jejich rymejkem. Mám speciální koření z Jugoslávie. Vegetu.

plakát

Potvora (2017) 

seveřané, a obzvlášť seveřanky mají v těle kus valhally.. “Ahoj, začala jsem se s někým vídat. Díky za pochopení! Neva, v pohodě, ozvi se až se rozvedete..”

plakát

Ninjababy (2021) 

I přesto, že mám rád skandinávské filmy [Dánové zatím vedou..], tak nikdy nepochopím jejich mentalitu, jejich pohled na společnost a na život, a hlavně pochopit, proč se Norové nesnesou se Švédy, a proč se všichni shodnou že Dánové jsou nejhorší, což jsem teď hodně odbočil, ale když lingvista poslouchá tyhle směsice germánských vepřových jazyků, slyší jen nachcípané chrápaly. Nuže, evropské jsou trochu odlišné, ano asi každý očekává že to srovnám s Juno, která mi teda přišla lepší, což je zavádějící když nejde o evropský rymejk, ale tohle mi jako rymejk přijde, a ještě k horšímu, že to připomíná české trapno-komedie z dílem TV Hoven. Festivalovka, co nasbírá hlavní ceny za feminismus. Sebevědomá žena nemá zájem o posrané pamprsky, řvoucí uječený zmrdy, a bejt k prasknutí narvaná balónem, který se jí nedovolí ani vysrat do mísy. Kdo má taky mateřský instinkt už od 20 let, že? Já třeba dítě určitě nechci, a popravdě v tomhle státě mít dítě je hodně level impossible, když obyčejný dětský kočárek stojí celá vaše výplata. Filmy nemají být moc realistické, pak Vám to připomene, že v tom srabu opravdu chcípáte.

plakát

Deník slabocha (2010) 

jak já miluji tyhle infantilní blbé komedie pro smrady. Nejzábavnější knižní série dostala filmovou adaptaci, rovnou celou triologii [čtyřku neuznávám], které se přes své ikonické scény staly skvělým gilty pležr, a herecké podání Grega nebo debílka Rowleyho sedí jak prdel na hrnec. Postavy jsou tak otravné, hnusně americké ale Murphyovsky absurdní, až je to kulervoucně skvělé. Konečně jsem pochopil zadání film podle knižní adaptace.. // giltypležr 🖤

plakát

Já, Daniel Blake (2016) 

žijeme v civilizované společnosti.. další z řad filmů, tohle je realita - všichni jsme v prdeli..

plakát

Uteč (2017) 

zpětně jako Peelův debut je výbornej, film se zkratka stal revoluční pro afroamerickou komunitu, nebojí se vybočit ze standardu hororových filmů, se skvělou atmosférou 70.-80.let BlackLivesMetter bijáků. Nejlepší film “od černých pro černé” od časů Purpurové barvy..