FrankSusta

Já jsem si fakt uprostřed říkal (nepolíben všemi kontroverzemi okolo filmu): ,,Hele, oni to přece jenom možná nějak uhrajou, aniž by Kim Čong-Una výrazněji pobouřili...'' No, ale jak se ukázalo, ono to ještě přitvrdilo. Je fakt fascinují vidět Jamese Franca v takovýhle roli (především pak po 127 hodinách) takovýho idiota, kde navíc v záplavě cameí vyzpovídá ty nejvíc nečekané hosty s nejbyzárnějšími otázkami, aby se to nakonec ztrhlo na ještě monumentálnější p*čovinu, kterou jsem právě viděl. Nevím, jestli mám Setha Rogena obdivovat nebo ne...

Zábavné tím trapnohumorem pro Waititiho typickým. Bohužel to kvůli němu občas čeká, kdy se to rozjede, protože na rozdíl od geniálního filmu, který má celou dobu spád (a přeci jen i herci, zasazení a vizuál mi byli o něco sympatičtější), zde ne všechny vtipy fungují. Jsou tu samozřejmě taky epizody, kdy jsem se smát nepřestal, jindy to ale bylo krapet natahované a takové nijaké. Naštěstí to zábavné stále převládá. V celku jsem za to rád. A slova energický upír už se u mě uchytilo jako lidové přirovnání.

Co říct, ono to prostě je, není to blbý a je to prostě super. Krom zvlášť vychválení tohohle už nemám co říct.

Upřímně preferuji svět Predátora, ale je blbost k sobě přirovnávat dva úplně rozdílné filmové světy, které i tak ale byly bůhvíproč sloučeny do společného filmu (hele, asi prachy...). Jde mi jen o to, že celý svět Vetřelce a především pak Ripleyový, i přes to, že ho mám moc rád, je na mě tak nějak umělý, postavy jsou takové moc ploché a všechno je to prostě studené. A vlastně i to, že do tohoto dílu zavítal James Cameron, úplně tomuto faktu neprospělo - i přes to, že ho mám taky docela rád. Celé je to ale kvůli tomu prostředí (vojáků, kde se snaží být jeden jako druhý drsný (což tedy ne vždy funguje)) takové ploché, s ne moc emocemi a filmu taky kvůli té vědeckosti a anti-emotičnosti odmítáte odpustit nějaké ty chyby, ať už jde o postavy či fyziku (jde ale taky o to, jestli tenhle film něco z toho obsahuje). Jinak film je to samozřejmě super, moc se mi to líbí, celý mě to baví a vizuálně je to ke všemu moc pěkně zpracovaný - a Cameron zase musel tak nějak předběhnout svou dobu.

Jsem jediný, kdo má pocit, že z toho šlo vytřískat výrazně víc? (kámo, reálně se podívejte i ten plakát!) Já osobně jhsem na tento film byl poměrně natěšený - celý ten koncept ,,co kdyby v Americe probíhala občanská válka'' mi přišel strašlivě zajímavý a v rukou šikovného a odvážného tvůrce (jak jsem při přívlastku ''A24'' též očekával) by dokázal Americe a vlastně celému světu vlepit silnou realistickou facku, která by donutila svět se zamyslet nad toutou zemí, nad vším, co se o ní říká, co je pravda, jak se samy na sebe koukají a tak. Bohužel to ale do filmu musíte vlít krapíček té nenávisti a nezachovávat si mediální nestranost (jako reportéři ve filmu *geniální narážka*). Tenhle film svou absolutní nestraností absolutně ignoruje kulturní rozdíly v Americe (a jak jsme s kámoši po skončení filmu probírali ,,Rozdíly a přeci jen tu soudružnost, co z nich stále dělá američany'') a celý ten prvek, co dělal filmu největší reklamu, je absolutně zahozen a nakonec celý příběh, kolem kterého se film točí, by mohl být zasazen do absolutně jakékoliv války. I ze samotných amerických měst zdevastnovaných válkou vidíme vlastně úplný hovno, protože tam máme všudyvšude dvě scény, které se odehrávají alespoň na nějakém známějším místě a ne někde v lese, u jezera, na benzínce, v hotelu či i v blbý Santově vesničce... sorry, ale tohle fakt může být úplně kdekoliv a vůbec se nemusel vymýšlet takhle zajímavý koncept, na kterém vlastně stál i celý marketing. I to, že je film absolutně politicky nestranný, tak se vlastně nedozvíme o válce vůbec nic (ok, víme že Texas válčí, ale to je samo o sobě docela jasné, protože by se to stalo kdykoliv, ale proč se spojil s Floridou? proč jdou tyto dva státy proti Washingtonu? proč nejdou naopak proti sobě? je prezident demokrat nebo republikán? jaký je tam tedy sakra problém? v Americe je hromada států a fakt je tam mezi nimi i rozdíl, proč to ten film tak okázale ignoruje?). Máme v celém filmu jedinou scénu, která je napětím skutečně napěchovaná a tu bych zcela jistě nechal kdekoliv pročkoliv, protože je to rozhodně to nejkvalitnější, co film nabídl (je to ta s Jessem Plemonsem, kde se alespoň trochu ukáže charakter různých (amerických) vojáků a jejich smýšlení (což jsem ale chtěl v celém filmu!!!), škoda, že se to pak zase vše pokazí). Celý hlavní příběh se tedy točí kolem reportérů, až na to že ani ten nefunguje. Postavy neprojdou žádným vývojem (leda na závěr máme těch pár vteřin s tou holkou, až se podíváte, budete vědět), neutvoříte si k nim žádný vztah, ani herecky nejsou nijak výrazní (leda Jesse Plemons, který je fajn překvápko, Stephen McKinley Henderson je zase od přírody sympaťák, což udělá půlku práce, ale nejvíc se snad snaží popravdě Wagner Moura). Dokonce i kamera je na mě tak nějak nic moc, protože působí takovým strašně umělým dojmem - kdyby to byly fotky (což je tam občas moc hezky prostřihnuto), tak nic neřeknu, ale v pohybu to moc nefunguje, což mi bohužel osobně vadilo. A je pravda, že někde sehnat Emmanuela Lubezkiho, hned by o tu autentičnost v tomhle post-apo světě bylo postaráno (snad jediná scéna, kde bych to nechal, jak to je, je již zmiňovaná s Plemonsem, kde snad vše funguje). Nejlepší na celém filmu je ale zvuk. práce s ním je rozhodně moc pěkná a ty hlasité šoky jsou moc příjemným kopem do reality. Líbí se mi, že v tomto celém filmu je cítit určitá podobnost s filmem Zóna zájmu, když jde v některých záběrech o ten zvuk a tu ignoraci, že kdesi je něco špatně, postavy to ale ignorují. A na tuto notu bychr ecenzi ukončil, bohužel jsem si ale ještě vzpomněl, že celý film bohužel taky dojíždí na tu občas až komornost. Ať už jde o válečné scény, které občas působí jak nějaké video z youtube, jelikož postavy se vůbec nehýbou a vše se to oidehrává na nějakém úplně zaměnitelném místě - naštěstí je pak závěr, který je vlastně (i přes jeho absolutní nepřehlednost co se politické situace týká) tím, co od filmu chceme, a to realisticky podaný akční drsný film ve válkou rozbořené Americe. No a pak to skončí a já si cítil nějak prázdný a nijak neovlivněný. Na to, že tenhle film mohl svým konceptem ovlivňovat a lidi varovat, se jedná o strašně prázdný projekt a promarněný potenciál, který v podstatě věci jen řekne, že novináři si nemají tvořit emoce, jinak se pozvrací. Hotovo, šmitec. Jsem fakt rád, že to dopadlo takhle *sarkasmus*. Prosím, natočte někdo remake, ale jinak. Na druhou stranu to ale zas tak strašné není a několikero dobrých věcí, co na dojmu dopomůžou, se najde. Ale nevím, proč bych to měl chtít vidět znova, protože mi to vlastně nic nedalo a ani si u toho neodpočinete. Což aspoň něco by film splňovat dle mě měl. 6/10 P.S. navíc reálně co to je, když máš drama film a dáš do největší drsné akce takovouhle příjemně hipízáckou muziku - jako třeba při cestě autem nebo v komedii úplně klidně chápu, ale tady (konkrétně v jedné scéně, se podívejte a pochopíte)

A teď mi někdo povězte, co o týhle (mimochodem naprosto geniální) šílenosti napsat?

Konečně dal Netflix někomu (15+) volnost a konečně ten někdo byl Guy Ritchie. A tak nám tento mistr dodal Gentlemany... film žeru jako nic, stejně jako snad všechny jeho filmy, ale tenhle seriál - byť pylně makal jen na dvou epizodách - je čirá esence toho, co mám na tomhle pošukovi rád. Ztřeštěnost a pomatenost s promícháním gangsterky s těma nejhustšíma mafiánskejma kecama, který se dají citovat jak Tarantino, zároveň skvělá ''alegorie'' alá míň dramatický Sedlák na dnešní dobu, zároveň s nenucenými přestupy do vážnějších scén a příjemnýma a především sigma postavama, kde hlavní roli mazaně obsadili třeba tou nejvíc charakternímu herci s třeba nejvíc anglickým (a nějak divně přitažlivym) hlasem. Celkově celý je to propletený fakt dobře sebraným ansáblem neokoukaných (případně stále chtěných) tváří, kde každý vydá to nejvíc ze svého charakteru a předvede se tam ve fakt úžasně napsaných postavách (konkrétně monolozích/dialozích (všemu přesto vládne Ray Winstone)). A příběh je prostě tak akorát, aby nebyl hloupej a zároveň se dalo odpočinout. prostě je to moc pěkně namíchaná *cosi*, co jsem si zamiloval (a nebýt uřvaný borky s mačetou, je to dokonalý). 9/10

Akční náhul (i když se první třičtvrtě hodiny akce dostane minimum a pak zase asi na dvacet pět minut minimálně), řežba ve slova smyslu, že nejenom nožem a zkrátka překvapení ve všech směrech. Dev Patel byl skutečně poslední, koho by si kdo kdy tipnul v takovémto filmu (a ještě na postu režiséra, ke všemu jeho první film). Ono tady vlastně není moc co hodnotit. Akce je tu dost, srší to kreativitou, vizí, krví a zkrátka je to přesně ta věc, co tu dlouho nebyla a snad každý ji chtěl. A pro zařazení, dělíme-li akčňáky mezi Jackieho Chana a Bruce Lee, coby komedie a dramata, toto je rozhodně Bruce Lee. Jediné snad, co mohu vytknout, je občasný přechod v kvalitě obrazu (kamery) a občasně až moc natahovaných sekvencích bez akce. Jinak jsem si to moc užil. Byla to sranda a bude-li rejža pokračovat, budu se těšit. 8/10 více ZDE: P.S. zcela upřímně to je nejlepší fillm Jordana Peela

Zábavná (ve smyslu zajímavý) taškařice (ve smyslu film) s legendárním sigma-facem už ze třicátých let (ve smyslu toho, co ten podivný výraz ''jako z jiné dimenze'' má vůbec znamenat). Měl bych si nasledovat více hororů ze třicátých let (klidně starší či o něco mladší), protože jsou prostě vizuálně poutavé a příběhově nápadité... jenom jak a kde to zhlédnout, to jest otázka (hlavně že furt všude jsou remaky, že jo, streamovací platformy co mám?!). Bela Lugosi v hlavní roli hraběte Drákuly je velice zajímavá anomálie (ten Ed Wood taky nakecá, ale chytře a naláká... a mě to nezklame) a jeho výkon je rozhodně zapamatovatelný - stejně jako postava Renfielda. Ve zkratce, jsem spokojen (a s Drákulovým vnímáním kříže docela soucítím = špatný ftip).

Coby metafora velice příjemný kousek, který ale za mě získal větší hodnotu až po skutečnosti, že po projekci přišla zástupkyně z charitativní společnosti (aspoň mám takový dojem) a v rámci školní projekce se s ní diskutovalo - ale o politice, takže jsem se raději na nic neptal a zeptal jsem se pak ''mimo záznam'' přímo na film (otázka byla, jestli tu výpravu do Himalájí poskytli ještě někomu, nebo jestli to bylo jen na efekt pro film (podívejte se na film, pochopíte), protože mi přijde docela náhoda, že vybrali zrovna tuto pětici). Film pojednávající o nezlomnosti lidského ducha a naději, především pak dětské. Ale je škoda, že největší vztah si uděláte až u závěrečných titulků. Taky mi přišlo podivné, jak ten dokument přechází ze skutečného záznamu do (očividných) hraných scén, které jsou ale zahrány, jak asi můžete očekávat (konkrétně nic moc). Ale jo, vím že mi absolutně nepřipadá právo posuzovat věci jako jsou toto - situaci a následný film. Ale zkrátka mi to nějak neprodali, i když několikero fajnových věcí, nad kterými bych se pozastavil a pochválil, tam vlastně bylo.