Fender

Na tento dokument jsem byl velmi zvědavý, jelikož si našich letců nadmíru vážím, bohužel mě zklamal a čekal jsem od něho teda mnohem víc, vzhledem k tak vysokému hodnocení, které zde je. Záběry jsou sugestivní a místy to bylo i záživné, ale to zpracování mi přišlo naprosto amatérské a postupně to působilo prostě slabě, dokument se spíš hodí jako takový menší edukativní materiál do školy, ale jako plnohodnotný dokument to určitě není. Naše letce bychom si měli neustále připomínat, jelikož byli opravdu výjimeční hrdinové a také bychom neměli zapomenout na to, jak se k nim po válce zachovaly komunistické zrůdy, které se zas tak nelišily od těch nacistických.

Typický Scorseseho rukopis zde samozřejmě nalezneme a v tomto ohledu nás nezklame, hlavně tedy v tom způsobu vyprávění. Avšak ta stopáž je prostě moc zdlouhavá a kdyby se to zkrátilo, vůbec by to ničemu neuškodilo. Omlazení herečtí veteráni vypadali trošku směšně, ale jelikož tuhle trojici svatých herců společně prostě vždy rád přivítám, vůbec mi to nijak nevadilo, ale příště by přeci jenom měli hrát postavy přiměřené jejich věku, to co napáchá stáří bohužel ani technologie nedokážou odvrátit.

Nejikoničtější na filmu je asi nejvíce hudba Klause Doldingera, kterou jednou asi každý slyšel, ale nevěděl, odkud vlastně je. Velkou sílou je zde určitě kamera, která vytváří naprosto napříjemný klaustrofobický zážitek, který na diváka v jednu chvíli skutečně vtrhne. Jsem však přesvědčen, že ta stopáž je naprosto zbytečně přepálená, protože hluchých míst je tu opravdu mnoho a film je pak nepříjemně zdlouhavý, příběhu to zbytečně ubírá na dynamice.

Film je to poměrně málo známý, ale zpracováním se snaží trošku vynikat a obsáhnout až lehce uměleckou formu do svého vyprávění, což se zde na můj vkus moc nepovedlo a jedná se spíš o celkem průměrný snímek nijak nevyčnívající. Válečné vřavy byly docela povedené a místy i syrové, ale pak film sklouzává do subjektivních pocitů postav, až se z toho snaží vytvořit filozofické úvahy a tam je kámen úrazu, který filmu neprospěl a vůbec se to sem nehodilo, nebo spíš to zpracování bylo velmi nepovedené, mělo to být asi silné, ale takový efekt to opravdu nemělo.

Tak starý film a i přesto dokáže dnes stále dělat divy. Naprosto výborný počin, který si opravdu těch 11 Oscarů zaslouží, protože se zde jedná o velmi kvalitní filmařinu, která může být snad i dnes inspirací pro filmaře. Film je sice moc zdlouhavý a roztahaný, ale na druhou stranu odvyprávět takto silný příběh pouze na 2 hodiny by bylo opravdu málo, těch zbytečných momentů není zde zas tolik. Scéna se závodem koňských spřežení je naprosto ikonická a dovolím si tvrdit že jedna z nejlpeších v kinematografii.

Neustále u nás vznikají kriminálky, které jsou ale skoro všechny vesměs stejné, tenhle mini seriál byl ale trefa do černého a je úplně jiný a hlavně lepší. Zde byla spíš snaha o trochu umělecké ztvárnění, dodání také i metafory a zkrátka jít jinou cestou, než klasická kriminálka, což mi trošku přišlo zbytečně kýčovité, ale po odhalení na konci, jsem si nakonec řekl, že to zas tak špatně zvolené nebylo, ba naopak. Logická posloupnost událostí mi dávala smysl a hlavně mi zamotala hlavu v tom, kdo mohl být pachatel, takže jako velké plus vidím v tom, že to nebylo předvídatelné. Do toho atmosféra byla povedená, až mnohdy nepříjemná a herecké výkony byly také nadprůměrné, takže toto se opravdu povedlo.

Silné vyobrazení kruté a depresivní války a zároveň touze po domově a navrácení k rodině, což samo o sobě je v kontextu války hodně depresivní. Příběhy Finů za druhé světové války jsou vždy velmi zajímavým námětem a je působivé, jak se nechtěli nechat Sovětským svazem zahanbit a vystrašit. Film by však nemusel být tak dlouhý, některé pasáže byly zbytečně moc zdlouhavé a ukecané a jelikož se neustále skáče z postavy na postavu, tak později ztrácejí charakter a stávají se nezáživnými. Výborné jsou však bojové scény, které byly nekompromisní a pořádně drsné. Úplně jsem si v uších představoval při průjezdech finskými lesy nějaký kvalitní finský metal.

Snímek je určitě velmi autentický a zároveň se snaží mnohdy vykreslit lidské konání jako ad absurdum, také se snaží navodit podivnou, až lehce nechutnou atmosférou a tím se divákům dostat až pod kůži. Nechutné scény mě ani moc nevykolejily, je sice pravda, že bych asi při tom nerad jedl, ale trauma z toho opravdu nemám. Nejvíce mě ale štval hlavní hrdina Oskar, jelikož to byl rozmazlený spratek, který si neuvěřitelně otravným způsobem vše co chtěl, vypištěl. Celkově mi jeho postava přišla neuvěřitelně nesympaticky a nějak mě nebavilo sledovat jeho příběh, který mi ani zas tak zajímavý nepřišel. Je mi jasné, že i jeho postava měla být vyobrazena také absurdně a vůbec zde nemělo jít o nějaký srdceryvný příběh malého kluka, ale celou dobu jsem měl chuť mu ten jeho buben rozkopat. Film je to jiný a není chybou se na něj podívat, ale ta forma s obsahem mi neseděli. Zkusím přečíst předlohu, třeba mě více obohatí.

Film v sobě nemá absolutně nic silného, hlavní hrdina je na přes držku, lupiči jsou totálně imbecilní a příběh je slabý. Asi zde měl být pokus o procítěné sblížení dvou lidí, kteří mají špatné vztahy s rodiči, ale takových filmů je tucet a tady se to absolutně nepodařilo. Jediný zajímavý aspekt filmu je Jennifer Connelly, která je zde naprosto k zulíbání a uznávám, že být zavřený pouze s ní v obchoďáku, by byl sen. Bohužel ale ani ona film nezachrání, to si raději pustím na YouTube video, se scénami z tohoto filmu doprovázené nostalgicky laděnou skladbou After Dark od Mr.Kitty, to mi dá mnohem víc.

Líbí se mi, jak se zde propojí osudy lidí, až se z toho stane určitý řetězec událostí a atmosféra filmu je opravdu velmi hutná, přesně typická pro Manna. Velkou výhodou jsou herecká esa, která z filmu dělají vynikající snímek, převážně pro Cruise zde jeho role byla jako dělaná. Film má bohužel díry ve scénáři a pro logiku se zde moc nesahalo, hlavně ke konci se nejvíce sázelo zkrátka pouze na napínavou akci, ale diváka to bohužel donutí přemýšlet nad nelogickými věcmi, což je škoda, protože to mohl být klasický pětihvězdičkový film, jako v případě Nelítostného souboje. Avšak stejně se jedná o nadprůměrný snímek a Mann se za něj stydět opravdu nemusí.